Europoslanci schválili migrační balíček. Bylo to vypjaté, emotivní a v některých jeho částech i těsné. Před evropskými volbami tak došlo k důležitému, ale pro významnou část společnosti nepopulárnímu kroku.
Těžit z něj mohou především euroskeptici, kteří kampaň postaví právě na tématu nelegální migrace a ohrožení EU. Balíček zavádí větší solidaritu mezi členskými státy, tvrdší podmínky pro migranty i efektivnější systém vyhošťování.
Schváleno: Je to pozvánka, nebo ne?
Středeční hlasování Evropského parlamentu o migračním balíčku bylo tak trochu jako z politického dramatu na Netflixu. Přerušování demonstranty, nejasný výsledek a boj o každý hlas.
Migration is a European challenge which must be met with a European solution
— Ursula von der Leyen (@vonderleyen) April 10, 2024
This is what the Pact on Migration & Asylum delivers.
For more secure borders.
Faster, more efficient procedures.
And more solidarity with Member States at external borders ↓ https://t.co/f075ruexex
Europoslanci ale nakonec balíček obsahující deset legislativních návrhů schválili. Platit začne v roce 2026, zaručit by měl lepší kontroly, efektivnější vracení migrantů a větší solidaritu mezi evropskými zeměmi. Jeho podporovatelé mluví o úspěchu, kritici o pozvánce dalších nelegálních migrantů do Evropy.
Tvrdší přístup, který má odradit
Podmínky, jako jsou ubytování či vzdělávání, a celková úroveň pro přijímání žadatelů o azyl by v členských státech měly být nově jednotné a nastaveny tak, aby žadatele o azyl v EU nelákaly. Mají je spíš odrazovat.
Nová má být pro migranty i povinnost začít pracovat nejpozději šest měsíců po podání žádosti o azyl. Jedná se o reakci na častou kritiku, že migranti parazitují na sociálních systémech evropských zemí. Nejkritizovanější je ale návrh, jak má vypadat solidarita mezi členskými státy.
Větší solidarita málem neprošla
Zjednodušeně by se dalo říct, že kdo nepřijímá, musí zaplatit. Méně vytížené členské státy těm hůře postiženým poskytnou finanční prostředky, nebo technickou a operativní podporu. Pro Českou republiku to znamená, že na našem území nebudeme mít žádné větší množství migrantů z Afriky či Blízkého východu. Bude nás to ale něco stát.
Toto opatření je reakcí na to, jak migrační vlny reálně dopadají na jednotlivé evropské státy. Například takové Řecko a Itálie jsou přímo na ráně, migrační vlny na ně dopadají mnohem drtivěji než na Česko nebo Maďarsko.
Česko chtělo ambicióznější variantu
Interpretace schválení balíčku se u českých politiků liší. Vláda prostřednictvím ministra vnitra Víta Rakušana přijetí balíčku vítá, mluví především o jeho pozitivech. Lehké zklamání panuje z malé ambicióznosti finálního návrhu, během českého předsednictví jsme se snažili protlačit vlastní podobu balíčku.
Pirátští europoslanci tvrdí, že balíček snižuje humanistické standardy a nepřinese zásadní změny. Kritizují ho tedy z opačných pozic než ANO a SPD.
Čeho se obává opozice?
Opozice samozřejmě před volbami bije na poplach. Migrace je pro ni velkým tématem. Šéf SPD Tomio Okamura mluví o pozvání nelegálních migrantů do Evropy a skrytých povinných kvótách pro členské státy.
Andrej Babiš zdůrazňuje selhání premiéra Petr Fialy a ministra vnitra Rakušana. K migračnímu paktu chce svolat mimořádnou schůzi sněmovny. S Okamurou souhlasí ohledně “pozvání migrantů do Evropy” i skrytých kvótách.
Už tak silné téma migrace tedy před volbami ještě posílilo. Čeká nás každopádně další zábavná předvolební kampaň, kde se to bude migranty jen hemžit.
