Politika

Těžko říct, jestli to byl záměr, ale Petru Macinkovi se prostřednictvím nočních více či méně vydíracích esemesek adresovaných přes hradního poradce prezidentovi povedla jedna věc: Udělat z hlavy státu lídra opozice. To pro Petra Pavla není vůbec komfortní pozice.

Do Poslanecké sněmovny se v posledních parlamentních volbách dostal rekordní počet mladých kandidátů a žen. Mnoho především starších mužských politiků bylo těmito výsledky, řekněme, zaskočeno. Překvapení byli pak zvláště ti, které jejich mladší kolegové na kandidátkách přeskákali.

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) doručil prezidentovi prostřednictvím jeho poradce Petra Koláře zprávy, které Petr Pavel považuje za mimořádně závažné a za pokus o vydírání. Prezident to ohlásil na úterní mimořádné tiskové konferenci.

Hlavní české agentury pro výzkum veřejného mínění po podzimních sněmovních volbách spojily síly a na vzorku více než 7 700 respondentů zkoumaly, jak se lišilo hlasování podle věku a pohlaví. My jsme se zaměřili právě na preference voličů podle věku. A výsledky potvrzují, že nynější vláda je především vládou pro seniory.

Začal prezident Petr Pavel svou předvolební kampaň za znovuzvolení? Podle většiny účastníků první části Partie na Primě je tomu tak. Miroslav Ševčík, poslanec zvolený za SPD, dokonce v přímém přenosu předložil svůj návrh na společného kandidáta vládních stran.

Doba se mění a s ní i to, jak politické strany komunikují se svými voliči. Stále větší roli v prezentaci politiků hrají také sociální sítě a to, zda se jejich posty „chytají“ ve složitém světě instagramových a tiktokových trendů. Mnohé politiky a političky bychom už s klidným svědomím mohli označit za influencery.

Poslanec za SPD a předseda strany PRO Jindřich Rajchl vyvolal bouři na sociálních sítích svými ostrými výroky, kterými se nevybíravě pouštěl do svých ženských kolegyň. Rajchl například navrhoval poslat na Ukrajinu místo stíhaček poslankyni a bývalou ministryni obrany Janu Černochovou z ODS či pirátskou poslankyni Olgu Richterovou.

Otakar Foltýn dělal rok a půl koordinátora strategické komunikace vlády. Na tuto funkci před sněmovními volbami rezignoval. Premiér Andrej Babiš pak na začátku ledna oznámil, že jeho vláda celý Odbor strategické komunikace u Úřadu vlády ruší. Důstojník a bývalý náčelník vojenské policie Otakar Foltýn pro Bold News bilancoval své působení na odboru a zhodnotil jeho činnost.

Čeští politici stále častěji vyvolávají veřejné lynče na novináře, jejichž články se jim nelíbí. Poté, co se Filip Turek a jeho příznivci pustili do šéfredaktorky Page Not Found Apoleny Rychlíkové, která upozornila třeba na jeho rasistické výroky či údajné násilí k ženám, přišla na řadu Zdislava Pokorná z Deníku N.

Tomio Okamura začal své působení v čele Poslanecké sněmovny tím, že stáhl symbolicky z budovy parlamentu ukrajinskou vlajku. Stejně symbolicky začala i vláda Andreje Babiše. Ta hned na začátku ledna zrušila Odbor strategické komunikace na Úřadu vlády.

Co se změnilo po roce vlády amdinistrativy Donalda Trumpa? Nejen obchodní a partnerské USA vztahy s Evropou a zbytkem světa. Mění se i samotný Bílý dům. A to nejen jeho interiér a výzdoba, ale i lidé kolem Donalda Trumpa. Nejde jen o jména, ale i o jejich vizáž.

Do nedělní speciální Partie na CNN Prima News byli pozváni tři zástupci vlády a tři z opozice. Větší formát také přinesl více kontroverzních výroků a osobních výpadů.

Koaliční vláda Andreje Babiše (ANO) od čtvrtečního večera vládne s důvěrou Sněmovny. Poslanci jí důvěru vyslovili po 103 dnech od voleb a po třech dnech od zahájení jednání. Hlasování předcházela rekordně dlouhá debata, která trvala zhruba 26 hodin. Premiér ve čtvrtek ocenil, že pro vyslovení důvěry hlasovalo nakonec všech 108 vládních poslanců.

Občanští demokraté o víkendu rozhodnou, kdo se po 12 letech úřadování Petra Fialy ujme nového vedení strany. Horkým kandidátem na předsednické křeslo je exministr dopravy a místopředseda ODS Martin Kupka. Pozici ale nemá stoprocentně jistou. Podporu získal „pouze“ v 11 krajích.

Podobně jako v Česku dokáže přes sociální sítě své příznivce mobilizovat Filip Turek, dokázal to v sousedním Německu další pravicový politik. Pětatřicetiletý Ulrich Siegmund z AfD má dokonce šanci, že se po letošních zemských volbách stane saským premiérem.

Odchod jihočeského hejtmana Martina Kuby z ODS loni na podzim otevřel debatu o budoucnosti strany i nově vznikajícího „méně konfliktního“ hnutí, které chce Kuba založit. Někteří mladí politici ODS jeho kroku litují, nepovažují ho ale za ohrožení celostátní pozice strany. A situaci většinou vnímají jako šanci pro příchod nových tváří a vnitřní reformu.

Vládní zahraniční politika působí na domácí voliče poněkud chaoticky. Zatímco SPD se stále vyjadřuje protiukrajinsky, ANO a Motoristé Ukrajině vyjadřují „omezenou podporu“. ANO to dělá proto, aby si Andrej Babiš nepoškodil vztahy se spojenci v Evropě. Motoristé si zase vylepšují veřejný obraz, protože nechtějí ve vládě působit jako extremisté.

Chtěli jste si alespoň v neděli odpočinout od nekonečné ságy jmenování či spíš nejmenování Filipa Turka ministrem životního prostředí? Tak to vás nedělní politické debaty jistě zklamaly. Poslanec Turek sice nebyl přítomen osobně, i když byl prý do Otázek Václava Moravce již několikrát pozván, jeho jméno se ale řešilo hned v několika ohledech.

Kdo vlastně řídí českou zahraniční politiku? Poté, co SPD umlčela svého ministra obrany Jaromíra Zůnu (za SPD), jsme se dověděli, že má zahraniční politiku komunikovat jen premiér Andrej Babiš (ANO). Realita je ale trochu jiná. K zahraniční politice se paradoxně nejvíc vyjadřují lídři SPD.

Erika Kirková se po vraždě svého manžela Charlieho Kirka během několika týdnů proměnila z prakticky neznámé osoby v jednu z nejviditelnějších tváří americké konzervativní pravice. Jen pár dní po atentátu usedla do čela organizace Turning Point USA, kterou založil její manžel. Zahájila velkolepé „truchlící“ turné napříč Spojenými státy a začala využívat mediální zájem.