Prezident Petr Pavel tím, co dělá, poškozuje, a pokud poletí na summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře, tak i poškodí Českou republiku v zahraničí. V rozhovoru pro Deník.cz to řekl premiér Andrej Babiš (ANO).
Ačkoli historicky jezdili na summity prezidenti, letos se podle Babiše bude jednat o ekonomických záležitostech a penězích, na které hlava státu nemá vliv a rozhoduje o nich vláda. Pavel podle něj dělá, co se týče své přítomnosti na summitu NATO, kampaň za své znovuzvolení.
Vláda původně po několikaměsíčním sporu prezidenta do delegace na summit nezařadila, Pavel proto podal kompetenční žalobu. Ústavní soud v předběžném opatření vládě uložil, aby hlavě státu zajistila účast.
Trochu jiný summit
Českou delegaci i tak místo prezidenta povede premiér. Pavel ve středu uvedl, že by měl podle všech protokolárních pravidel být v roli vedoucího delegace prezident.
"My se snažíme přesvědčit prezidenta, že tento summit bude jiný než ty předcházející. Je důležité, aby nová vláda tam byla přítomná a obhajovala plnění závazků vůči NATO a Fialovu vládu, která závazky nikdy nesplnila, a zároveň obhajovala pozici Česka. Doufali jsme, že to prezident pochopí," řekl Babiš.
Česko neplní
Spojenci se v roce 2014 zavázali, že do roku 2025 budou plnit závazek ve výši dvou procent hrubého domácího produktu (HDP) na obranné výdaje. Loni a pravděpodobně ani letos se však Česku nedaří tyto závazky naplnit.
Babiš uvedl, že prezidentovi nabízeli, aby byl nad věcí a nepoškozoval Českou republiku v zahraničí. "Tím, co dělá, ji poškozuje. A když poletí na summit, tak nás poškodí," řekl.
Dodal, že veřejně deklaroval, že schválí, aby prezident na příštím summitu v albánské Tiraně byl. Připomněl, že vláda schválila i jeho zastupování Česka na Valném shromáždění Organizace spojených národů (OSN) v New Yorku letos na podzim.
Babiš také připomněl, že v deklaraci na letošní summit je bod, který jasně říká, že spojenci podpoří Ukrajinu 70 miliardami eur (1,7 bilionu korun) ročně. "Předjednaly si to velké země, které se potkaly v Berlíně," řekl. Šlo o Británii, Francii, Německo, Polsko a Itálii. "Tím, že nesplníme dvě procenta, tak nemůžeme dávat peníze Ukrajině, potřebujeme je pro naši armádu, abychom plnili závazky," dodal pro Deník.cz.
Jak vyložit ústavu
Hlavní problém prezidenta Pavla podle Babiše je, že si vykládá ústavu, jak chce, řekl také v rozhovoru s Deníkem Babiš. Kampaň si podle něj dělá tím, že kritizuje vládu. "Nevynechá dne, aby do nás nějakým způsobem nezajel," vyčetl mu Babiš.
Předseda vlády současně vyloučil, že by mohl proti Pavlovi případně v příští prezidentské volbě kandidovat. V roce 2023 mu ve druhém kole voleb podlehl. Doplnil, že nechce být součástí Pavlovy kampaně za znovuzvolení.
Babiš se v rozhovoru také vrátil po ke svému postupu ohledně holdingu Agrofert. Pavlův požadavek, aby před jmenováním vlády informoval o svém řešení střetu zájmů, pokládá za vymyšlenou neústavní podmínku. "Podle ústavy mě měl jmenovat bez toho, aby trval na vyřešení konfliktu zájmů, ale já nechtěl jít do sporu, takže jsem ustoupil, trpělivě jsem snášel tyto nepravosti," řekl.
Další chyba podle Babiše byla, když Pavel odmítl jmenovat Filipa Turka členem vlády. Pavel v lednu v dopisu argumentoval tím, že Turek opakovaně prokazoval nedostatek respektu vůči českému právnímu řádu. Podle Babiše navíc přitom Pavel Motoristům slíbil, že když Turek místo na plánované ministerstvo zahraničí zamíří na ministerstvo životního prostředí, "bude to v pohodě". "Problém prezidenta je, že jeho okolí mění jeho názory," podotkl dále premiér.
