Slováci od roku 2023 neplatí koncesionářské poplatky, tamější veřejnoprávní rozhlas a televize jsou financovány ze státního rozpočtu. Stejně jako v sousedním Maďarsku v Rumunsku, Bulharsku nebo Španělsku. O veřejnoprávních poplatcích se s nástupem Babišovy vlády hodně mluví i v Česku.
Proti jejich rušení se postavil Senát, ale ministr kultury Oto Klempíř. Ten měl ještě nedávno podobný názor jako senátoři, nyní ale už o zrušení koncesí debatoval i se slovenskou ministryní kultury Martinou Šimkovičovou.
My jsme se ptali redaktora slovenského Denníku N a autora pravidelného newsletteru o médiích a žurnalistice Filipa Struhárika na to, co znamenala změna financování pro novináře a média na Slovensku.
Nemilé překvapení
Česká vláda se podle ministra kultury Oto Klempíře chystá v roce 2027 zrušit koncesinářské poplatky a financování veřejnoprávních médií zahrnout do státního rozpočtu. Na Slovensku byly poplatky zrušeny už na přelomu let 2022 a 2023. Slovenský Denník N v reakci na rozhodnutí, kterým minulá vláda řešila krizi kvůli rozpočtu, napsal, že zaskočilo i vedení veřejnoprávní RTVS.
„Nejen, že to bylo nečekané, ale také se to stalo politicky velmi nestandartním způsobem. Bývalá vláda to udělala jen pozměňovacím návrhem k úplně jinému zákonu. Navíc bez jasného plánu, co bude dál,“ komentuje dění pro Bold News Filip Struhárik z Denníku N.
Nezávislost v ohrožení?
Zatímco slovenští novináři se obávali o nezávislost televize a rozhlasu a toho, že do jejich obsahu budou zasahovat politici, reakce veřejnosti byla podle Struhárika vlažná.
„Krok i jeho provedení kritizovala odborná veřejnost, ale tu širokou to až tolik nezajímalo. A mnozí měli radost, že nebudou muset platit těch necelých pět eur měsíčně. Ignorovali ale, že si stát peníze vezme od občanů i tak, jenom jiným způsobem.“ popisuje.
Jinde to prý funguje
V České republice činí koncesionářský poplatek po květnovém zvýšení 150 korun měsíčně u České televize a u Českého rozhlasu 55 korun měsíčně. Celkově jde tedy tedy 2 460 korun ročně.
Podle Novinek.cz mezi zeměmi Evropské unie převažují státy, které platí televizi a rozhlas v různých formách právě ze státní kasy. Kromě Slovenska zmiňují také Maďarsko, Dánsko, Lucembursko, Španělsko nebo v upravené formě Francii. Právě na tyto státy se při obhajobě zrušení poplatků odvolává také Oto Klempíř a další členové vlády.
Sdílení zkušeností
Český ministr kultury se v pátek sešel se slovenskou ministryní Martinou Šimkovičovou a narazili také na chystanou změnu ve financování veřejnoprávních médií v Česku. Šimkovičová pro server iDnes.cz řekla, že českému protějšku v čele resortu kultury nabídla své zkušenosti s přechodem financování pod státní rozpočet i sloučení televize s rozhlasem.
„Nejde o jednoduchou změnu, po zrušení poplatků je třeba mít připravené i další kroky,“ uvedla podle serveru také.
Oslabené médium
Na Slovensku byla veřejnoprávní média každopádně oslabena. Současná vláda Roberta Fica RTVS zrušila a nahradila ji novou STVR, odvolán byl i dlouholetý ředitel RTVS Ľuboš Machaj. Politici ostatně i přiznávali, že ke zrušení původní mediální instituce došlo také proto, aby mohli vyměnit vedení.
„Obhajovali svoje kroky tím, že veřejnoprávní RTVS byla zpolitizovaná, tak vytvořili ještě zpolitizovanější verzi, kde do rady dosadili vlastní nominanty,“ říká pro Bold News Struhárik. Domnívá se, že veřejnost v STVR nemá důvěru a že vztah lidí k ní narušily hlavně necitlivé zásahy do jejího fungování v posledních letech.
Česká budoucnost
Konkrétní podobu změny financování České televize a Českého Rozhlasu Klempíř zatím komentovat nechce. S opozicí chce ale o změnách diskutovat a podle iDnes.cz by změnu zákona rád předložil v červnu.
Proti změně financování veřejnoprávních institucí se v neděli ohradili mimo jiné i vystupující na demonstraci Milionu chvilek. I oni varují, že se Česká televize a Český rozhlas stanou vazalem politiků, kteří státní rozpočet ovládají.
