Čemu všemu musí při své práci čelit české političky? Na to se zaměřila organizace Fórum 50 %, která na začátku června vydala nový průzkum zaměřený na genderově podmíněné násilí na českých poslankyních.

Pod tímto pojmem se skrývá široké spektrum jednání, které sahá od sexistických poznámek a psychického nátlaku až po fyzické útoky či ekonomické tlaky. A výsledky průzkumu jsou alarmující.

Hrozby a zastrašování

V průzkumu bylo osloveno všech 67 členek Poslanecké sněmovny, do studie se jich pak aktivně zapojilo 41. Přes 80 procent z nich ve své kariéře zažilo, nebo zažívá některý z druhů psychologického násilí, nejčastěji se jedná o výhrůžky násilím včetně znásilnění, o slovní útoky a zastrašující chování.

Političky zároveň vnímají, že útoky vůči nim se v porovnání s jejich mužskými kolegy zásadně liší. Jsou totiž obvykle mnohem osobnější a často u nich nechybí sexuální podtext.

Sexualizované násilí

Téměř 73 procent poslankyň, které se s násilím setkaly, ho z různých důvodů nenahlásily policii. Bezmála 40 procent členek dolní komory parlamentu pak má zkušenost se sexualizovaným násilím, nejčastěji s nevyžádanými doteky nebo sexuálními návrhy.

Žádná z oslovených poslankyň naopak neuvedla, že by ve spojitosti se svým politickým působením zažila sexualizované napadení.

Mladé poslankyně

Problém genderového násilí se pak obzvláště týká poslankyň mladších 40 let, jejichž počet v řadách dolní komory po loňských parlamentních volbách výrazně vzrostl. Tyto političky se podle průzkumu ve větší míře setkávají se všemi formami násilí s výjimkou fyzického.

Pětina dotazovaných poslankyň navíc uvedla, že při své práci omezuje svá veřejná vystoupení, mediální rozhovory či aktivitu na sociálních sítích. Důvodem je jejich obava z nenávistných komentářů, obtěžujícího chování nebo právě násilí.

"Ta čísla jsou poměrně alarmující. Pro mě to je dost překvapující, protože jsem nečekala, že budou tak vysoká," uvedla pro Bold News předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Taťána Malá. Podle ní je hlavním problémem skutečnost, že se o tématu v českém veřejném prostoru příliš nemluví.

„Je obecná představa, že politici a političky musí tyto věci vydržet a že to k té práci patří. My bychom to ale neměli vnímat jako standard a součást veřejné funkce,“ dodává Malá, která sama přiznává, že má s násilím ve formě vyhrožování a nenávistných komentářů na sociálních sítích bohatou zkušenost.

Postavit se čelem

Šéfka poslanců ANO a vládní zmocněnkyně pro lidská práva zároveň dodává, že v tomto ohledu není řešením „fňukat“ a stěžovat si.

„Spíš je potřeba se k tomu postavit čelem a začít říkat, že to není normální,“ vysvětluje svůj pohled s tím, že jako cestu z tohoto problému nevidí ani zveřejňování nenávistných komentářů. „Já to nedělám, spíš těm lidem odepíšu. Pokud to překročí nějakou únosnou mez, je cestou se obrátit na orgány činné v trestním řízení. Není to žádná ostuda,“ dodává Malá.

Doplácí celá společnost

Zveřejněná čísla vnímá jako alarmující také nově zvolená místopředsedkyně Sněmovny Barbora Urbanová (STAN), podle níž však nejde o žádné překvapení.

„Zjištění Fóra 50 % podkládají to, o čem si s kolegyněmi napříč politickým spektrem běžně povídáme v kuloárech,“ uvedla pro Bold News Urbanová, která problém genderově podmíněného násilí považuje za přímý útok na to, že se polovina tuzemské společnosti podílí na správě věcí veřejných.

„Pokud je prostředí nastavené tak, že vstup do veřejného života znamená automatický terč pro urážky, výhružky a nevyžádané sexuální narážky, odrazuje to obrovské množství chytrých a schopných žen od toho, aby se do politiky vůbec zapojily. A na to ve výsledku doplácí celá společnost.“

Není to ženský problém

Také Urbanová přiznává, že má zejména s urážkami a nátlakem bohaté zkušenosti. Jde prý o každodenní realitu, která sahá od nevyžádaných komentářů hodnotících její vzhled přes sexistické narážky až po velmi tvrdé a vulgární online útoky či výhrůžky.

„Zpočátku to člověka pochopitelně zasáhne, ale postupně si musíte vybudovat určitou hroší kůži, jinak byste tu práci nemohli dělat,“ říká Urbanová s tím, že není možné, aby se online prostor stal zónou bez pravidel. „Potřebujeme také, aby se proti sexismu a násilí ostře a veřejně vymezovali i lídři politických stran a muži v politice obecně. Tohle není ženský problém,“ dodává Urbanová.

Proti mladým

Podle poslankyně Lucie Bartošové (ODS) je násilí vůči politikům i političkám problémem proto, že vytlačuje část lidí z veřejného prostoru.

„Kritika k politice patří a počítám s ní. Výhrůžky, ponižování a sexuální narážky ale nejsou kritika. Mně přitom víc než vlastní nepohodlí mrzí spíš to, co to o politice a veřejném prostoru říká mladým lidem a zvlášť mladým ženám, když se rozhodují, jestli jim stojí za to do politiky jít,“ vysvětlila pro Bold News Bartošová.

Malůvky na billboardech

Bartošová měla ostatně zkušenosti se sexualizovanými, i když jen “namalovanými”, útoky už před volbami. „V kampani jsem se několikrát setkala třeba s poničenými billboardy či plakáty, na kterých jsem jako žena obdržela víc malůvek než mužští kandidáti,“ uvedla s tím, že důležitější než jednotlivé komentáře či projevy nenávisti je pro ní snaha nepřestávat v práci, kterou dělá.

Co s tím?

Organizace Fórum 50 % na konferenci 11. června představila také doporučení, jak současnou situaci zlepšit. „Klíčové pro prosazení změn je jasné vymezení se mužů politiků vůči všem formám násilí na političkách, a to bez ohledu na stranickou příslušnost,“ uvedla ředitelka organizace Markéta Kos Mottlová.

Ta také doporučila zřízení nezávislého orgánu pro řešení incidentů, zavedení dostupného a důvěryhodného systému oznamování nevhodného chování, osvětu či systematický sběr dat.