Vláda podle ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy) projedná návrh zákona o médiích veřejné služby po vypořádání všech připomínek v polovině června. Účinný by mohl být od 1. ledna 2027. Klempíř to řekl v pondělí večer novinářům po jednání koaliční rady.
Podle vyjádření ministra pro sport, prevenci a zdraví Borise Šťastného (Motoristé) se teď jeví jako nejpravděpodobnější, že by po plánovaném zrušení poplatků platilo Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo) od příštího roku ze svého rozpočtu ministerstvo kultury. To letos podle schváleného rozpočtu hospodaří s příjmy 556 milionů korun a výdaji 17,6 miliardy korun.
Jen změna financování
Podle předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury (SPD) bude na základě připomínek z meziresortního řízení nový zákon o médiích veřejné služby mnohem užší, než původně ministerstvo kultury zamýšlelo, a soustředí se primárně na změnu financování. Stávající zákony o ČT a ČRo čeká pouze novelizace kvůli financím, ale platit budou dál.
"Zůstává to hlavní, tedy zrušení koncesionářských poplatků, což bychom rádi realizovali od 1. ledna 2027. To zůstává. To, co bylo dále rozpracováno v tom zákoně, tak jsme se shodli, že to přece jen není to meritum věci. A že potom bychom zbytečně zabředávali někam, což vlastně ani voliči nepožadovali," uvedl Okamura. Schvalování ve vládě bude podle ministra kultury předcházet jednání s generálními řediteli ČT a ČRo.
Kde vezme peníze?
I podle Klempíře je hlavním záměrem převod financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet. Je už také jasné, kde v rozpočtu vláda prostředky vezme. "Je to nasnadě, ale já to nemohu říct," řekl při odchodu z jednání Klempíř.
Podle Šťastného bude ministr kultury ještě jednat s resortem financí. "V tuto chvíli to skutečně vypadá jako nejpravděpodobnější, že peníze budou směřovat ze samostatné kapitoly (rozpočtu) ministerstva kultury," řekl ministr pro sport novinářům po jednání.
Babiš je v pohodě
Premiér Andrej Babiš (ANO) už před pondělním jednáním uvedl, že hlavním cílem je změna financování veřejnoprávních médií. Babiš podle svých slov obsah neřeší a je v pohodě se stávajícími zákony o ČT a ČRo.
Podle vládního návrhu, tedy návrhu ministra kultury, se má výše financí pro ČT a ČRo z rozpočtu vrátit k roku 2024, což by znamenalo proti jejich letošním rozpočtům zhruba o 1,4 miliardy méně. Podle Okamury je to ale jen proto, že v době psaní zákona nebyly čerstvější údaje o hospodaření obou institucí k dispozici, otázka výše financí je podle něj otevřená.
Klempířův návrh pro ČT pevně stanovuje z rozpočtu pro příští rok 5,74 miliardy korun. Letos ČT hospodaří s celkovým rozpočtem 8,5 miliardy. ČRo má podle návrhu dostat ze státního rozpočtu 2,07 miliardy korun, o 400 milionů méně než letos vybere na poplatcích.
Stovky připomínek
K návrhu se v připomínkovém řízení sešlo okolo 400 připomínek. Jedním z nejslabších míst předlohy je podle ČT i ČRo vymezení veřejné služby nebo absence zajištění vysílacích frekvencí.
Ministerstvo financí upozornilo, že návrh neřeší, z jaké rozpočtové kapitoly by Česká televize a Český rozhlas měly dostávat peníze a v jakých termínech. Ministerstvo vnitra upozornilo, že zrušení koncesionářských poplatků způsobí České poště výpadek příjmů 275 milionů korun ročně. Česká pošta výběr poplatků zajišťuje.
"Naprostá většina těch připomínek fakticky směřuje k tomu, aby se ty stávající zákony vůbec neměnily," řekl dále Šťastný. Podle něj je pro koalici ale naprosto zásadní, aby lidé přestali od ledna poplatky platit a hradil je státní rozpočet.
Poslanecká novela
Svou novelu předložil s několika poslanci i místopředseda Sněmovny Patrik Nacher (ANO). Podle jejich návrhu by poplatky nemuseli platit lidi nad 75 let a další skupiny. Podle Šťastného se zřejmě oba zákony budou projednávat ve stejnou dobu a "předkladatelé se budou muset domluvit", která z norem zůstane.
Okamura, který je pod poslaneckým návrhem rovněž podepsaný, uvedl, že jde o urychlení slibu zrušit poplatky alespoň pro některé skupiny a zároveň jde o pojistku, kdyby se projednávání vládní novely protahovalo.
Pirátská poslankyně Andrea Hoffmannová se mezitím obrátila na Benátskou komisi Rady Evropy i Evropskou komisi. Žádá je, aby posoudily připravovaný zákon o médiích veřejné služby, který podle Pirátů ohrožuje nezávislost České televize a Českého rozhlasu a může být v rozporu s Evropským aktem o svobodě médií.
