Česko čeká na novou vládu. Téměř měsíc po volbách stále není jasné, kdo usedne do ministerských křesel. Prezident Petr Pavel pověřil Andreje Babiše (ANO) sestavením kabinetu, který zatím jedná se zástupci SPD a Motoristů. Starý kabinet Petra Fialy podá demisi po ustavující schůzi nové Sněmovny, která začíná v pondělí ve 14 hodin.

Nová vláda pak musí do 30 dnů požádat poslance o důvěru, k jejímuž získání stačí nadpoloviční většina přítomných.

Ustavující schůze

Téměř měsíc po volbách stále s jistotou nevíme, kdo usedne v nové vládě. Víme zatím jen to, že vítěz voleb Andrej Babiš (ANO), který dostal od prezidenta Petra Pavla pověření sestavit vládu, o ní jedná s hnutím SPD a Motoristy.

Budoucí koalice už se dohodla na programových prioritách, personálie si zatím nechává pro sebe a jednání stále probíhá. Za jak dlouho po volbách musí být vláda sestavena, ústava neurčuje.

Demise staré vlády

Ústava však určuje lhůtu, během které musí nově jmenovaná vláda předstoupit před nově složenou Poslaneckou sněmovnu. A ta se musí poprvé sejít nejpozději 30 dní po volbách, což se v termínu 3. listopadu v pohodě stihlo.

Důležitou roli při sestavování vlády hraje prezident. Právě on určil termín ustavující schůze. Po této schůzi musí končící kabinet Petra Fialy (ODS) podat demisi do rukou prezidenta.

Pověření od prezidenta

Mezitím vyrazí designovaný, tedy pověřený premiér na Hrad se seznamem jmen, která se objeví v novém kabinetu. Tady se ještě dají čekat rozepře, pokud Andrej Babiš například přijde se jménem Filip Turek na post ministra zahraničí. Pokud žádné rozepře nebudou, tak prezident jmenuje vládu novou, která zase musí Sněmovnu požádat o důvěru, a to do 30 dnů od jmenování.

K důvěře vlády je potřeba nadpoloviční většina přítomných poslanců. Na hlasování jich musí být přítomno minimálně 67, což zřejmě splněno bude. Andreji Babišovi každopádně stačí, když v sále budou pouze poslanci hnutí ANO, SPD a Motoristů, kterých je dohromady 108.

Vláda v demisi

Ústavní zvyklostí, nikoliv však povinností, je pověření vítěze voleb sestavením vlády. Prezident Petr Pavel tak učinil v pondělí 27. října po jedné ze schůzek s Andrejem Babišem. Babiš mezitím o budoucí vládě jednal prakticky od chvíle, kdy bylo jasné, že hnutí ANO získalo ve Sněmovně 80 poslanců, SPD 15 a Motoristé 13.

Do doby, než nová vláda získá důvěru, bude vládnout kabinet Petra Fialy v demisi. V praxi ale jen zajišťuje plynulý chod v zemi, což znamená, že by neměla činit žádná zásadní politická rozhodnutí.

Až na druhý pokus

Andrej Babiš se nechal slyšet, že vládu by chtěl mít sestavenou do poloviny prosince. Za posledních 23 let byla nejrychleji sestavena vláda Vladimíra Špidly (SOCDEM) v roce 2002, která nastoupila už 30 dní po volbách. Nejdéle pak trvalo sestavení vlády právě Andreji Babišovi, který po volbách v roce 2017 nezískal důvěru na první pokus. Podruhé se mu povedlo vládu sestavit až 264 dní po volbách.

V případě, že Babiš nezíská důvěru Sněmovny, má prezident podle ústavy druhý pokus na jmenování premiéra, který opět musí získat důvěru Sněmovny. Pokud poslanci znovu nevysloví důvěru, jmenuje prezident premiéra na návrh předsedy Poslanecké sněmovny. I tato vláda musí získat důvěru. Pokud se ani tak nestane, take podle článku 35 Ústavy Poslaneckou sněmovnu může prezident rozpustit. Poté by následovaly nové volby. V historii České republiky se ovšem zatím nikdy nestalo, že by vláda nezískala důvěru Sněmovny na druhý pokus a neočekává se to ani nyní.

Kauza Lipavský

Jak je to ale s jmenováním ministrů? A může prezident odmítnout jmenovat ministra? Tuto otázku si pokládalo mnoho ústavních právníků, zejména před čtyřmi lety, když dosluhující prezident Miloš Zeman v roce 2021 odmítal do funkce ministra zahraničí jmenovat Jana Lipavského.

Zemanova argumentace spočívala v tom, že Lipavský má pouze bakalářské vzdělání. Ústava totiž pouze říká, že prezident jmenuje ostatní členy vlády na návrh předsedy vlády. Zároveň také říká, že „člen vlády nesmí vykonávat činnosti, jejichž povaha odporuje výkonu jeho funkce. Podrobnosti stanoví zákon“.

Ústava Turkovi nebrání

Tyto podrobnosti v Česku stanovuje ovšem pouze zákon o střetu zájmů. Bakalářské vzdělání v případě Lipavského, rasistické výroky nebo hajlování v případě čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, na jehož účasti předseda strany Petr Macinka trvá, tak nejsou překážkou pro to být ministrem.

Je tak na prezidentovi, jak si s nastalou situací poradí. Pokud ovšem prezident nebude mít proti ministrům žádné výhrady a Babiš získá důvěru ve Sněmovně, ujme se řízení země na další čtyři roky. Pokud mu tedy vláda ony čtyři roky vydrží pohromadě.