Jednání vlády s odbory skončilo nedohodou. Odbory chtěly růst platů pro všechny zaměstnance státu a veřejné sféry, vláda pouze pro jejich část. Hrozí tak další protesty a stávky, před volbami to pro vládu může být nepříjemné.

Stejně tak by pro ni ale bylo složité v už tak napjatém rozpočtu hledat další miliardy na růst platů.

Nějak se nedohodli

Další požadavek odborářů na zářijový růst platů ve veřejném sektoru vládla odmítla. Proč? Odboráři se podle vlády nebyli schopni domluvit, na navýšení platů navíc nejsou peníze.

Vláda podle ministra práce Mariana Jurečky nabídla zvýšení platů té nejohroženější části státních zaměstnanců, od nového roku by se pak zvedalo všem. Vláda by na to měla mít na příští rok až dvacet miliard. Podle odborů jim ale vláda dala nabídku, kterou nešlo přijmout.

Jen někomu, nebo všem?

Odbory počítaly se zářijovým zvýšením tarifů všech státních zaměstnanců a veřejné sféry o patnáct procent, později o deset procent. Zvýšení platů pouze části státních zaměstnanců by podle nich deformovalo současný systém a návrh vlády byl prý vyděračský.

1/2 Mrzí mě, že odbory odmítly návrh na růst platů od září. Pro nejhůře placené státní zaměstnance jako jsou třeba kuchařky ve školních jídelnách, nepedagogické pracovníky a další by to znamenalo navýšení platů o zhruba 900 Kč měsíčně. Odbory toto smetly ze stolu.

— Marian Jurečka (@MJureka) August 28, 2024

Podle premiéra ale zvýšení platů pro nejhůře placené skupiny dávalo smysl. Každopádně je tedy teď možné, že nás v blízké budoucnosti čekají další stávky a protesty. Část odborů už ve stávkové pohotovosti je.

Peníze by se hledaly složitě

Plošné zvýšení platů všech zaměstnanců státu a veřejné sféry by se týkalo celkem 846 300 lidí. Vláda chtěla cíleným zvýšením platů podpořit 348 tisíc z nich. Dodatečné finanční prostředky by se v rozpočtu hledaly složitě, proto se měly zapojit i obce, města a kraje. Celkový účet do konce roku měl činit dvě miliardy.

Vláda si tak na jednu stranu může oddechnout, zároveň ale přijde o možné plusové body z řad voličů, kteří ve veřejné sféře pracují.

Kdo se má líp?

Pochopit lze chování vlády i odborů. Vláda potřebuje omezit státní výdaje, odboráři logicky bojují za zaměstnance, nyní konkrétně za ty státní. Čísla ale mluví jasně minimálně v tom, že rozdíl mezi průměrným výdělkem ve státní a soukromé sféře prakticky neexistuje.

V první polovině roku 2023 činila podle Novinek.cz průměrná mzda v soukromém sektoru 45 136 korun měsíčně, ve státním sektoru byl průměrný plat dokonce 45 406 korun měsíčně. Z dat z předchozích let ale vyplývá, že se soukromý sektor na státní přece jen postupně dotahuje.

Je tohle udržitelné?

I výdaje státu na platy zaměstnanců každopádně neustále narůstají. Státní rozpočty jsou pravidelně v obrovském deficitu, v přebytku naposledy rozpočet skončil v roce 2018. Na místě je otázka, jestli je normální, že v Česku mají průměrně státní zaměstnanci více peněz než lidé, kteří pracují v soukromém sektoru a státní zaměstnance prakticky živí.

V každé politické kampani se volá po zeštíhlení státu, digitalizaci státní správy a potřebě šetřit. Není ale opravdu na místě začít razantně škrtat zbytečná státem dotovaná místa a zaměřit se na kvalitu?

Kdo se odhodlá digitalizovat?

Díky razantní digitalizaci a přechodu státní správy do 21. století bychom si mohli dovolit dostatečně ohodnotit menší počet zaměstnanců státu a veřejné správy. To jsou ale kroky, ke kterým se rok před parlamentními volbami odhodlá jen málokterý politik.

Anebo to zkusí a dopadne jako předseda Pirátů Ivan Bartoš. Výsledky jeho práce budou zřejmě sečteny už v krajských a senátních volbách za necelý měsíc.