Zdá se, že bouře kolem náhrad pro první dámu Evu Pavlovou utichla. Prezident Petr Pavel vysvětlil, že pro manželku nechtěl žádné peníze navíc, chtěl pouze, aby byla jeho žena za reprezentaci země nějak ohodnocena. A to z náhrad, které přísluší k prezidentskému platu.

Jak to mají první dámy, případně "pánové" v zahraničí? A ředitele Českého královského institutu Zdeňka Prázdného jsme se ptali i na to, zda a jak ohodnocení prvních dam či královen funguje v monarchiích.

Až sto tisíc měsíčně

První dáma Eva Pavlová by měla od ledna pobírat náhrady ve výši až 100 tisíc korun měsíčně. Peníze by ona a její následovnice v této reprezentativní roli měly dostávat z peněžních náhrad svých manželů prezidentů.

Původní návrh přitom počítal s tím, že by náhrady dostávaly první dámy navíc a nevyužívaly tak ty prezidentské.

Předchůdkyně měly smůlu

Peněžní náhrady pro první dámu odsouhlasila v říjnu vláda. Do konce roku by měla Pavlová pobírat 95 tisíc korun měsíčně. Doteď přitom první dámy neměly na jakoukoli mzdu ze státních peněz či náhradu nárok.

Peníze získávaly buďto prostřednictvím svých nadací, nebo bylo čistě na jejich manželích, zda jim něco dají na přilepšenou. V zahraničí to mají první dámy přitom dost podobně.

Žádná samozřejmost

S návrhem na finanční náhrady první dámy přišel prezident Petr Pavel. „Vidím jako naprosto správné a férové, aby manželka nebyla závislá na svém manželovi, zvlášť pokud vykonává činnost, se kterou jsou objektivně spojeny náklady,“ uvedl prezident.

Náhrady prezidentovy manželky upravuje novela zákona, která upravuje i platy politiků nebo soudců. Náhrada se podle ministerstva práce a sociálních věcí vypočítává jako sto procent platové základny prezidenta.

U sousedů bez nároku

Ani v zahraničí však není úplně běžné, že by první dáma pobírala plat. Dáno je to zejména její čistě reprezentativní funkcí.

Podle serveru Seznam Zprávy na náhrady nemají nárok první dámy u našich sousedů v Polsku, Rakousku, Německu ani na Slovensku.

Ve Francii sekretariát

To ve Francii se role první dámy a její finanční ohodnocení staly tématem kampaně prezidenta Emanuela Macrona v roce 2017. Ten se zasazoval o ukotvení statutusu první dámy, nicméně ne právně, ale spíše závazně.

Ačkoliv se proti tomuto návrhu zvedla vlna nevole, po Macronově zvolení byla přijata tzv. Charta transparentnosti, která sice první dámě neumožňuje pobírat plat, nicméně dává jí k dispozici dva zaměstnance a může využít vlastní sekretariát. Na její provozní náklady jsou vyhrazeny prostředky, které v roce 2018 činily 440 tisíc eur.

USA: Bez platu, ale se statusem

Speciální postavení má první dáma v USA. Z rozpočtu Bílého domu je financován provoz její kanceláře, má vlastní rozpočet i svůj vlastní tým.

Za svou funkci ale ani ona nepobírá plat.

Manželky králů s větší rolí

To manželka krále má většinou statut královny, s čímž souvisí i plnění povinností, například těch diplomatických. „Pokud jde o finanční stránku, není mezi monarchií a republikou velký rozdíl. Výrazný kontrast však vidíme v roli manželky krále a prezidenta," říká pro Bold News zakladatel a ředitel Českého královského institutu Zdeněk Prázdný.

"Zatímco první má klíčové a nezastupitelné úkoly včetně diplomatických, manželka prezidenta je spíš symbolická a její funkce nemá významné oficiální povinnosti.“ Každopádně proti tomu, že by si manželka uzmula kus náhrad prezidenta, asi nikdo nemá zásadní námitky. Pokud je tedy nebude mít příští prezident či prezidentka.