Bold news

Návrat Donalda Trumpa do Bílého domu vyvolal změny po celém světě. Na Ukrajině se Spojené státy snaží dojednat příměří, v Gaze naopak podporují vyhrocení situace ze strany Izraele. Dánsku chtějí sebrat Grónsko a Hútíové v Jemenu se dočkali rovnou odvetného leteckého bombardování. O něm se ale ještě dřív dověděl nedopatřením novinář.

Evropa hledá kvůli zhoršené bezpečnostní situaci cesty, jak se v případě vojenského konfliktu efektivně bránit. Kromě zvýšení výdajů na obranu se často mluví také o možném zavedení povinné vojenské služby. A o tématu se začalo docela živě hovořit i v České republice.

Po únorovém setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským upadla Evropa do deprese. Po jednáních v Džiddě naopak cítí mírný optimismus.

Možná si pamatujete, kde jste byli ráno 24. února 2022, kdy začaly přicházet první zprávy o ruském útoku na Ukrajinu. Konflikt trvá tři roky a jedinou dobrou zprávou je, že začala vážná debata o mírových rozhovorech.

Americká a ruská delegace v Rijádu předběžně vyjednávaly o zahájení mírových rozhovorů a ukončení války na Ukrajině. Obě strany si dialog pochvalují, zapracovat chtějí i na zlepšení vzájemných vztahů.

Válka na Ukrajině pokračuje už třetím rokem, nic momentálně nenaznačuje její brzký konec. Dojít by nyní mohlo alespoň k částečnému klidu zbraní v období Vánoc.

Na světě je po víkendu o jednoho krutého diktátora a válečného zločince méně. Bude ale nový režim v Sýrii lepší? To momentálně nikdo neví. Faktem každopádně je, že 24 let trvající vláda Bašára Asada je definitivně u konce.

V Íránu došlo k dalšímu medializovanému střetu mladé ženy s tamní mravnostní policií. Mladá studentka se před teheránskou univerzitou Azad na protest proti obtěžování vysvlékla do prádla. Krátce poté byla zadržena. O jejím dalším osudu toho zatím příliš nevíme.

Z první a druhé světové války se lidstvo evidentně dostatečně nepoučilo. Neustále se proto spekuluje, kdy vypukne třetí světová válka. Anebo vlastně o tom, jestli už v ní náhodou nežijeme.

Ruskému pozvání na summit hospodářského uskupení BRICS zřejmě nešlo odolat. Na jednání do Kazaně tak vyrazili nejen představitelé zemí, které jsou členy této protizápadní iniciativy, ale i nejvyšší šéf OSN.

Na jaké straně ukrajinského konfliktu vlastně stojí slovenská vláda? Premiér Robert Fico jednal s ukrajinským premiérem, jeho straničtí i vládní kolegové ale navazují kontakty také s ruskou stranou. A to velmi aktivně.

Velké pozdvižení v Americe opět vyvolal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po setkání s prezidentem a viceprezidentkou, která momentálně kandiduje na prezidentku, ho čeká i schůzka s republikánským prezidentským kandidátem.

Výbuchy pagerů v Libanonu šokovaly celý svět. Izraeli se podařil jedinečný útok na svého nepřítele z Hizballáhu. Ten pagery používal, protože se mělo jednat o bezpečnější komunikační přístroj, než jsou telefony. To se ale vedení Hizballáhu lehce přepočítalo.

Bangladéš má po týdnech protestů nového premiéra. Stal se jím nositel Nobelovy ceny míru Muhammad Júnus. Protesty přitom původně rozpoutali studenti, aby zabránili neférovému systému kvót, které by je značně znevýhodňovaly.

Ukrajincům se podařilo v rámci vojenské ofenzívy obsadit část Kurské oblasti a vnést mezi Rusy zmatek, naštvání a strach. V kontextu celé války se jedná o relativně nedůležité územní zisky, které rozhodně nezmění směřování války. Z hlediska taktiky, budoucího vyjednávání a hlavně psychologické války to ale může být zajímavý počin.

Česká armáda stárne a potřebuje zaujmout novou generaci. Pro středoškoláky, kterým už bylo osmnáct let, proto vymyslela dobrovolné čtyřtýdenní vojenské cvičení, za které mohou dostat téměř třicet tisíc korun.

Ve Washingtonu probíhá další summit Severoatlantické aliance. Odehrává se krátce po ruském útoku na ukrajinskou nemocnici, který NATO nekompromisně odsoudilo. Rusko tak dalo Alianci do rukou další argumenty, proč je potřeba nadále podporovat napadenou Ukrajinu.

Odveta za teroristický útok Hamásu na Izrael pokračuje postupným izraelským čištěním Gazy. Cílem má být osvobodit zajaté rukojmí a totálně zničit Hamás. Ani jedno se ale zatím Izraeli nedaří.

Americký prezident Joe Biden ve středu svým podpisem definitivně potvrdil americkou finanční, materiální i vojenskou pomoc pro Ukrajinu. Nebylo to jednoduché, proti se totiž dlouhodobě staví část Republikánské strany.

Ukrajina se ve válce s Ruskem dostává do kritické fáze. Nevyhrává, je navíc existenčně závislá na podpoře Západu. A velkým problémem by pro ni bylo vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách.