Bold news

Poslanec Motoristů Filip Turek má za sebou během krátké doby už dva prohrané soudní spory, na základě kterých by se měl omluvit za své výroky. Jeho omluvy se domáhá Hnutí Duha a nepravopmocně o ní zatím podle ČTK rozhodl Městský soud v Praze. Stejný soud v pondělí rozhodl také ve prospěch společnosti Seznam, a to definitivně.

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) chce prosazovat změny v přístupu žalobců k trestnímu právu podle priorit trestní politiky, které vycházejí z programového prohlášení vládní koalice. Chce tak prý učinit "prostřednictvím nejvyšší státní zástupkyně Lenky Bradáčové". Žalobci mají podle něj například důrazněji postupovat proti násilné kriminalitě.

Česko prošvihlo termín pro předložení Národního plánu na obnovu přírody Evropské komisi. Médiím se k tomu přiznal sám ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé), který tvrdí, že jeho resort plán, který měl být odeslaný do 1. září, předloží teprve až „bude jasné, kdo ho zaplatí“.

Komunální a senátní volby v České republice proběhnou už za necelý měsíc. To se samozřejmě projevuje i na úrovní politické debaty v televizi. Agresivita a osobní útoky mezi politiky přibývají. Opozice se z nich bude snažit udělat referendum o vládě, vládní politici chtějí potvrdit výhru z parlamentních voleb.

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) nemohl po sdělení Evropské komise (EK) o možném střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) pozastavit podpory holdingu Agrofert. Na dotaz pirátského poslance Ivana Bartoše to ve čtvrtek ve Sněmovně uvedl ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD).

Část poslanců se letos na podzim chystá znovu předložit návrh na zavedení manželství pro všechny. Zatímco zastánci narovnání práv mluví o posledním chybějícím kroku k rovnoprávnosti, rétorika vládních stran takové naděje spíš tlumí. Výroky některých vládních politiků navíc naznačují, že by se v případě opětovného otevření této otázky mohla situace LGBTQ+ lidí v Česku dokonce zhoršit.

V listopadu uběhne už 110 let od chvíle, kdy na trůn usedl poslední český král. Byl jím Karel I., poslední rakouský císař, jenž se ujal vlády v nepříliš záviděníhodnou dobu. V Evropě totiž běsnila první světová válka. Během své dva roky trvající vlády se kromě válečných záležitostí věnoval hlavně svému nejdůležitějšímu úkolu, tedy zabránění rozpadu své vlasti.

Nejdříve ministr životního prostředí a pak i zmocněnec pro Green Deal na "silničních překážkách". Šéf resortu Igor Červený v pondělí po jednání vlády oznámil, že na Šumavě unikají do půdy toxické látky. V pondělí večer pak Filip Turek upřesnil, že může jít o yperit, kteroužto informaci poté ještě později upřesnil s tím, že jde o fosgen. Co tedy Šumavu ohrožuje?

Evropská komise dospěla k závěru, že Babišův svěřenský fond střet zájmů kolem Agrofertu dostatečně neřeší. Část evropských dotací firmám z holdingu proto pozastavila. Premiér ale problém odmítá a vzkazuje, že ho postoj Bruselu nezajímá. Opozice tvrdí, že Babiš neobelhal jen Evropskou komisi, ale i prezidenta a veřejnost.

Politické strany před říjnovými volbami médiím často tvrdí, jak chtějí dát šanci na kandidátkách v komunálních volbách mladým lidem. Jenže ti jako obvykle zase tolik prostoru nedostali. V celé republice letos kandiduje 14 811 lidí do 30 let, z toho 846 jich kandiduje v Praze.

Vláda se kvůli rozpočtu na příští rok hádá s opozicí i odborníky. No a vládní strany se hádají také mezi sebou. SPD a Motoristé nejsou s výší deficitu státního rozpočtu na příští rok spokojeni, s hnutím ANO budou chtít ještě vyjednávat. Do nedělních debat dorazili rozpočet obhajovat premiér Andrej Babiš (ANO) i ministryně financí Alena Schillerová (ANO).

V polovině července proběhla před Evropským parlamentem v Bruselu demonstrace protiimigrační iniciativy Save Europe Act. A aktivně se do ní zapojili i pracovníci českého ministerstva životního prostředí Adam Šejna a František Kubásek.

Mladí lidé nejsou k politice lhostejní, u komunálních voleb ale často tápou. Téměř polovina nejmladších voličů tvrdí, že letos určitě přijde hlasovat, zároveň však mnozí nevědí, koho volit a pochybují, že jejich hlas něco změní. Pomoci to změnit má série třinácti debat s mladými kandidáty ve všech krajských městech.

Už měsíc před začátkem nového akademického roku hlásí vysokoškolské koleje v Praze, Brně a Ostravě v podstatě plný stav. Nepatrnou šanci na získání koleje mají ještě studenti v Plzni. Vyplývá to z odpovědí univerzit, které Bold News oslovily.

Česko by mělo v roce 2027 hospodařit se schodkem 389 miliard korun. Vyšší deficit měla země historicky jen jednou, a to v roce 2021 během pandemie covidu-19. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) přesto tvrdí, že vyšší schodek je nutný, aby ekonomika dál rostla.

Nedělní politické debaty jsou zpátky v plné parádě. Kvůli rozhodnutí ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) zveřejnit přesný deficit státního rozpočtu na příští rok až v poslední možný den, tedy v pondělí 31. srpna, ale přišly o jedno zajímavé téma. Na Primě i České televizi se tak trochu mlhavě kroužilo kolem toho, kolik vlastně deficit na příští rok bude.

Sporná novela, která mění pravidla pro sestavování veřejných rozpočtů, definitivně prošla. Sněmovna koaličními hlasy přehlasovala veto prezidenta Petra Pavla. Novela mimo jiné umožní vládě mimo dnešní rozpočtová pravidla zvyšovat výdaje na obranu a také investice do strategické infrastruktury.

Poslanci se v úterý vrátili ke sporné rozpočtové novele. Koalice chce přehlasovat veto prezidenta Petra Pavla, opozice novelu vidí jako cestu k nekontrolovanému zadlužování a hrozí stížností k Ústavnímu soudu. Sněmovna kvůli očekávaným obstrukcím prodloužila jednání až do noci.

Fanoušci nedělních politických debat dostali tuto neděli od CNN Prima News ochutnávku jejich oblíbené víkendové zábavy. Nedělní speciál byt tentokrát ze dvou hostů rozšířen na čtyři, tedy už v klasickém formátu "dva na dva", z čehož měl obzvlášť radost poslanec za SPD Jindřich Rajchl. Šlo tedy o dva vládní politiky a dva opoziční.

Česko si v pátek připomíná 58 let od invaze vojsk Varšavské smlouvy, která v noci z 20. na 21. srpna 1968 ukončila naděje na svobodnější poměry v Československu a odstartovala víc než dvě desetiletí okupace a normalizace. Památku obětí si lidé i představitelé státu připomněli na pietních místech po celé zemi.