Na Ukrajině už čtvrtým rokem probíhá válka a země čelí akutnímu nedostatku mužů na frontě. Ztráty jsou vysoké a potřeba rekrutovat nové vojáky je stále naléhavější.
V květnu 2024 vstoupil v platnost nový mobilizační zákon, který snížil minimální věk pro odvod z 27 na 25 let a stanovil povinnost všem mužům ve věku 18 až 60 let aktualizovat své údaje v registru. Kdo se povinnosti vyhne, toho čeká přísný postih.
V ulicích měst
Oficiálně je systém odvodů nastaven na dobrovolnosti a spravedlnosti, ale realita je jiná. Mobilizační komisaři se objevují na ulicích, u vstupů do metra, v barech i nákupních centrech. I tak se ale obyvatelům větších měst daří službě v armádě unikat.
„Vesnice jsou úplně jiný svět. Tam se s tím nemazlí,“ říká pro Boldnews.cz třicetiletý taxikář Artem Vasylčuk z Kyjeva, se kterým jsme se vezli po našem příjezdu do města. "Přijedou dodávkou a berou každého druhého chlapa, co najdou," dodává Artem.
Obávané vesnice
Zatímco v Kyjevě stále potkáváme muže v aktivním věku, kteří normálněchodí do práce, ve venkovských oblastech jsou obavy z odvodu téměř všudypřítomné. „V Kyjevě máš větší šanci se skrýt. Můžeš se ztratit v davu. Ale když žiješ v malé obci, ví každý, kdo jsi. A komisaři to vědí taky,“ doplňuje Artem.
Zároveň ale platí, že systém nabízí výhody těm, kteří se do armády přihlásí sami. Dobrovolníci mají možnost ovlivnit, do jakého typu jednotky nastoupí. „Když jdeš dobrovolně, můžeš se dostat do logistiky, na administrativu, být řidičem nebo sloužit třeba na hranicích. Když tě ale seberou na ulici, můžeš skončit rovnou v zákopu,“ vysvětluje pro Bold News třiatřicetiletý návrhář Matwey z Kyjeva, kterého jsme potkali během náletu na Kyjev v jednom z krytů, kde jsme uvízli na víc než tři hodiny.
Sám Matwey do armády nenastoupil. Má svoji designérskou firmu, těhotnou manželku a žije v Kyjevě. Nikdy v životě neměl záznam v rejstříku trestů, dodržuje všechny zákazy vycházení a dobrovolničí u místních hasičů. Takže je ukázkovým příkladem Kyjevana, kterého by úřady do armády odvést neměly. I tak ale řekl, že se toho obává. Člověk prý nikdy neví. V Kyjevě však prý primárně odvádějí lidi, kteří spáchali nějaké přestupky.
Proti nezákonným odvodům
V posledním roce se navíc prý na Ukrajině lidé často proti odvodům brání právně. Jednou z nejznámějších advokátek, která tuto problematiku řeší, je podle francouzského deníku Le Monde Anastasia Oleksandrivna z oprávní kanceláře Zakhist. Specializuje se na případy nezákonné mobilizace, včetně situací, kdy byli muži mladší 25 let násilně odvedeni bez řádného právního procesu.
Podle jejích slov jsou klienti její kanceláře často vystaveni psychickému a někdy i fyzickému nátlaku ze strany pracovníků odvodových center. Kancelář Zakhist také vyvinula mobilní aplikaci s nouzovým systémem, která umožňuje okamžité spojení s právníkem v případě zadržení.
Černý trh s mobilizací
S vyhýbáním se odvodům se pojí i fenomén "mobilizačního podzemí". Na celé Ukrajině jsou šedé zóny, kde za peníze zprostředkovatelé pomáhají mužům získat výjimku, falešnou zdravotní dokumentaci nebo přeřazení do méně rizikových jednotek. Cena za takovou službu se podle britského deníku The Guardian pohybuje okolo pěti tisíc dolarů.
U mladých Ukrajinců nenarůstá jen strachu z odvodů, narůstá i počet případů dezerce v samotné armádě. Jen v roce 2024 bylo podle opozičního ruského serveru Meduza.com zahájeno přes 60 tisíc trestních řízení proti vojákům, kteří opustili pozice nebo se odmítli podřídit velení. Zároveň ale v zemi chybí transparentní statistiky o tom, kolik lidí skutečně padlo a kolik bylo zraněno. Každý, kdo zatím nebyl odveden, zná ale každopádně někoho, kdo ve válce padl.
