Monarche

Jednadvacátý díl podcastu Hradní harašení s historikem Pavlem Fabinim posluchače vrací do dob národního obrození. Konkrétně do dob, kdy vyšlo nejslavnější dílo spisovatelky Boženy Němcové – Babička. V čem byla kniha nadčasová a co bychom z ní měli čerpat dodnes?

Než se rodilý Američan Robert Prevost stal papežem Lvem XIV., nezdráhal se kritizovat amerického prezidenta Donalda Trumpa i viceprezidenta J. D. Vance. Jeho úvahy na sociálních sítích jej po čtvrtečním zvolení ve vatikánském konkláve vtáhly do víru polarizované americké politiky.

Konkláve už není jen tajemnou církevní událostí, ale také skutečným kulturním fenoménem. Mladí lidé se díky sociálním sítím o volbu nového papeže zajímají ve velkém. Virální memy také způsobily, že se někteří donedávna neznámí kardinálové stali celosvětovými celebritami.

Komunistický režim v Československu zneužíval pohled na šlechtu jako nástroj ideologické propagandy. Skrze pohádky, literaturu a film se snažil vytvořit negativní obraz aristokracie a podkopat její historické postavení. Tento proces měl dalekosáhlé důsledky pro českou kulturu a společnost, které se projevují dodnes.

Pozvání do 20. dílu podcastu Českého královského institutu s názvem Hradního harašení přijal historik a genealog, ředitel archivu Vysokého učení technického v Brně Martin Kotačka. Jaké nečekané informace nám může přinést pátrání do rodinné minulosti?

Mezi evropskými zeměmi aktuálně najdeme celkem deset dědičných monarchií. Zatímco jejich panovníci pomalu stárnou, v pozadí už na svou chvíli čekají mladí následníci trůnu. Zajímavostí je, že v současnosti na evropských trůnech nesedí ani jedna žena. To se však už brzy změní, neboť mezi budoucími panovníky najdeme hned několik princezen.

V Evropě existuje široká škála politických systémů, mezi nimiž dominují monarchie a republiky. Debata o úspěšnosti těchto systémů, zejména v oblasti ekonomiky a kvality života, je dlouhodobá a komplexní.

Jmenuje se Jana Jakoubková, narodila se v Praze v roce 1988 a asi nejzajímavější na ní je, že se stala manželkou malajského sultána. Svého manžela Muhammada V., který je sultánem svazového malajsijského státu Kelantan, si vzala v roce 2010. Od té doby se Jana Jakoubková jmenuje Sultanah Nur Diana Petra Abdullah.

O spolupráci Českého královského institutu a společnosti Kinský Art Media mluvili v podcastu Hradní harašení šéf institutu Zdeněk Prázdný a hrabě František Kinský.

Lucembursko zasáhla smutná zpráva. V pouhých 22 letech totiž na začátku března zemřel nejmladší syn vládnoucího lucemburského prince Roberta. Princ Frederik zemřel na genetické onemocnění POLG, které mu bylo diagnostikováno ve čtrnácti letech.

Mladí členové královských rodin z generace Z se díky globálnímu vzdělání, sociální angažovanosti a aktivní komunikaci na sociálních sítích stávají inspirací nejen pro vrstevníky, ale i pro širokou veřejnost. Studují běžné školy a snaží se žít docela normální životy.

Spisovatel, politický marketér a také zakladatel pražského Eccentric Clubu. Tím vším je ve zkratce Jakub Horák, který byl hostem 18. dílu podcastu Hradní harašení, který vydává Český královský institut. Co podle něj Čechy v současné době nejvíce štve? Jak si žijeme v porovnání s USA? A pomohla by nám monarchie?

Český královský institut a společnost KINSKÝ Art Media oznámily navázání strategického partnerství. Jeho cílem je společná propagace české historie, kultury a myšlenky moderní monarchie.

V roce 2025 uplyne 1100 let od chvíle, kdy se ujal vlády přemyslovský kníže svatý Václav. Jeho největším odkazem je pevné zakotvení Čech v křesťanské Evropě. Nejen vírou, ale i kulturou a politikou.

Hostem dalšího dílu podcastu Hradní harašení byl herec a velký vlastenec Jan Komínek. Diskutoval o tom, jaký je jeho pohled na Česko jako republiku a jak se liší od vnímání Česka jako království.

Je pro obyvatele Evropské unie výhodnější žít v monarchii, nebo republice? To závisí na mnoha faktorech. Ekonomické ukazatele, jako je HDP, nejsou úplně jednoznačné. Jak monarchie, tak republiky mohou mít úspěšné a prosperující ekonomiky.

Role prezidentů a panovníků v dnešní Evropě se liší v mnoha aspektech. Od způsobu nástupu k moci až po jejich vztah k občanům. Tyto rozdíly odrážejí nejen politické systémy, ale také kulturní a historické kontexty jednotlivých zemí.

Jaký je lepší politický systém? Protože žijeme v Evropě, můžeme posuzovat rozdíly mezi tradičními monarchiemi a klasickými republikami. V konečném důsledku je důležité tyto systémy posuzovat na základě jejich schopnosti reagovat na potřeby a přání občanů.

Vánoční díl Bold Talku byl nejen sváteční, ale svým způsobem také královský. S ředitelem Českého královského institutu Zdeňkem Prázdným jsme mluvili o tom, jak prožívají vánoční svátky aristokraté či monarchové a dotkli jsme se i toho, jak by vypadal novoroční projev v podání českého krále.

Devatenáctiletá princezna Leonor otřásla Španělskem. A to v dobrém. Zatímco skandály jejího dědečka Juana Carlose poškodily pověst monarchie, Leonor svým elegantním vystupováním a přirozeností vrací důvěru veřejnosti.