Evropa hledá kvůli zhoršené bezpečnostní situaci cesty, jak se v případě vojenského konfliktu efektivně bránit. Kromě zvýšení výdajů na obranu se často mluví také o možném zavedení povinné vojenské služby. A o tématu se začalo docela živě hovořit i v České republice.

Aktuálně vojenská povinnost platí pro mladé lidi v devíti zemích Evropské unie. Zjišťovali jsme, jak tam vojenský výcvik vypadá.

U hranic s Ruskem

Kvůli aktuální vyhrocené bezpečnostní situaci ve světě se do veřejné debaty opět vrací téma povinné vojenské služby. O znovuzavedení „vojny“ se už mluví v sousedním Německu, Polsku, ale i například ve Švédsku.

Téma je aktuální také v pobaltských zemích, které přímo hraničí s Ruskem. V Česku opustili poslední mladí muži, kteří na vojnu jít museli, brány kasáren v roce 2004, od té doby máme profesionální armádu.

Řehka je pro

Nějaký druh služby v armádě by však u nás brzy mohl být opět realitou. Náčelník generálního štábu Karel Řehka nedávno pro Echo24 prohlásil, že česká armáda potřebuje dosáhnout zásadního rozšíření svých řad alespoň na 37 500 vojáků.

Když se řekne slovo mobilizace a lidé se leknou, nejsme jako společnost odolní. I to si myslí náčelník Generálního štábu @ArmadaCR Karel Řehka. Jeho slova o případném celosvětovém konfliktu ve videu dole 👇. A celý rozhovor na odkazu zde: https://t.co/JEiiHTgsQu pic.twitter.com/L1U7Hinzfv

— Hráči (@hraci_blesk) February 19, 2024

Podle jeho slov možná bude nutné kvůli nízkému zájmu. získávat vojáky i jiným způsobem než na dobrovolné bázi.

Co na to Macinka

A o návratu vojenských odvodů již mluví i někteří politici. Jedním z nich je i Petr Macinka, předseda Motoristů, kteří mají po podzimních volbách reálnou šanci vstoupit do vlády. „Tři měsíce pro muže od devatenácti let. Pro ženy dobrovolně,“ uvedl pro Seznam Zprávy.

Podle něj by se však měla nová vojenská služba od té komunistické značně lišit. Rozhodně prý nehrozí, že by mladí lidé na vojně trávili několik let nebo si museli při nástupu oholit hlavu.

V Rakousku i Řecku povinně

V současné době existuje v Evropské unii hned devět států, jejichž občané se službě v armádě jen tak nevyhnou. Jedním z nich je sousední Rakousku, které se dodnes nestalo členem Severoatlantické aliance a které na mezinárodní scéně již od druhé světové války plní tradičně roli neutrální země. U sousedů musí podle iRozhlasu na vojnu všichni muži starší 18 let, ženy se mohou zúčastnit dobrovolně. Výcvik tam trvá šest měsíců a alternativně jej lze nahradit devítiměsíční civilní službou.

O něco delší dobu tráví v armádě mladí Řekové. V jejich vlasti totiž vojenská služba trvá od devíti do dvanácti měsíců, přičemž ženy se jí mohou zúčastnit dobrovolně. Po ukončení výcviku je v Řecku možné vstoupit do Národní gardy, která plní roli jakési neprofesionální složky armády.

(Ne)povinná vojna v Dánsku

Vojenská služba existuje i v Dánsku, kde je účast povinná pro všechny muže ve věku od 18 do 30 let. O její povinnosti by se však ve skutečnosti dalo diskutovat. Dánská armáda totiž disponuje omezeným počtem míst, proto se účast na výcviku týká především dobrovolníků.

Ty, kteří se rozhodnou nastoupit, čeká služba o délce mezi čtyřmi až dvanácti měsíci. Dánové mohou v případě zájmu nastoupit také do domobrany, která aktuálně čítá více než čtyřicet tisíc dobrovolníků.

Ze skandinávských zemí je povinný výcvik zaveden také ve Finsku, konkétně pro všechny muže starší 18 let. U žen platí dobrovolná účast. Stejně jako v Dánsku i ve Finsku stát o účasti rozhoduje na základě výběru, obvykle se účastní přibližně dvě třetiny mladých. Délka služby činí 165, 255 nebo 347 dní. Rozhodujícím faktorem je, zda se jedná o řadového vojáka, specialistu nebo důstojníka.

Strach z Ruska v Pobaltí

Povinný vojenský výcvik je zaveden také ve všech třech pobaltských státech, které s agresivním Ruskem sdílí velkou část svých státních hranic. V Litvě byla vojenská služba původně zrušena v roce 2008, před deseti lety ji však tamní vláda obnovila pro všechny muže ve věku 19 až 26 let, kteří musí v řadách armády sloužit nejméně devět měsíců. Stejně jako v případě Dánska je i v Litvě vojna ve skutečnosti výběrová. Neděje se tak však na základě dobrovolnosti, ale prostřednictvím losu.

Od dubna 2023 musí na vojnu i mladí Lotyši. Vojenská služba je v jejich zemi povinná pro všechny muže mezi 18 a 27 lety a trvá 11 měsíců. V sousedním Estonsku musí na vojnu asi třetina všech mužů starších 18 let, a to na osm až 11 měsíců. Od roku 2013 mohou na vojenskou službu nastoupit i ženy.