Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) 15. června předloží vládě zákon, který zruší televizní a rozhlasové poplatky. O výši částky, kterou by Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) měly místo toho dostat ze státního rozpočtu, bude kabinet v pondělí diskutovat. Klempíř zatím nebyl schopný říct, kde se peníze na provoz obou institucí vezmou.
Podle premiéra Andreje Babiše každopádně půjde o částku férovou, předvídatelnou a bude zahrnovat inflační doložku.
Dorazili i ředitelé
Zástupci vládní koalice v úterý jednali s řediteli České televize Hynkem Chudárkem a Českého rozhlasu René Zavoralem. Oba po schůzce uvedli, že na ní částka, kterou by média z rozpočtu měla dostávat, nezazněla. Klempíř každopádně po jednání řekl, že obě média oproti současnosti neutrpí finanční újmu.
Koalice podle premiéra ředitelům ČT a ČRo znovu vysvětlila, proč chce financování prostřednictvím poplatků zrušit. "Jiným způsobem než z koncesionářských poplatků jsou veřejnoprávní média financována v 17 zemích Evropské unie a například Polsko podobný krok chystá také," uvedl Babiš. Současný systém podle něj dával smysl před 35 lety.
Jednostranné informování
Podle šéfa rozhlasu René Zavorala nešlo ve vládě ani tak o diskusi, ale o jednostranné informování. "Ona to nebyla úplně pracovní skupina, jako spíš setkání se zástupci koaliční rady, kde proti nám seděli šéfové všech těch tří vládních stran, kde jsme víceméně byli jednostranně informováni o záměru vlády v pondělí projednat návrh zákona, který by rušil stávající poplatkový zákon, a naopak jej nahradit novým zákonem, který bude řešit financování ČT a ČRo ze státního rozpočtu," uvedl Zavoral.
Dodal, že nechce přistoupit na kompromis, a požaduje zachování poplatkového systému. V případě jeho zrušení chce Zavoral bojovat za výši příjmů. O té mluvil i Chudárek. "Výše peněz, které dostaneme, měla by být stejná. To je náš pocit. Měla by tam být valorizace a za mě bych tam chtěl protlačit kvalifikovanou ústavní většinu pro schvalování jakékoliv změny, případně schvalování zvlášť v Senátu a zvlášť ve Sněmovně, aby se s tím nedalo hýbat," poznamenal.
Finance přes ministerstvo
Finance by do veřejnoprávních médií měly rozdělovat přímo ministerstvu kultury. Klempíř uvedl, že by mělo jít o mandatorní výdaj z rozpočtové kapitoly resortu.
"Celá naše koalice má zájem na tom, aby k jakémukoliv finančnímu dehonestování a nějaké nejistotě médií veřejné služby opravdu nedošlo," řekl. Návrh by podle něj měl zajistit transparentnost a dlouhodobost financování. Zákon by měl platit od 1. ledna 2027, dodal ministr.
Jen doplnit částky
Podle ministra pro sport, prevenci a zdraví Borise Šťastného (Motoristé) je návrh zákona hotový včetně důvodové zprávy, chybí pouze doplnit částky ze státního rozpočtu. "Je k němu RIA (analýza dopadů), je v souladu s EMFA (Evropský akt o svobodě médií) i s ministerstvem financí," doplnil Šťastný.
Návrh podle něj už nebude procházet připomínkovým řízením, protože jím prošel původní Klempířův zákon, a po schválení vládou půjde rovnou do Sněmovny. Pojistky nezávislosti podle něj zajistí nynější zákony o ČT a ČRo.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD), který se úterního jednání rovněž účastnil, po schůzce řekl, že se v úterý členové koalice dozvěděli nové informace o hospodaření ČT a ČRo, které dosud nebyly veřejně dostupné, například o televizních právech, sportovních přenosech nebo výrobě pořadů.
"S těmito informacemi je ještě potřeba seriózně pracovat. Diskuse o výši těch částek ještě probíhá," řekl Okamura. S řediteli si podle něj řekli i výtky k práci obou médií, například nevyváženost prostoru pro vládní koalici a opozici v minulém volebním období.
„Poplatky dál zrušit chtějí, ale jakou částku by médiím poslali, to nevědí, a nevědí ani, kde by ji vzali. Protože z daní by to přece nemělo být, tedy pokud máme brát vážně slova ekonomického myslitele Oto Klempíře,“ kritizoval vládní tahanice kolem poplatků na síti X předseda ODS Martin Kupka.
Hrozí propouštění
ČT letos hospodaří s rozpočtem 8,5 miliardy korun, z toho 6,7 miliardy tvoří příjmy z poplatků, rozhlas má naplánované příjmy a výdaje na více než 2,7 miliardy korun, z poplatků počítá s 2,4 miliardy Kč.
Původní komplexní zákon, který nakonec vláda nevyužije, počítal s návratem rozpočtů do roku 2024, tedy před loňské zvýšení poplatků. To by znamenalo snížení částky, kterou by měly ČT a ČRo z rozpočtu dostat, o jednu miliardu v případě televize a 400 milionů u rozhlasu.
V případě televize by to podle zástupce ředitele Milana Fridricha znamenalo propuštění 300 až 500 lidí z téměř tří tisíc zaměstnanců a zrušení části tvorby pořadů. Podobná úsporná opatření by musel přijmout i rozhlas.
Příprava na stávku
Zaměstnanci České televize chystají kvůli návrhu na změnu financování výstražnou stávku. Ta by měla proběhnout 22. června, napsal Deník N. Do stávky se může zapojit kdokoliv z televize a vedení ČT nebude protestu bránit, napsal zaměstnancům zástupce ředitele Milan Fridrich.
Minulou středu přišly stovky zaměstnanců ČT v černém oblečení před hlavní budovu na Kavčích horách vyjádřit proti změnám protest. Mnozí moderátoři či redaktoři také v černém oblečení vysílali.
