Téma změny financování České televize a Českého rozhlasu přiživil svým odchodem z veřejnoprávní televize druhou březnovou neděli moderátor Otázek Václav Moravec. Stále platí, že vláda Andreje Babiše chce zrušit koncesionářské poplatky a veřejnoprávní média financovat ze státního rozpočtu. Koalice argumentuje tím, že koncesionáři ušetří.

Opozice pak tvrdí, že kabinet chce nad médii prostřednictvím rozpočtu získat větší moc. Původní plán ministra kultury Ota Klempíře, který je za proces změny financování zodpovědný, počítal s tím, že nový zákon vejde v platnost už od příštího roku.

Čas se ale krátí a nikdo zatím s konkrétním modelem financování veřejných médií z rozpočtu nepřišel. Nejen o tom jsme se bavili s mediálním analytikem a novinářem Filipem Rožánkem.

Vládní odpor

Ještě před půl rokem se ve veřejném prostoru vedla debata o tom, zda zvyšovat koncesionářské poplatky, a zvýšit tak rozpočet veřejnoprávních médií. S vládou Andreje Babiše ale přišla razantní změna.

Žádná z vladních stran se dlouhodobě netají tím, že jim většina českých médií leží v žaludku a do České televize se rádi trefují. Je tedy otázkou, jakou budoucnost média veřejné služby v Česku vlastně mají.

„Česká televize se ocitla v kleštích. Po nástupu nového generálního ředitele začaly na ČT působit tlaky od spousty politiků. Třeba jen odchod Nory Fridrichové se hodně řešil i na zasedání Rady ČT," popisuje dění posledních měsíců pro Bold News mediální analytik a novinář Filip Rožánek.

Odchody osobností

V neděli 8. března pak oznámil moderátor Václav Moravec, že po 21 letech v České televizi končí, protože cítí, že už v tomto veřejnoprávním médiu nemůže svou práci vykonávat nezávisle.

A není jedinou výraznou tváří, která z ČT v poslední době odešla. Moravec následoval například někdejší moderátorku Událostí Barboru Kroužkovou, výše zmíněnou Noru Fridrichovou nebo moderátora a šéfa Reportérů ČT Marka Wollnera. Ti už buď působí v jiných médiích, nebo mají své vlastní projekty.

Divoké roky

Česká televize ale prochází turbulentním obdobím už od odchodu Petra Dvořáka z pozice generálního ředitele v roce 2023. Jeho nástupce Jan Souček vydržel ve funkci jen dva roky, než ho loni v létě nahradil Hynek Chudárek.

I volbu šéfa ČT provázely kontroverze. Šéf zpravodajství Petr Mrzena psal radním SMS zprávy, aby nevolili Chudárkova finálního konkurenta Milana Fridricha, který nakonec po pěti nerozhodných kolech z volby odstoupil. Chudárek mu navíc vytvořil novou pozici vrchního ředitele digitálních služeb.

Autocenzura?

Televize je každopádně po výše zmíněných přemetech oslabená. Do toho přichází vláda Andreje Babiše se změnou financování veřejnoprávních médií. Podle Filipa Rožánka chtějí vládní politici docílit toho, aby k nim televize byla servilnější a méně kritická.

„Chtějí televizi ještě oslabit a jdou na to přes finance, což drží celou ČT v napětí. Příklady ze zahraničí ukazují, že když televize čeká na financování, vnitřně se krotí. Tohle se stalo například na Slovensku po nástupu Ficovy vlády,“ říká Rožánek.

Ví si Klempíř rady?

Zodpovědnost za nový model financování České televize a Českého rozhlasu má ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé), který ještě na přelomu roku tvrdil, že se žádné změny financování nechystají.

Klempíř se ale ocitl pod tlakem především ze strany hnutí SPD, jehož politici požadují co nejrychlejší návrh nového financování. Poslanec Jaroslav Foldyna (SPD) před časem pro Seznam Zprávy ale zapochyboval, zda má Klempíř vůbec nějaký návrh připravený.

"Změna financování není tak jednoduchá, jak si ve vládě malovali. Vždycky jen něco nadhodí, ale nevypadá to jako nějaký ucelený plán. Plánují změny v roce 2027 ale nijak se nepřiblížili. Do změny financování miliardové instituce přitom zbývá devět měsíců," doplňuje Rožánek.

Slovenská cesta?

Klempířovi přijela koncem ledna poradit se změnou financování veřejnoprávních médií slovenská ministryně kultury Martina Šimkovičová. Slovensko v tom má náskok. „Paní ministryně mě upozornila na určité pasti, kterým bychom se měli vyhnout,“ řekl tehdy pro iDNES.cz Klempíř.

Slovenská televize a rozhlas (STVR) vznikla v roce 2024 po zániku Rozhlasu a televize Slovenska (RTVS). Už od července 2023 byla ale slovenská veřejnoprávní média, jež jsou u našich sousedů spojená, financována ze státního rozpočtu. Na provoz podle deníku E15 dostávají z rozpočtu 0,12 % HDP. Politici tak mají na chod instituce přímý vliv.

Kde je Česko?

Podobá se tedy aktuální situace veřejnoprávních médií v Česku tomu, jak to vypadalo před několika lety na Slovensku? Podle Rožánka se z financování médií udělalo v Česku stejně jako na Slovensku předvolební téma. Zároveň sílí i tlak na to, aby se televize i rozhlas spojily do jedné instituce, což se na Slovensku stalo už v roce 2011.

„Doplatil na to rozhlas, který neměl finanční problémy, jenže pak se dostal do stínu televize. Zajímavé je, že u nás je Český rozhlas důvěryhodnější než televize.“

Skandinávský model

Zastánci zrušení kocesionářských poplatků často argumentují tím, že i ve Skandinávii nebo zemích západní Evropy modely financování ze státního rozpočtu fungují. Není to však tak jednoduché.

"Mají tam pojistky. Financování je víceleté, třeba na pět let, aby média mohla plánovat investice. Ve Švédsku mají účelové daně, které se odvíjí od výše příjmu poplatníka. Finanční úřad je vybere a mimo státní rozpočet je přeposílá přímo do médií. Takže se tam nehandlují o státní rozpočet a funguje to úplně jinak, než je to na Slovensku nebo Maďarsku," uzavírá Rožánek.

Proč to měnit?

Že je současný český model financování funkční, netvrdí jen jeho čeští zastánci. Mezinárodní organizace Reportéři bez hranic loni vydala studii o fungování veřejnoprávních médií v Evropě a dosavadní český model uvedla jako nejlepší.

„Česko je učebnicovým příkladem politických debat o zvyšování koncesionářských poplatků. V dubnu 2025 vstoupil v platnost zákon, který zvýšil měsíční koncesionářský poplatek a zároveň jeho výši navázal na inflaci,“ uvádí se v reportu. Uvidíme tedy, co se objeví ve zprávě o veřejných médiích v Česku v roce 2027.