Politika

Česko by mělo v roce 2027 hospodařit se schodkem 389 miliard korun. Vyšší deficit měla země historicky jen jednou, a to v roce 2021 během pandemie covidu-19. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) přesto tvrdí, že vyšší schodek je nutný, aby ekonomika dál rostla.

Na začátku léta prošla Sněmovnou novela stavebního zákona, která má být podle vlády doslova revolucí. Premiér Andrej Babiš o novele už začátkem letošního roku mluvil jako o „strašně důležitém zákonu“, který povede ke zrychlení všech staveb a ve svém důsledku i k levnějšímu bydlení a nájmům.

Nedělní politické debaty jsou zpátky v plné parádě. Kvůli rozhodnutí ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) zveřejnit přesný deficit státního rozpočtu na příští rok až v poslední možný den, tedy v pondělí 31. srpna, ale přišly o jedno zajímavé téma. Na Primě i České televizi se tak trochu mlhavě kroužilo kolem toho, kolik vlastně deficit na příští rok bude.

Sporná novela, která mění pravidla pro sestavování veřejných rozpočtů, definitivně prošla. Sněmovna koaličními hlasy přehlasovala veto prezidenta Petra Pavla. Novela mimo jiné umožní vládě mimo dnešní rozpočtová pravidla zvyšovat výdaje na obranu a také investice do strategické infrastruktury.

Poslanci se v úterý vrátili ke sporné rozpočtové novele. Koalice chce přehlasovat veto prezidenta Petra Pavla, opozice novelu vidí jako cestu k nekontrolovanému zadlužování a hrozí stížností k Ústavnímu soudu. Sněmovna kvůli očekávaným obstrukcím prodloužila jednání až do noci.

Péter Magyar je maďarským premiérem necelé čtyři měsíce, změnil toho ale už dost. Zbavil se třeba i proorbánovského prezidenta. Chce ale jít mnohem dál. V rámci operace „očistný oheň“ plánuje ve svém funkčním období rozbít ve státní správě struktury a principy, které jeho předchůdce Viktor Orbán za šestnáct let vytvořil.

Fanoušci nedělních politických debat dostali tuto neděli od CNN Prima News ochutnávku jejich oblíbené víkendové zábavy. Nedělní speciál byt tentokrát ze dvou hostů rozšířen na čtyři, tedy už v klasickém formátu "dva na dva", z čehož měl obzvlášť radost poslanec za SPD Jindřich Rajchl. Šlo tedy o dva vládní politiky a dva opoziční.

Česko si v pátek připomíná 58 let od invaze vojsk Varšavské smlouvy, která v noci z 20. na 21. srpna 1968 ukončila naděje na svobodnější poměry v Československu a odstartovala víc než dvě desetiletí okupace a normalizace. Památku obětí si lidé i představitelé státu připomněli na pietních místech po celé zemi.

Politická polarizace v Evropě není jen otázkou věku. Data britského akademického projektu European Social Survey podle serveru The Conversation ukazují, že postoje stále výrazněji ovlivňují pohlaví a region, ve kterém lidé žijí. Největší rozdíly se objevují mezi mladými muži a ženami, především pak v severní Evropě.

Dvacet let zkoumání

Výzkumníci sledovali vývoj politických postojů, obav z klimatické změny a názorů na migraci mezi lety 2002 a 2023 v severní, západní a východní Evropě. Ukazuje se, že politické postoje jsou stále více rozdělené podle generací.

Mladší lidé se v průměru řadí víc doleva než starší generace, rozdíly mezi mladými muži a ženami jsou však v některých částech kontinentu ještě výraznější.

Starší jdou doprava

Napříč sledovanými regiony se mladší respondenti dlouhodobě umísťují na levicovější část politického spektra než starší lidé. Zatímco postoje starších obyvatel západní a severní Evropy zůstávají v čase poměrně stabilní, ve východní Evropě dochází k výraznějším výkyvům.

{code 1}

V posledních průzkumech se starší generace v regionu posunula víc doprava. Mladí lidé ve východní Evropě se přitom vydávají opačným směrem. V regionu se tak postupně vytváří výraznější generační rozdíl v politických názorech.

Levicové mladé ženy

Ještě zajímavější je rozdíl mezi muži a ženami. U starších generací se jejich politické postoje většinou příliš neliší. Mezi mladými lidmi jsou ale rozdíly podstatně větší.

Nejvýraznější je tento trend v severní Evropě. Mladé ženy se tam dlouhodobě řadí výrazněji doleva než mladí muži. Ve východní Evropě se naopak postoje mladých mužů a žen v posledních letech částečně sbližují. I tam ale mladé ženy zůstávají v průměru více nalevo.

Pohled na klima

Výrazné rozdíly se objevují také v názorech na klimatickou změnu. Ženy napříč regiony, věkovými skupinami i jednotlivými průzkumy dlouhodobě vyjadřují větší obavy z klimatické změny než muži. Rozdíl je nejvýraznější u mladších generací.

Výzkum zároveň zpochybňuje představu, že mladí lidé jsou automaticky mnohem více znepokojeni stavem klimatu než starší generace. Ve východní a západní Evropě totiž starší respondenti často vyjadřují podobnou nebo dokonce o něco vyšší míru obav než mladší lidé. Celkově se obavy z klimatické změny v posledních letech spíš stabilizují, případně mírně klesají.

Tolerance k migrantům

Postoje k migraci se podle výzkumu liší především podle regionu, nikoliv pouze podle věku nebo pohlaví. Největší změny zaznamenala východní Evropa. Tolerance vůči migrantům výrazně klesla během migrační krize v letech 2015 a 2016.

Kolem roku 2020 následoval krátkodobý nárůst tolerance. Vývoj mohl ovlivnit covid, následné přesuny lidí z Ukrajiny po začátku ruské invaze v roce 2022 i samotný způsob provádění průzkumů.

Agresivní rétorika

V severní a západní Evropě zůstávají postoje k migraci stabilnější. Navzdory často vyhrocené rétorice politiků a médií jsou lidé v těchto regionech podle průzkumu v průběhu času vůči migraci spíš tolerantnější.

I zde se však objevuje genderový rozdíl. U starších lidí jsou postoje mužů a žen podobné, zatímco mezi mladými je rozdíl výraznější. Nejvíce je opět patrný v severní Evropě, kde mladé ženy dlouhodobě podporují tolerantnější přístup k migrantům než mladí muži.

Muži versus ženy

Výsledky tak potvrzují, že politické rozdíly mezi evropskými obyvateli skutečně souvisejí i s věkem. Porovnání generací ale podle autorů nevysvětluje celý obraz.

Evropská politická mapa se tak podle dlouhodobých dat nemění pouze v podobě konfliktu mezi mladými a starými. Stále více se může jednat také o rozdíly mezi mladými muži a ženami. A záleží i na tom, v jaké části Evropy žijí.

Senátoři ve středu odmítli ve stávající podobě podpořit zákon o elektronické evidenci tržeb (EET). Normu i se svými navrhovanými úpravami poslali zpátkly do Sněmovny. Senát chce v zákoně například zrušit limit pro osvobození od daně z příjmů u zaměstnaneckých zdravotních benefitů. EET by se taky neměla vztahovat ani na bezhotovostní převody.

Tropické teploty? Pro premiéra Andreje Babiše a ministry Karla Havlíčka a Aleše Juchelku (všichni ANO) žádný problém. Zdolali Lysou horu a ještě při tom vyprodukovali další virál na sociální sítě. Hnutí ANO si kromě výšlapů do přírody zřejmě chystá vlastního prezidentského kandidáta. Radka Vondráčka (ANO) postupně začínají chválit i koaliční partneři hnutí.

Pokud by se v červenci konaly sněmovní volby, zvítězilo by hnutí ANO se ziskem 34 procent hlasů. S odstupem následuje hnutí STAN, kterému by dalo hlas 15 procent voličů, třetí je ODS s podporou 12 procent. Vyplývá to z průzkumu společnosti Median.

Není to tak dávno, co média psala o mladících, které na ministerstva a jinam do státní správy přijímá současná vláda. Často jde shodou náhod o oddané fanoušky a podporovatele Motoristů bez potřebného vzdělání nebo zkušeností.

Nová kulturní politika ministra Oty Klempíře vyvolala ostrý odpor části kulturní obce. Desítky profesních organizací, institucí a odborů požadují její stažení a kritizují především způsob, jakým dokument vznikal. Podle nich byl připravován netransparentně a bez dostatečné účasti odborné veřejnosti.

Někteří lidé nedokážou vypnout, ani když mají odpočívat. Premiér Andrej Babiš se nám všem ozval z dovolené. Místo relaxování na pláži do kamery vyprávěl o tom, jak moc je jeho hnutí od svého vzniku prospěšné pro Českou republiku. A pak jsou tady politici, kterých se nezbavíte ani po jejich odchodu do politického důchodu.

Gen Z je optimistická. Tedy alespoň ta v USA. A pozitivní je, co se týče tamní politiky a jejích dopadů. Navzdory stále hlubší polarizaci ve Spojených státech generace Z věří víc než starší lidé, že rozdělení společnosti nemusí být trvalé. Příkopy mezi demokraty a republikány lze podle mladých lidí překlenout.

Policie zahájila kvůli červencové srážce poslance Motoristů Filipa Turka s nemocničním vozem v centru Prahy trestní řízení. Případ prověřuje pro podezření z ublížení na zdraví z nedbalosti, zatím ale nikoho neobvinila. O dalším postupu má rozhodnout i znalecký posudek.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu nemohou ruští a běloruští tenisté hrát pod svou vlajkou a Rusko je vyloučeno z mezinárodních týmových soutěží. Tenistky a tenisté tak ve velkém mění svá občanství a reprezentují jiné země. Často si přitom vybírají státy bývalého východního bloku, ke kterým mají leckdy i rodinné vazby.

Začala druhá půlka léta, k parlamentním prázdninám se přidaly ty vládní a hádky politiků pokračují. Během víkendu se do sebe na síti X pustil současný a bývalý ministr zahraničí, ale taky ministr kultury s mladým poslancem Starostů. Dokáží se politici aspoň na dovolené odpoutat od svých telefonů a přestanou si vyřizovat účty? Nebo už jsou volby moc blízko?

Premiér Indie Naréndra Módí byl v roce 2014 mezi prvními světovými lídry, kteří využili sociální média k šíření svého politického narativu. A jeho strana sociální sítě využívala k posilování svého politického vlivu i během Módího vlády. Podle magazínu Al-Džazíra se to nyní ale pomalu mění.