Dluhy nemusí být vždycky jen negativní záležitost. Alespoň tedy podle americké finanční expertky Dany Mirandaové, která přišla s poněkud svéráznou teorií ohledně přínosu dluhů na lidskou psychiku.

Podle ní je totiž místo finančního strádání lepší se zadlužit, a předejít tak úzkostem. Díky dluhům lze navíc občas i výrazně ušetřit.

Užitečná půjčka

Být zadlužený je podle amerického magazínu The Cut pro většinu lidí jednou z nejhorších nočních můr. Strach z toho, zda dokážeme dlužnou částku splatit, nebo obava, že přijde nějaká sankce, jsou často mnohem silnější než samotná touha po penězích.

Podle americké finanční pedagožky Dany Mirandaové však mohou být dluhy i užitečné.

Zadlužení jako nutnost

Jak to Mirandaová vysvětluje? „Když o dluhu přemýšlíte jako o zlu, kterému se máte co nejvíc vyhnout, stane se z něj ostudná díra, ze které se musíte vyhrabat. Ale pro většinu lidí je zadlužení nutností, aby mohli přežít každodenní život, zejména v období, kdy očekávají větší výdaje,“ tvrdí odbornice ve své nejnovější knize s názvem Nepotřebujete rozpočet.

Unnecessary borrowing, usually for consumption is a problem. Debt, when utilised correctly can work for you. Wealthy people understand this. https://t.co/CCaG3mK3Vs pic.twitter.com/yVsahctXII

— Sentimental Foodie (@SentimentalCook) March 14, 2025

Autorka přirovnává kulturu prosazování finanční stability ke kultuře diet. Oba fenomény podle ní propagují omezující recepty, které ve skutečnosti u většiny lidí nefungují.

Úzkosti bez peněz

Její slova potvrzuje i studie z roku 2018, podle níž střídmost v plánování osobního rozpočtu způsobuje spíš úzkosti, než kýžený účinek ve formě úspory financí.

V Česku se mezi klienty bank těší největší popularitě takzvané debetní platební karty, které dovolují svým majitelům operovat pouze s takovou částkou, kterou sami disponují. Za oceánem jsou však rozšířenějším druhem bezhotovostních platidel tzv. kreditní karty, díky nimž nejsou jejich uživatelé „na suchu“ ani poté, co vyčerpají své peníze. Po vyčerpání zůstatku totiž mohou utrácet na účet banky. Utracené peníze je však později nutné samozřejmě splatit.

Mirandaová připomíná, že dluhy na kreditních kartách se obvykle vyznačují poměrně vysokými úrokovými sazbami. I přesto však podle ní může mít čerpání bankovních peněz nebo využívání půjček pozitivní vliv na lidskou mysl, pokud jsou získané prostředky využity smysluplně.

Proč si půjčit na slevy?

Příkladem může být nákup vybavení do domácnosti. Představme si teoretickou situaci, kdy zákazník vyrazí do obchodu na nákup pohovky, jejíž cena činí dva tisíce dolarů. V době povánočních slev je však tento kus nábytku k mání s padesátiprocentní slevou. Zákazník k jeho koupi využije bankovní půjčku se úrokem ve výši 24 procent.

I přes téměř čtvrtinový úrok je pro zákazníka jeho nákup výhodný. Nábytek totiž zakoupil ihned a za poloviční cenu. Pokud by se rozhodl si na gauč našetřit z vlastních prostředků, pravděpodobně by už slevovou akci prošvihl a do domácího vybavení tak investoval mnohem více peněz.

"Kvůli tomuto přesvědčení, že dluh na kreditní kartě je špatný, spousta lidí jde prostě jen dál, aniž by plně pochopili, jak tento produkt funguje," říká Mirandaová. Sama přitom místo šetření doporučuje evidování všech výdajů. „Můžete si zaznamenat, kolik a kde jste utratili, a také to, jak jste se cítili, co jste tím získali nebo nezískali,“ dodává s tím, že mnoho lidí se dostává do úzkostlivých situací kvůli tomu, že nemají přehled o tom, kde jejich vydělané peníze končí.