Prestižní britský deník The Guardian vydal průzkum, který naznačuje, že za nárůstem podpory krajní pravice nejsou zdaleka jen starší lidé. V různých evropských zemích získávají antiimigrační strany body i u mladších generací, tedy mezi mileniály a v Gen Z.

A mají u nich dokonce větší podporu než u starších ročníků. Volby do Evropského parlamentu přitom proběhnou už na začátku června.

Radikální mladí na východě

Podle průzkumu deníku The Guardian jsou mladí lidé v některých částech Evropy překvapivě více proti migraci než starší generace. Analytici britského deníku to vysvětlují tím, že se před červnovými volbami do Evropského parlamentu v kontinentální Evropě postoj k migraci ještě více vyhrocuje.

V některých zemích, typicky ve východní Evropě, zastávají negativní postoje k imigraci častěji příslušníci generace Z nebo mileniálové než příslušníci generace X nebo baby boomers.

Roste to ale i na Západě

Ve volbách do Evropského parlamentu se očekává nárůst podpory krajně pravicových stran i s ohledem na to, jak dopadly nedávné národní volby v Nizozemsku, Finsku, Švédsku a Francii.

Young more anti-immigration than old in parts of Europe, polling shows https://t.co/uQdoeS5Rqq pic.twitter.com/o2wnKMjMP7

— Guardian World (@guardianworld) May 28, 2024

Také v nich mladí lidé v nebývalém počtu hlasovali pro nacionalistické a euroskeptické strany.

Růst negativních nálad

V celé Evropě jsou generace baby boomers stále nejčastěji zastánci protiimigračních názorů. Podle The Guardian už ale v některých členských státech mají mileniálové, kteří jsou narození mezi lety 1980 a 1997, a příslušníci generace Z narození po roce 1997 stejně negativní, nebo ještě negativnější postoje k imigraci než starší generace.

Výsledky analýzy, která vychází z pravidelného průzkumu Eurobarometr, naznačují, že postoje k imigraci se za čtyři roky od posledních voleb do EU mezi mladšími respondenty přitvrdily, což odráží celkový nárůst protiimigračních nálad ve všech věkových skupinách.

V roce 2019 třetina (32 %) Evropanů ve věku 15 až 24 let uvedla, že má k přistěhovalectví negativní postoj, ale koncem roku 2023 tento podíl vzrostl už na 35 %. U osob ve věku 25 až 34 let se podíl respondentů s negativními pocity zvýšil o čtyři procenta, konkrétně z 38 % na 42 %.

Radikální mileniálové ze Slovinska

To znamená, že v některých zemích, zejména ve východní Evropě, se objevily nové generační rozdíly v postojích k imigraci. Ve Slovinsku jsou nyní mileniálové nejnegativněji naladěni ze všech generací, a to včetně baby boomers.

Více slovinských mileniálů také konkrétně uvádí, že mají „velmi“ negativní pocity ohledně imigrace. Jde o 35 % mileniálů vůči 31 % baby boomers. To naznačuje nárůst extrémních názorů mezi mladými Slovinci.

A jak tomá polská a maďarská Gen Z?

Mileniálové ve Francii jsou také obzvláště protiimigrační. Polovina (přesně 50 %) respondentů této generace řekla, že má negativní pocity, což je vyšší podíl než u generace X a generace Z.

V Polsku a Maďarsku už však protiimigrační názory častěji zastává právě generace Z. Více než polovina (52 %) osob narozených od roku 1997 v Polsku zastává negativní názory na imigraci, zatímco u mileniálů je to 42 % a u generace X 39 %.

Česko ani Slovensko v analýze není

V Maďarsku zastává negativní názory na imigraci většina každé generace, ale generace Z se k imigraci staví relativně negativněji než mileniálové. Z údajů Eurobarometru vyplývá, že generace Z se k imigraci staví výrazně negativněji než mileniálové také ve Finsku, na Kypru a na Maltě.

Česko nebo Slovensko analýza Guardianu nezmiňuje. To by znamenalo, že u nás jsou, co se týče migrace, generace mileniálů a Gen Z pořád stále méně radikální než starší generace. Podle analýzy dokonce například v Německu, Itálii a Španělsku podíl respondentů, kteří se k imigraci staví negativně, napříš generacemi trvale klesá.

Migrace roste, ale není rekordní

Údaje evropské pohraniční agentury Frontex ukazují, že nelegální migrace do EU v posledních několika letech vzrostla, i když je stále hluboko pod úrovní zaznamenanou během uprchlické krize v letech 2015-2016.

V roce 2023 bylo zaznamenáno 385 445 nelegálních překročení hranic do EU. V roce 2022 takto překročilo hranice 326 217 a v covidovém roce 2021 dokonce "jen" 199 898 nelegálních migrantů. V roce 2015, tedy na vrcholu uprchlické krize, bylo zaznamenáno 1 882 102 nelegálních překročení hranic.