Tisíce dolarů ročně, které zůstávají nevyužité. Přesně o tolik přichází významná část mladých zaměstnanců ve Spojených státech. Téměř čtvrtina pracovníků z generace Z ignoruje možnost zapojit se do zaměstnaneckého plánu 401(k), tedy americké obdoby důchodového spoření, na které zaměstnavatelé často přispívají. Výsledkem jsou finanční ztráty, které se v dlouhodobém horizontu počítají na desítky až stovky tisíc dolarů.
Přišla o půl milionu
Jedním z případů je i Teresa Greenip, která nastoupila po škole do realitky, a o jejímž příběhu informoval magzín Fortune. Řešila papírování, nové povinnosti a splácení studentských půjček. Mezitím jí ale uniklo, že v dokumentech měla možnost přihlásit se do spořicího plánu, kam by jí firma přispívala stejně peněz jako ona sama.
Došlo jí to až za pár let. Kvůli tomu přišla o víc než šedesát tisíc dolarů. A kdyby se peníze mezitím zhodnocovaly, mohla by dnes mít na účtu přes půl milionu.
Mladí přicházejí o peníze a neví jak
Odborníci říkají, že Teresin příběh není žádnou výjimkou. Až dvanáct procent mladých lidí nevyužívá žádné firemní benefity, a to hlavně proto, že o nich vůbec nevědí. Z krátkodobého pohledu jsou to možná drobné částky, ale když se to časem nasčítá, může jít o pěkný balík.
Teresa vystudovala prestižní univerzitu a měla skvělé výsledky. Po škole se dala do korporátu, ale první výplaty šly celé na splátky dluhů, takže na spoření nezbylo nic. Dnes toho hodně lituje. I malý pravidelný vklad by se díky firemnímu příspěvku a složenému úročení postupem času proměnil v pořádnou finanční rezervu.
Z vlastní chyby udělala kariéru
Po vlastní zkušenosti se Teresa rozhodla změnit obor. Opustila dobře placenou práci, získala kvalifikaci finanční poradkyně a dnes pomáhá ostatním s osobními financemi. Ostatním doporučuje zejména mít přehled o svých výdajích, včasně investovat a informovat se o zaměstnaneckých benefitech. Firmy často nabízejí nejen důchodové příspěvky, ale i další výhody, jako je možnost vedlejšího spoření.
Zároveň upozorňuje, že finanční nástroje tohoto typu nejsou určené jen pro lidi s vysokými příjmy. Jsou dostupné pro všechny a stát nastavuje pravidla tak, aby se spoření vyplatilo. Podmínkou je ale vědět, že možnost vůbec existuje.