Bold news

Rusko a Čína bojují proti technologické dominanci Spojených států poněkud bizarním způsobem. Obě země vysílají za oceán atraktivní ženy, aby sváděly manažery a inženýry v Silicon Valley, a získávaly tak přístup k citlivým technologickým informacím.

Mladí Íránci čelí každodenní realitě plné chudoby, strachu a beznaděje. Rozpadající se ekonomika, násilí ze strany režimu a hrozba války proměnily život tamní generace Z v neustálý boj o přežití.

Dva roky trvající konflikt v Pásmu Gazy rozděluje společnosti v různých zemích napříč světem. A tohle rozdělení se projevuje i v samotném Izraeli. Turecká státní zpravodajská agentura Anadolu nyní zmapovala, jakým způsobem ovlivňuje mladé Izraelce extrémistická rétorika krajně pravicových stran, které tvoří tamní vládu.

Do Prahy se vrátila česká aktivistka Šárka Přikrylová, která byla součástí posádky jedné z lodí flotily nazvané Global Sumud. Ta měla vézt během září z Evropy pomoc pro obyvatele Pásma Gazy. Izrael lodě zadržel v noci z 1. na 2. října. Na jedné z nich plula i švédská aktivistka Greta Thunbergová.

České politické strany se před volbami shodují, že bezpečnost země je důležitá. Každá k ní ale přistupuje trochu jinak. Spolu chce modernizovat armádu, posilovat spolupráci v NATO a do roku 2035 zvýšit výdaje na obranu až na 5 % HDP.

Po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v roce 2022 se logicky propadl i tamní cestovní ruch. Turisté se ale navzdory válce začali vracet. Podle serveru Visit Ukraine dokonce Kyjev za rok 2025 hlásí rekordní příjmy z turismu. Návštěvníky do země lákají hlavně nízké ceny, adrenalin a touha vidět realitu konfliktu.

Co bude hlavním tématem voleb? Stav české ekonomiky, dostupnost bydlení, péče o psy, zdražování potravin nebo válka na Ukrajině? Většinou platí poučka, že voliče primárně zajímají domácí témata. Zahraniční politika volby nevyhrává. Letos se ale může stát, že pokračující ruská agrese sehraje v českých sněmovních volbách výraznou roli.

Situace v Gaze se nelepší, spíš naopak. Lidé tam stále umírají, a to nejen pod palbou raket. Zatímco civilisté bojují hlavně s nedostatkem jídla, Lékaři bez hranic tam denně čelí zoufalému nedostatku léků i zdravotnického materiálu. Nemocnice jsou navíc přetížené útoky se nevyhýbají ani jim.

Moldavsko se stalo útočištěm pro tisíce mladých Rusů, kteří odešli ze své vlasti kvůli nesouhlasu s válkou a strachu z mobilizace. Získat pobyt a práci V Moldavsku pro ně není úplně složité, většina z nich ale doufala, že půjde jen o krátkou zastávku na cestě do Evropské unie.

Dvacetiletá Lama Dalloulová z Gazy City se každé ráno probouzí s jedinou myšlenkou: přežít. Zatímco její vrstevníci v Evropě řeší letní plány, ona bojuje o jídlo pro sebe a své kočky a doufá, že se dožije dalšího dne. Lama, která v roce 2023 dokončila střední školu s vynikajícím prospěchem a snila o studiu v zahraničí, se teď ocitla v pasti.

V Izraeli stále víc mladých lidí odmítá nastoupit na povinnou vojenskou službu. Často pak raději končí i ve vězení, protože nechtějí být součástí armádních operací v Gaze. Kromě politických důvodů u nich hrají roli i psychické problémy, nízký plat a diskriminace v armádě.

Rusko nově nabízí takzvaná anti-woke víza pro obyvatele Západu, kteří nesouhlasí s liberálními hodnotami svých zemí a hledají útočiště v konzervativnější společnosti. Kreml tímto krokem cílí hlavně na konzervativce z USA a Evropy, kteří odmítají běžné aspekty moderní společnostI, jako je zákaz diskriminace či rovnost pohlaví.

Pásmo Gazy čelí totálnímu kolapsu. Hlad, zničená infrastruktura a každodenní bombardování si vyžádaly tisíce civilních obětí. Nejvíce trpí děti, desítky z nich podle humanitárních organizací umírají na podvýživu. Potravinová pomoc nestačí, nemocnice přestávají fungovat. Část izraelské veřejnosti vychází do ulic a žádá příměří.

Izrael v červenci podnikl několik náletů na jižní Sýrii a bombardoval i hlavní město Damašek. Důvod? Chtěl tak prý ochránit drúzskou menšinu v provincii Suvajda před místními beduínskými kmeny, které, alespoň z pohledu Izraele, měly podporu vlády v Damašku. Jenže drúzové, kteří žijí v Sýrii i Izraeli, pomoc izraelské vlády odmítají.

Česká cestovní kancelář stále nabízí zájezdy do Ruska, i když země právě válčí se sousední Ukrajinou a přímé lety z Evropy do Moskvy či jiných měst nejsou možné. Zájezdy přitom prý má agentura vyprodané dlouho dopředu, a to i přesto, že si do země nelze uzavřít ani cestovní pojištění.

V září se v Moldavsku uskuteční důležité parlamentní volby, jejichž výsledek bude z velké části záležet na rozhodnutí mladých lidí. Podle analytiků bude hlavní otázkou, zda se země přikloní k Evropské unii, nebo zpět k Rusku.

Mezinárodní bezpečnostní situace se nevyvíjí dobře. Podle květnového průzkumu britské agentury YouGov se více než polovina obyvatel Spojených států a západní Evropy obává, že by v následujících letech mohla vypuknout třetí světová válka.

Plnohodnotná ruská invaze na Ukrajinu sice začala až v roce 2022, už od roku 2014 ale probíhal konflikt na východě země. Obzvláště v Doněcké a Luhanské oblasti, kde žila velká ruská menšina, začali místní ozbrojenci za pomoci ruských paramilitárních skupin obsazovat úřady a snažili se připojit celou oblast takzvaného Donbasu k Rusku.

Rusko začalo budovat nové vojenské základny a infrastrukturu v těsné blízkosti finských hranic, zároveň v lokalitě modernizuje železnici pro přesun těžké techniky. Po vstupu Finska do NATO v roce 2023 Moskva označila tuto zemi za hrozbu a reagovala rozšiřováním armády až na 1,5 milionu vojáků. To v mladé generaci Finů vyvolalo obavy.

Agentura STEM provedla v dubnu průzkum mezi tisícovkou respondentů, který se týkal postojů Čechů vůči konfliktu na Ukrajině a vyjednávání o míru. Valná většina lidí si myslí, že trvalého příměří se mezi Ruskem a Ukrajinou do konce roku nepodaří dosáhnout.