Ukrajina

Po únorovém setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským upadla Evropa do deprese. Po jednáních v Džiddě naopak cítí mírný optimismus.

Tři roky války jsou za námi a na Ukrajině se s velkou intenzitou bojuje dál. Politici se dohadují, kdo dal na pomoc Ukrajině víc, přijímají rezoluce a Rusko dál bombarduje města v cizí zemi. Po celém světě si lidé konflikt alespoň připomněli řadou akcí. Nejinak tomu bylo i v Česku.

Možná si pamatujete, kde jste byli ráno 24. února 2022, kdy začaly přicházet první zprávy o ruském útoku na Ukrajinu. Konflikt trvá tři roky a jedinou dobrou zprávou je, že začala vážná debata o mírových rozhovorech.

Americká a ruská delegace v Rijádu předběžně vyjednávaly o zahájení mírových rozhovorů a ukončení války na Ukrajině. Obě strany si dialog pochvalují, zapracovat chtějí i na zlepšení vzájemných vztahů.

Co spojuje Donalda Trumpa, Keira Starmera a Giorgiu Meloniovou? Na rok 2024 budou vzpomínat jako na politicky velice úspěšný.

Válka na Ukrajině pokračuje už třetím rokem, nic momentálně nenaznačuje její brzký konec. Dojít by nyní mohlo alespoň k částečnému klidu zbraní v období Vánoc.

Z první a druhé světové války se lidstvo evidentně dostatečně nepoučilo. Neustále se proto spekuluje, kdy vypukne třetí světová válka. Anebo vlastně o tom, jestli už v ní náhodou nežijeme.

Ruskému pozvání na summit hospodářského uskupení BRICS zřejmě nešlo odolat. Na jednání do Kazaně tak vyrazili nejen představitelé zemí, které jsou členy této protizápadní iniciativy, ale i nejvyšší šéf OSN.

Na jaké straně ukrajinského konfliktu vlastně stojí slovenská vláda? Premiér Robert Fico jednal s ukrajinským premiérem, jeho straničtí i vládní kolegové ale navazují kontakty také s ruskou stranou. A to velmi aktivně.

Velké pozdvižení v Americe opět vyvolal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po setkání s prezidentem a viceprezidentkou, která momentálně kandiduje na prezidentku, ho čeká i schůzka s republikánským prezidentským kandidátem.

Ukrajincům se podařilo v rámci vojenské ofenzívy obsadit část Kurské oblasti a vnést mezi Rusy zmatek, naštvání a strach. V kontextu celé války se jedná o relativně nedůležité územní zisky, které rozhodně nezmění směřování války. Z hlediska taktiky, budoucího vyjednávání a hlavně psychologické války to ale může být zajímavý počin.

Viktor Orbán si v rámci maďarského předsednictví Radě EU začal hrát na světového diplomata a mírotvůrce. Domluvit jakákoli jednání mezi Ukrajinou a Ruskem se mu ale nedaří. Už tak složitou výchozí situaci mu navíc zkomplikovaly dvě události.

Ve Washingtonu probíhá další summit Severoatlantické aliance. Odehrává se krátce po ruském útoku na ukrajinskou nemocnici, který NATO nekompromisně odsoudilo. Rusko tak dalo Alianci do rukou další argumenty, proč je potřeba nadále podporovat napadenou Ukrajinu.

Dle aktuálního průzkumu nadpoloviční většina české společnosti pomoc ukrajinským uprchlíkům podporuje. Z průzkumu dále vyplynulo, že dvě třetiny Čechů si přejí konec války i za cenu územních ztrát ve prospěch Ruska.

Ve Švýcarsku proběhl první mírový summit o válce na Ukrajině. Většina přítomných států se pod dojednanou deklaraci podepsala. Ta nás ale k reálnému ukončení války moc neposunula.

Americký prezident Joe Biden ve středu svým podpisem definitivně potvrdil americkou finanční, materiální i vojenskou pomoc pro Ukrajinu. Nebylo to jednoduché, proti se totiž dlouhodobě staví část Republikánské strany.

Ukrajina se ve válce s Ruskem dostává do kritické fáze. Nevyhrává, je navíc existenčně závislá na podpoře Západu. A velkým problémem by pro ni bylo vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách.

Na straně Ukrajiny bojují i Rusové, to je poměrně známá věc. Méně známý je u nás fakt, že proti Rusku válčí i Denis Kapustin, jehož pravé jméno zní podle serveru Politico Denis Nikitin.

Hlavní výstup summitu o pomoci Ukrajině v Paříži? Jsou jím slova francouzského prezidenta Emmanuela Macrona o možném vyslání vojáků NATO na Ukrajinu. Tento vzkaz přichází v situaci, kdy EU neplní své sliby ohledně dodávek munice pro ukrajinské vojáky.

Sobotního Dne za Ukrajinu se jen v Praze účastnily tisícovky lidí. První akce začaly už po poledni u pomníku ukrajinského básníka Tarase Ševčenka na náměstí Kinských v Praze či v ulici Ukrajinských hrdinů u Ruské ambasády.