Ministr zahraničí Petr Macinka koncem ledna oznámil, že hodlá zásadním způsobem omezit prostředky, které z Česka putují na humanitární pomoc Ruskem napadené Ukrajině. Podle posledního průzkumu STEM by si přitom lidé přáli, aby Česko Ukrajinu podporovalo i nadále.

My jsme zjišťovali, jak české neziskovky na Ukrajině pomáhají a o co může Ukrajina, ale i Česko seškrtáním pomoci přijít. Ptali jsme se zástupců Člověka v tísni a Asociace pro mezinárodní otázky.

Škrtneme to

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) chce zásadně omezit českou humanitární pomoc v zahraničí včetně Ukrajiny. Poprvé to řekl koncem ledna v pořadu Xaver Live, kde například kritizoval psychosociální podporu na školách na jižní Ukrajině, na kterou šlo z rozpočtu podle jeho slov 3,3 milionu korun.

„Vše, co jsem tady četl, už nebude. Až tam bude pan Lipavský, zase to dostanou. Já jim to samozřejmě nedám,“ uvedl v pořadu ministr zahraničí i s odkazem na svého předchůdce Jana Lipavského.

Spolupráce nebude

Macinka chce zrušit veškerou podporu v rámci takzvaného Programu transformační spolupráce, který měl jen na letošní rok vypsané dotační výzvy ve výši 36 milionů korun. A se netýkají zdaleka jen tohoto programu.

V návrhu rozpočtu na letošní rok je seškrtaná prakticky veškerá podpora Ukrajině. Podle neziskovek jde o pomoc celkem za 500 milionů korun.

Výzva Babišovi

Největší české neziskové organizace v úterý v dopise vyzvaly premiéra Andreje Babiše (ANO), aby plány na škrty přehodnotil.

„Vyzýváme vládu, aby přehodnotila plánované škrty na humanitární, stabilizační a rekonstrukční podporu Ukrajiny ve výši půl miliardy korun. Zodpovědnou vládní politiku nejde nahradit z peněz jednotlivců a soukromých firem,“ uvádí se v tiskové zprávě Českého fóra pro rozvojovou spolupráci, které sdružuje neziskovky, jako jsou ADRA, CARE, Člověk v tísni, Charita ČR, Lékaři bez hranic nebo Koridor UA. Podle vyjádření neziskových organizací, které na Ukrajině působí, je aktuálně na humanitární pomoci ze zahraničí závislých 13 milionů Ukrajinců.

Pomoc ve školách

A jak pomoc neziskovek na Ukrajině konkrétně vypadá? Psychosociální podpora spolu s předáváním know-how v oblasti školního managmentu nebo pořízování potřebného vybavení do škol jsou hlavní pilíře podpory na Ukrajině například od Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).

„V případě školního managmentu jsme spolupracovali s Univerzitou Karlovou," popisuje koordinátorka vzdělávacích projektů AMO na Ukrajině Zdenka Vágnerová. "Na Ukrajině ředitelé škol a školy jako takové nemají téměř žádnou autonomii a postupně ji v rámci decentralizace a probíhajících reforem získávají. Takže jim předáváme know-how, jak vlastě zodpovědně řídit školu i v tak krizové situaci, jako je válka."

Jak pokračovat?

Nyní však bude muset AMO spolu s další řadou neziskových organizací své aktivity omezit. „Měli jsme vypsaný dvouletý grantový projekt pro 60 škol, jehož součástí byla materiální pomoc, ale třeba i vzdělávací balíček, v rámci kterého jsme učili projektové řízení. A teď po roce jsme museli školám oznámit, že končíme. Hledáme ale cesty, jak pokračovat,“ říká Vágnerová.

Reakce z Ukrajiny byla podle Vágnerové i tak smířlivá. „Překvapilo mě to, ale protože jsou na rány osudu zvyklí, tak nám hlavně děkovali za to, co jsme je naučili,“ říká koordinátorka.

Podobně situaci hodnotí i mluvčí Člověka v tísni Adriana Černá. „Ukrajinci a Ukrajinky vědí, že česká veřejnost je plně na straně Ukrajiny, že naše veřejné finanční sbírky jsou největší na světě, že v Česku našly nový domov stovky tisíc uprchlíků, a toho si váží. Zkrátka chápou rozdíl mezi politickými deklaracemi a vůlí lidu.“

Další urpchlická vlna?

Podle slov výkonného ředitele AMO Víta Dostála ministr zahraničí s organizacemi nijak nekomunikuje. Není prý ale ani standardní, že by do rozhodovacího procesu o penězích sám ministr zasahoval.

"Investice do ukrajinského vzdělávání, ke které Česká republika vlastně drobnými penězi přispěla, může mít i pro Česko obrovský dopad. Právě proto je dneska opustit Ukrajinu nekoncepční. Pokud má současná vládní garnitura za to, že tady nechceme žádné ukrajinské migranty, tak pomoc školám na jižní Ukrajině zařídí třeba to, že v nich víc dětí a lídí obecně do konce války vydrží," uzavírá Dostál.

Komu se pomáhá

Asociace pro mezinárodní otázky spolupracuje na jižní Ukrajině celkem s 60 školami, ve kterých se učí 28 tisíc dětí. A organizací, které se angažují na Ukrajině ve školství, je celá řada.

Člověk v tísni se v napadené zemi zabývá hlavně opravami infrastruktury. Co se týče školství, tak česká neziskovka renovovala porstory 27 škol blízko frontové linie, kde například také budovala protiraketové úkryty pro žáky a zaměstnance škol. Veškeré humanitární projekty Člověka v tísni pomohly podle Černé od začátku války až 3,5 milionu Ukrajinců.

"Díky české podpoře dnes na Ukrajině fungují školy, zdravotní péče i dodávky vody a energie," říká mluvčí Člověka v tísni. "Bez ní hrozí, že se tyto služby začnou rozpadat a víc lidí bude nuceno odejít z domova. Česko tím navíc přijde o důvěru partnerů a o vliv v Evropě. Když přestaneme být spolehliví, budeme mít menší slovo u důležitých jednání. A často tím přijdeme i o další evropské peníze, které na českou pomoc navazují."

Češi pomoc podporují

Humanitární pomoc Ukrajině má u Čechů dlouhodobě vysokou podporu. Podle průzkumu STEM z letošního února podporuje českou pomoc na Ukrajině 74 % respondentů.

Celkem 70 procent Čechů si myslí, že by tato pomoc měla pokračovat minimálně ve stejné míře, nebo by ji měla vláda dokonce navýšit.