Česká republika se vrátila zpátky do desítky nejzdravějších ekonomik Evropské unie. Stejně jako v roce 2022 se podle Indexu prosperity a finančního zdraví České spořitelny a platformy Evropa v datech umístila na devátém místě. O pět příček si polepšila především kvůli tomu, že se jí podařilo zkrotit inflaci.
Dalšímu zlepšení ale brání strukturální limity a nízká přidaná hodnota, kterou ekonomika generuje.
Česko v desítce
Česká republika má devátou nejvyspělejší ekonomiku z 27 států Evropské unie, meziročně si polepšila o pět příček. Do první desítky jí pomohlo snížení inflace, rostoucí podíl národního důchodu na HDP či stabilizace veřejného dluhu.
Česká ekonomika je tak v lepší kondici než například Finsko, Belgie či Itálie a vrátila se na úroveň, na které byla v roce 2022.
Co nás brzdí
Za zlepšením české pozice v žebříčku mezi evropskými státy stálo snížení inflace. Naopak překážkou pro další růst ekonomiky v Česku je hospodářské oslabení domácností a nízká přidaná hodnota práce.
To se poslouchá hezky. Česká republika má devátou nejvyspělejší ekonomiku z 27 zemí EU. Je tedy v první třetině nejvyspělejších zemí Evropské unie. Vede si suverénně lépe než další země Visegrádské čtyřky, kterou jsou vesměs v poslední, nejhorší třetině států EU.
— Lukáš Kovanda (@LukasKovanda) February 11, 2025
Jak vidno,… pic.twitter.com/GeORLgIkz2
To, že se Česko vrátilo do první desítky nejzdravějších ekonomik Evropy, se povedlo hlavně díky snížení tuzemské inflace. Zatímco v roce 2023 ještě přesahovala 15 procent, loni už průměrně činila 2,7 procenta, tedy sedm desetin nad cílem České národní banky. Šlo o devátou nejmenší odchylku od této hodnoty v rámci EU.
Peníze nám zůstávají
Další vzpruhu přineslo zvýšení podílu národního důchodu na HDP, který patří dlouhodobě k nejnižším v EU. Tento ukazatel vyjadřuje, kolik z vydělaných peněz zůstává občanům. V roce 2022 dosahoval 95 procent, zatímco o rok později vzrostl na 99 procent, což znamenalo výrazný posun z 22. na 13. místo v EU.
V Česku se také podle indexu loni dařilo zmírnit odliv kapitálu do zahraničí, část českých firem se tak vrací do tuzemska. ČR se podle dat také řadí mezi třetinu nejméně zadlužených zemí EU. V roce 2023 státní dluh v ČR přesáhl tři biliony korun, díky růstu nominálního výkonu ekonomiky však relativní zadluženost Česka poklesla a pohybuje se kolem 42 procent HDP. Průměr eurozóny státního dluhu vůči HDP je téměř dvojnásobný. Například v Řecku podíl tvoří téměř 170 procent.
Co je třeba dotáhnout
Výše českého veřejného dluhu v mezinárodním srovnání tak není podle ekonoma České spořitelny Michala Skořepy znepokojivá. Svědčí o tom podle něj mimo jiné trvající zájem investorů o české státní dluhopisy.
Zároveň ale také upozornil, že v příštích deseti letech se české veřejné zadlužení může výrazně zhoršit, pokud se nepodaří dotáhnout reformu penzijního systému.
