Americká a ruská delegace v Rijádu předběžně vyjednávaly o zahájení mírových rozhovorů a ukončení války na Ukrajině. Obě strany si dialog pochvalují, zapracovat chtějí i na zlepšení vzájemných vztahů.

Z Evropy a Ukrajiny ale zní kritika, padají velice silná přirovnání k Mnichovské konferenci z roku 1938. Dosavadním spojencům USA se nelíbí, že o budoucnosti Ukrajiny jednají bez přímého zapojení Ukrajiny. Tak jako se to před 87 lety stalo Československu. Teď je otázka, jak moc se dokáže Evropa proti takovému jednání ohradit.

Zahájený dialog

Mnichov, Paříž a hlavně Rijád. Tři důležitá jednání o budoucnosti světa, z nichž asi jen to poslední bude mít nějaký reálný dopad. Hlavním tématem jednání v metropoli Saúdské Arábie bylo logicky ukončení války na Ukrajině.

Ministři zahraničí USA a Ruska a další emisaři domluvili vytvoření vyjednávacích týmů. A jedná se už i o vzájemném setkání amerického a ruského prezidenta.

Konec Zelenského?

Z vyjádření, která po vyjednávání padla, je patrné, že před sebou diplomaté stále mají mnoho práce. Rusko si bude klást velké nároky na dobytá ukrajinská území, ale také na samotný politický vývoj na Ukrajině.

I just had a long conversation with President of France @EmmanuelMacron following his meeting today with other European leaders to discuss the global situation, the state of affairs in Europe, and security guarantees for Ukraine.

We share a common vision: security guarantees…

— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) February 17, 2025

Ministr zahraničí Sergej Lavrov mluví o konci ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. A současné americké administrativě by tento konec zřejmě moc nevadil.

Může si za to Ukrajina

Americký prezident Donald Trump pak na dotazy, proč nebyla Ukrajina k jednání pozvána, reagoval slovy, že napadená země měla na jednání s Ruskem tři roky a že neměla válku s Ruskem vůbec začínat.

Už to potvrzuje zcela rozdílný pohled na konflikt mezi USA a Evropou. To, že se v Rijádu jednalo i o konci Zelenského v čele Ukrajiny, pak potvrdila i britská BBC.

Putin posiluje

Američanům se tedy daří to, o co Rusku jde. Ruský prezident Vladimir Putin se nikam chystat nemusí.

Do vyjednávání se snaží vstoupit z pozice síly, dál trvá na nepřípustnosti přítomnosti vojáků NATO či Evropské unie na Ukrajině. Stojí naopak o obnovení vztahů s USA a oživení debaty o sankcích vůči Rusku.

Oslabená Evropa

Ukrajina dává hlasitě najevo svou nespokojenost, nemá ale reálnou sílu současné nastavení změnit. Může maximálně tlačit na své evropské spojence, aby se do vyjednávání o její budoucnosti co nejvíce zapojili.

Evropa ale na USA evidentně nemá dostatečné páky, Trump tak může rozjet svou další one man show. Ukrajina se proto musí připravit především na negativní scénáře.

Nový Mnichov?

Konec prezidenta Zelenského by se v rámci budoucího uspořádání dal vyřešit tím, že by znovu nekandidoval ve volbách. Prezidentské volby byly během války odloženy, po uzavření míru by k nim ale mělo dojít.

Mnohem více ale budou Ukrajinu bolet případné územní ústupky, problematické pro ni také bude přijmout další bezpečnostní garance ze strany Ruska a USA. Vyzkoušela si totiž, že ji před Ruskem neochrání ani platné smlouvy ani podpora klíčových spojenců. Mnichovský diktát, ač se evropské země snaží horečně jednat, se opět přiblížil. Tentokrát k bránící se Ukrajině.