Tomio Okamura začal své působení v čele Poslanecké sněmovny tím, že stáhl symbolicky z budovy parlamentu ukrajinskou vlajku. Stejně symbolicky začala i vláda Andreje Babiše. Ta hned na začátku ledna zrušila Odbor strategické komunikace na Úřadu vlády.

Takzvaný Stratkom měl za úkol "budovat důvěru mezi státem a občany" a zároveň "posilovat odolnost obyvatelstva vůči hybridním hrozbám".

Dlouhodobě byl však terčem kritiky především ze strany politiků současné vládní koalice i jejích voličů. Podle expertů na komunikaci, které Bold News oslovily, byl terčem kritiky z velké části oprávněně. Nešlo však jen o obsah, ale už o samotné nejasné poslání a řízení odboru.

Terčem kritiky

Vláda Andreje Babiše (ANO) rozhodla už na začátku ledna o ukončení činnosti Odboru strategické komunikace. Jeho tváří byl do říjnových voleb Otakar Foltýn.

Samotný odbor, který na Úřadu vlády začal s výraznější komunikací z podnětu kabinetu Petra Fialy (ODS) až v roce 2024, byl přitom často terčem kritiky právě ze stran dnešní koalice. My jsme se proto zeptali odborníků na komunikaci, jaký za sebou Stratkom vlastně nechal výsledek.

Je nepotřebný?

Premiér Babiš odůvodnil konec Stratkomu tím, že není potřebný, jelikož nová vláda bude komunikovat otevřeně. Podle marketéra Karla Křivana ale strategická komunikace pro stát smysl má. Ovšem v jiné podobě.

„Stratkom končí, protože ho nepotřebujeme,“ vysvětlil premiér Andrej Babiš (ANO) zrušení odboru strategické komunikace státu. Na to, proč by mohl chybět, jsme se ptali v nejnovějším Newsroomu ČT24.

👉 Celou reportáž i odvysílaný díl najdete v iVysílání >> https://t.co/EBIcB0TaCr pic.twitter.com/BCv9TvkJ83

— Newsroom ČT24 (@NewsroomCT24) January 14, 2026

„S naší historickou zkušeností je strategická komunikace nezbytnost, ale je otázka, kdo ji má dělat," říká pro Bold News Křivan. Podle Křivana musí být správně odkomunikován už samotný účel takového odboru. "Lidé si totiž tyto úřady často spojují s cenzurou a nějakou formou indoktrinace. Země má právo se bránit rizikům zvenčí, ale musí to občanům vysvětlit.“

Kde byl háček?

Hlavní problém vidí Křivan v tom, že Odbor strategické komunikace neměl jasně definováno, zda se jedná o kanál vlády, nebo státu jako celku.

„Ideálně by na začátku měli prezident, poslanci a senátoři najít společné priority, na kterých bude komunikace stát. A to chce od politiků jistou dávku odvahy. Takhle často lidé měli pocit, že tu je stratkom jen pro voliče bývalé vlády,“ pokračuje.

Nejasná koncepce

Nejasná koncepce byla pro Stratkom problémem i pro Vladimíra Bystrova, partnera komunikační agentury Bison&Rose a předseda etické komise Asociace PR agentur.

"Věnovali se tomu lidé, z nichž ne všichni byli profesionálové v oboru komunikace, což začínalo shora. Navíc chyběla jasná koncepce, o čem komunikovat. Třeba účet Stratkomu na síti X informoval o tom, jak moc hrají dnes děti počítačové hry, přes nějaké připomínání významných dat a výročí až po aktuální témata, což je nesmyslná kombinace," konstatuje Bystrov.

Faktor Foltýn

Koordinátorem strategické komunikace a zároveň hlavní tváří Stratkomu byl někdejší náčelník Vojenské policie Otakar Foltýn. Na funkci rezignoval den před volbami do Poslanecké sněmovny.

Kritice čelil zejména od zástuopců SPD, ale i hnutí ANO. Karel Havlíček například v rozhovoru pro Seznam Zprávy řekl, že se Foltýn se svým týmem chovají více jako politická neziskovka než jako komunikační útvar vlády. Samotný Foltýn si pro Bold News postěžoval na nedostatečnou politickou posporu.

"Podpora od politiků byla mimořádně slabá. Vytáčelo mě, když byl můj tým napadán za to, že útočí ve jménu vlády na jiné politické subjekty. Přitom jsem ale vždy říkal, že i kritika vlády je v demokratické společnosti důležitá. Dostal jsem i nálepku, že provádím cenzuru. Přitom právě to, že si lidé mohli veřejně na mou údajnou cenzuru stěžovat, jakoukoliv cenzuru vyvracelo."

Právě osoba Otakara Foltýna mohla podle marketérů vyvolávat další nejasnosti, ke komu vlastně odbor komunikuje a čí názor zastává. „Nehodnotím ho osobně, ale bylo vidět, že přichází z armádního prostředí, kde funguje komunikace jinak. Střetávaly se tu různé pohledy a zkušenosti,“ doplňuje Bystrov.

Je to konec Stratkomu?

Premiér zatím nenaznačil, že byl chystal obdobu Stratkomu v jiné formě, takže je otázka, jak bude vládní komunikace vypadat. Podle samotného Foltýna to byla přitom vláda Andreje Babiše, která odbor strategické komunikace na vládě zřídila.

"Jenže o něm do roku 2024 nikdo nevěděl," říká Foltýn. Podle Karla Křivana je symbolický konec Foltýnova týmu na vládě logický. "Premiér odbor zrušil možná i v rámci úspor a vnímá to tak, že on i ostatní politici mají i jiné komunikační kanály, které jim zkrátka stačí.“

Evropské vzory

I podle Křivana přitom Stratkom obecně smysl má. Na jeho činnosti ale musí být shoda bez ohledu na to, kdo zrovna v zemi vládne. „Poláci se třeba ve vrcholné politice hádají, ale v otázkách priorit země a vnější bezpečnosti jsou ve shodě,“ uvádí Křivan příklad země, kde strategická komunikace funguje.

Daleko jsou s podobnými projekty i ve Skandinávii. Třeba ve Finsku se na školách učí mediální východa, aby byly děti schopné snadněji rozpoznat dezinformace. I ve Finsku a v dalších severských zemích StratCom funguje. Referuje ale především o záležitostech spojených se Sveroatlantickou aliancí. Tedy o otázkách, o nichž v zemi nikdo nepochybuje.