finanční Matrix

Mladí dospělí se na konci školního roku obvykle vydávají na trh práce, kde hledají příležitostné brigády i stálé zaměstnání. Spoustu z nich však čeká tvrdý střet s realitou, neboť kvůli automatizaci i nástupu umělé inteligence pro ně není dostatek pracovních míst.

Tisíce dolarů ročně, které zůstávají nevyužité. Přesně o tolik přichází významná část mladých zaměstnanců ve Spojených státech. Téměř čtvrtina pracovníků z generace Z ignoruje možnost zapojit se do zaměstnaneckého plánu 401(k), tedy americké obdoby důchodového spoření, na které zaměstnavatelé často přispívají. Výsledkem jsou finanční ztráty, které se v dlouhodobém horizontu počítají na desítky až stovky tisíc dolarů. 

Mladí lidé nemají motivaci šetřit. Podle amerického průzkumu za to může aktuální ekonomická situace. Po celém světě totiž dochází ke zvyšování životních nákladů, zdražování bydlení a šíří se i nejistota na pracovním trhu.

Až dvě třetiny mladých dospělých schytávají kritiku za způsob, jakým hospodaří se svými penězi. Jako důvody svých finančních problémů vidí především nedostatečnou výuku na školách a aktuální ekonomickou situaci.

Žádné majetky nebo prostředky směny. Mladí Američané dnes berou peníze jako součást péče o sebe sama, tedy něco jako spánek nebo duševní zdraví. Nejde jim tedy už o zbohatnutí, hlavně jim jde o to, aby měli finance pod kontrolou a aby je nestresovaly.

Americká platforma Career.io nedávno vydala unikátní průzkum, z něhož vyplývá, že až polovina uchazečů o práci z řad generace Z si ve svých životopisech vymýšlí. Nejčastěji přitom své dosavadní zkušenosti zveličují, další část si pak přikrášluje některé detaily. Téměř pětina dotázaných si dokonce vymýšlí i dosažené vzdělání.

Technologická revoluce mění pracovní trh. Tradiční kancelářské profese, které ještě donedávna zastávali živí lidé, postupně přebírají nástroje umělé inteligence. Mladí Američané se s těmito změnami vypořádávají po svém. Někteří už i mění teplá místa v kanceláři za řemeslné a technické profese.

Mezi příslušníky generace Z se v poslední době objevuje nový trend. Mladí lidé odmítají současné nastavení pracovního trhu, které podle nich způsobuje vyhoření. Místo toho tráví čas doma a svůj proválený den sdílejí na sociálních sítích.

Gen Z má problém s udržením svého zaměstnání. Až 60 procent zaměstnavatelů v USA během loňského roku vyhodilo některé zaměstnance z řad čerstvých absolventů vysokých škol. Důvodem jsou jejich nedostatečné kompetence i nízká profesionalita. A za tím vším údajně stojí slabá kvalita výuky během pandemie.

Nákup kryptoměn plánuje 45 procent Čechů a Češek. Více než čtvrtina, konkrétně 27 procent, je už vlastní, nebo někdy vlastnila. Kromě složitosti a finanční rizikovosti se zbylí Češi bojí kybernetických rizik. Třetina z nich však netuší, jaká rizika by to měla být.

Gen Z prý nemá ráda půjčky. Vyplývá to z průzkumu amerického serveru The Financial Brand. Problém ale není samotný dluh. Podle výsledků studie mladí lidé vnímají jako příliš složité už samotné sjednání půjček, často také zapomínají na termíny splátek.

Pokud se klient rozhodne pro půjčku, měl by být připraven na to, že banky budou důkladně zkoumat jeho finanční situaci a úvěrovou historii. S odpovídajícími dokumenty a informacemi může být však proces žádosti o půjčku úspěšný, a to i pro mladé žadatele, kteří se snaží vstoupit do světa financí.

Američtí magnáti se často chlubí tím, že svůj byznys vybudovali vlastními silami. Velká část z nich by však dnes pravděpodobně nebyla na svých místech bez výrazné podpory ze strany rodičů. I rodiče ale často poskytují kapitál, který pak později chtějí zpátky i s úrokem.

Dluhy nemusí být vždycky jen negativní záležitost. Alespoň tedy podle americké finanční expertky Dany Mirandaové, která přišla s poněkud svéráznou teorií ohledně přínosu dluhů na lidskou psychiku.

Work-life balance je pro čím dál větší skupinu produktivních lidí nejdůležitějším faktorem při výběru nového zaměstnání. Podle nejnovějšího průzkumu vycházejí svým zaměstnancům nejvíc vstříc západoevropské firmy.

Příslušníci britské Gen Z si nespoří na důchod. Důvodem je jejich špatná finanční situace, která může do budoucna znamenat velké problémy. Odborníci vyzývají politiky, aby tenhle negativní trend začali řešit. Problémem je také nízká důvěra mladých v důchodové systémy.

Ve světě, kde se finance a ekonomika neustále vyvíjejí, se mladí lidé ocitají před výzvami, které se dramaticky liší od těch, jimž čelili jejich rodiče. Mnozí rodiče se snaží pomoci svým dětem tím, že jim předávají rady, které považují za osvědčené. Avšak tyto rady často neodpovídají moderní realitě a mohou mladým lidem spíš uškodit než pomoci.

I v Česku se dá docela dobře vydělávat na TikToku. Pokud se infleuncer pouští do "duelů" s jiným influencerem, může si díky dárkům od svých příznivců přijít i na desítky tisíc korun týdně. My jsme se zeptali psychoterapeutů, co vede fanoušky k tomu, že tiktokerům tak obrovské částky posílají. A na to samé jsme se zeptali i influencera Kajumiho.

Ačkoli je Valentýn často považován za komerční svátek, mladé lidi to nodrazuje a stále do něj investují nemalé částky. Zatímco Američané za dárky utratí v přepočtu tisíce korun, Češi jsou o něco šetřivější, ale i tak své partnery rádi obdarovávají.

Česká republika se vrátila zpátky do desítky nejzdravějších ekonomik Evropské unie. Stejně jako v roce 2022 se podle Indexu prosperity a finančního zdraví České spořitelny a platformy Evropa v datech umístila na devátém místě. O pět příček si polepšila především kvůli tomu, že se jí podařilo zkrotit inflaci.