Gen Z má problém s udržením svého zaměstnání. Až 60 procent zaměstnavatelů v USA během loňského roku vyhodilo některé zaměstnance z řad čerstvých absolventů vysokých škol. Důvodem jsou jejich nedostatečné kompetence i nízká profesionalita. A za tím vším údajně stojí slabá kvalita výuky během pandemie.
Nespokojení jsou však i samotní mladí lidé, kteří ze strany kolegů často necítí dostatečné pochopení a podporu.
Nízká kvalifikace
Generaci Z se v práci nedaří. Podle nedávné studie mezinárodní výzkumné společnosti Boyden dostávají mladí lidé od svých zaměstnavatelů výpověď mnohem častěji, než je tomu u starších generací.
Důvodem má být jejich nízká kvalifikace i profesionalita. Odborníci přitom varují, že pokud bude propouštění mezi mladými dospělými ve velkém pokračovat, může to mít do budoucna negativní dopady na pracovní trh. Na stole je proto několik řešení, která by mohla současnou situaci zlepšit.
Nespokojení šéfové
Jen ve Spojených státech podle výzkumníků dalo v roce 2024 až 60 procent zaměstnavatelů padáka čerstvým absolventům vysokých škol, kteří ve stejném roce na svoji pozici nastoupili.
Většina šéfů totiž nebyla spokojena s výkonem, který tito mladí lidé podávali. Častým důvodem bylo také jejich neprofesionální chování, špatné komunikační dovednosti nebo neochota přijmout upřímnou zpětnou vazbu.
Je za tím pandemie
Velkým problémem je mimo jiné neúspěšná integrace příslušníků generace Z do pracovního procesu. Mladí lidé, kteří dokončovali studium v čase pandemie, si totiž mnohdy během výuky nedokázali osvojit klasické sociální dovednosti.
Svoji roli hraje také střet mladých s přístupem starší generace. Zatímco seniorní zaměstnanci často považují své mladší kolegy za „snadno urazitelné“, mladí necítí ze strany zbytku kolektivu dostatečnou podporu a pochopení.
Pětina plánuje změnu
Nespokojení však nejsou pouze zaměstnavatelé. Podle nedávného průzkumu americké agentury Cangrad se v práci necítí spokojeně každý čtvrtý zaměstnance z řad generace Z. Až 20 procent z nich navíc v blízké době plánuje odchod z aktuálního zaměstnání.
Podle Holly Schrothové, vedoucí lektorky na Haas School of Business na Kalifornské univerzitě v Berkeley, je důvodem současného stavu větší zaměření studentů na mimoškolní aktivity, které mají zvýšit jejich konkurenceschopnost ve vysokoškolském prostředí.
Na tyto aktivity je podle ní totiž kladen důraz na úkor získávání pracovních zkušeností. „Neznají základní dovednosti pro sociální interakci se zákazníky, klienty a spolupracovníky, ani etiketu na pracovišti,“ uvádí Schrothová pro magazín stanice Euronews.
Co s tím?
Výzkumníci z Boydenu navrhli několik řešení. Firmy by podle nich měly investovat do školicích programů, které by novým zaměstnancům pomohly vybudovat základní dovednosti, jež jsou pro úspěch v pracovním prostředí nezbytné. Ty zahrnují například přednášky o pracovní etiketě, stejně jako různé mentorské kurzy.
Pro příslušníky generace Z je důležité, aby v jejich práci platily určité pracovní hodnoty a kvalitní firemní kultura. Firmy by proto měly klást důraz na etiku a udržitelnost, aby do budoucna dokázaly mladé pracovníky nejen přilákat, ale také si je udržet.