Bold news

Z Afriky přichází čím dál víc zpráv o mužích, kteří byli vylákáni do Ruska na práci a nakonec byli donuceni ke vstupu do armády a odvedeni do války na Ukrajině. Tam pak tito migranti většinou přežijí sotva pár měsíců.

Čeští realitní makléři a makléřky v Dubaji, kteří mají zájem hlavně o svůj byznys, se snaží uklidňovat klientelu tak moc, až na místě zlehčují celou situaci. Zatímco na Dubaj padají stovky dronů a raket, část „české dubajské realitní scény“ veřejně tvrdí, že se vlastně nic neděje, a ukazuje luxus, kterého si i přes válečný konflikt užívá.

Útok Spojených států a Izraele na Írán je od víkendu světovým tématem číslo jedna. Při vzdušných úderech byli zabiti přední představitelé tamního teokratického režimu, a to včetně duchovního vůdce, ajatolláha Alího Chameneího, armádních generálů nebo bývalého prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda. Blíží se skutečně konec islámské diktatury?

Víkendový útok Spojených států a Izraele na Írán rozdělil nejen světové mocnosti, ale i českou vládní koalici. Zatímco premiér Andrej Babiš akci podpořil s tím, že Írán představuje bezpečnostní hrozbu a Česko stojí za svými spojenci, šéf SPD Tomio Okamura zásah kritizoval kvůli riziku destabilizace, migrace a oslabení mezinárodního práva.

Pro Čechy uvízlé na Blízkém východě zamířilo v pondělí několik letadel. Armáda v pondělí vyslala tři Airbusy a letoun Casa. Dvě letadla vyzvedávají české turisty z Izraele na letišti v Egyptě, třetí letoun pak zamířil do Jordánska. Další stroje do Ománu vypravila společnost Smartwings. Tato letadla jsou však určená hlavně pro klienty cestovních kanceláří.

Íránský teokratický režim v neděli potvrdil smrt nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího a podle některých západních představitelů se režim blíží svému konci.

Je to sotva měsíc, co jsem se kvůli práci i kvůli splnění jednoho snu přestěhovala do Dubaje. V sobotu 28. února se mi tu ale během pár hodin úplně převrátil svět, píše spolupracovnice Bold News Aneta Havránková.

Britské a americké tajné služby podle analýzy deníku The Guardian věděly měsíce dopředu o plánech Vladimira Putina na ruskou invazi na Ukrajinu. Varovaly Kyjev i další západní spojence, jejich zjištěním ale nikdo příliš nevěřil.

Čtyři roky od začátku ruské invaze na Ukrajinu podle expertů Josefa Krause z Masarykovy univerzity v Brně a Karla Svobody z Univerzity Karlovy ukázaly, že válka 21. století vypadá úplně jinak, než si svět představoval. Místo rychlého „blitzkriegu“ přišla poziční, vyčerpávající bitva, které dnes dominují drony a bezpilotní technologie.

Okurky, které jsou v Rusku oblíbenou součástí mnoha pokrmů, se staly dalším zbožím, jež výrazně zdražilo. Podle agentury Reuters to naštvalo spotřebitele a vzbudilo znepokojení mezi politiky, kteří se v době války proti Ukrajině snaží tlumit nespokojenost mezi lidmi.

Zatímco se OSN potýká s finančními problémy a nejspíš bude muset zavřít své sídlo v New Yorku, Trumpova Rada míru se rozrůstá a její členové plánují první zasedání.

Ve světle operace Spojených států ve Venezuele se opět začalo mluvit o touze Donalda Trumpa převzít Grónsko, které patří pod dánskou správu. Americký prezident v posledních dnech mluvil o tom, jak je největší ostrov světa pro USA důležitý, na což kromě dánské premiérky začali reagovat i další významní evropští politici s tím, že Grónsko patří Gróňanům a nikomu jinému.

S rostoucím napětím v Evropě řeší státy NATO připravenost svých armád na možný konflikt s Ruskem. Česká armáda se podle mluvčí generálního štábu Zdeňky Sobarňa Košvancové na konflikt připravuje kontinuálně. Podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky ale armáda postrádá dostatečný "pocit urgence".

Zatímco země dokonce i na západ od nás burcují, abychom se chystali na válku s Ruskem, v Česku je klid. Řeší se tu střet zájmů jednoho ambiciózního politika, který chce být na sklonku kariéry znovu premiérem, a řeší se tu, jestli mají vlát na budovách ukrajinské vlajky.

Rusko a Čína bojují proti technologické dominanci Spojených států poněkud bizarním způsobem. Obě země vysílají za oceán atraktivní ženy, aby sváděly manažery a inženýry v Silicon Valley, a získávaly tak přístup k citlivým technologickým informacím.

Mladí Íránci čelí každodenní realitě plné chudoby, strachu a beznaděje. Rozpadající se ekonomika, násilí ze strany režimu a hrozba války proměnily život tamní generace Z v neustálý boj o přežití.

Dva roky trvající konflikt v Pásmu Gazy rozděluje společnosti v různých zemích napříč světem. A tohle rozdělení se projevuje i v samotném Izraeli. Turecká státní zpravodajská agentura Anadolu nyní zmapovala, jakým způsobem ovlivňuje mladé Izraelce extrémistická rétorika krajně pravicových stran, které tvoří tamní vládu.

Do Prahy se vrátila česká aktivistka Šárka Přikrylová, která byla součástí posádky jedné z lodí flotily nazvané Global Sumud. Ta měla vézt během září z Evropy pomoc pro obyvatele Pásma Gazy. Izrael lodě zadržel v noci z 1. na 2. října. Na jedné z nich plula i švédská aktivistka Greta Thunbergová.

České politické strany se před volbami shodují, že bezpečnost země je důležitá. Každá k ní ale přistupuje trochu jinak. Spolu chce modernizovat armádu, posilovat spolupráci v NATO a do roku 2035 zvýšit výdaje na obranu až na 5 % HDP.

Po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v roce 2022 se logicky propadl i tamní cestovní ruch. Turisté se ale navzdory válce začali vracet. Podle serveru Visit Ukraine dokonce Kyjev za rok 2025 hlásí rekordní příjmy z turismu. Návštěvníky do země lákají hlavně nízké ceny, adrenalin a touha vidět realitu konfliktu.