V roce 2019, kdy se dostal do čela hnutí Starostové a nezávislí, sliboval Vít Rakušan, že se bude chtít zasadit o možnost volby pro šestnáctileté. Tenkrát to ještě dávalo smysl.

Mladí lidé před tehdejšími evropskými volbami horečně demonstrovali za záchranu klimatu, vypadalo to, že jsou zodpovědnější než starší generace a že jejich hlas ve volbách, v nichž se rozhoduje o jejich budoucnosti, bude dávat smysl.

V Německu šestnáctiletí tuto možnost měli poprvé nyní ve volbách do Evropského parlamentu. A jak píše berlínský zpravodaj americké televize CNN, "výsledek je děsivý".

Ze zachránců planety zastánci AfD

Jak hlasovali nejmladší voliči u nás, nevíme. Exit polly se v Česku nedělají a v běžných průzkumech se preference nejmladších voličů neobjevují. Díky komentáři berlínského zpravodaje CNN Paula Hockenose si ale můžeme udělat obrázek, jak volili nejmladší lidé v Německu.

A není to vůbec obrázek pěkný. Levicových bojovníků za klima hojně ubylo, zato přibylo fanoušků německé krajně pravicové Alternative für Deutschland (AfD).

Obrat po pěti letech

Ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2019 se nejmladší voliči houfně účastnili demonstrací, v nichž vyjadřovali své obavy z globálního oteplování, což pozorovatelé nazvali „zelenou vlnou“.

This country’s 16-year-olds voted for the first time. The results are scary.https://t.co/ytjIYbKosJ

— Breaking News (@jooilong) June 12, 2024

Třetina mladých lidí od 18 do 24 let v Německu volila Zelené. Po pěti letech je podle Paula Hockenose situace úplně jiná. V Německu mohli v evropských volbách poprvé volit šestnáctiletí. A mnoho nejmladších voličů dalo své hlasy právě AfD.

Rasismus a nacismus už nevadí

AfD volilo konkrétně 16 % lidí ve věku 16 až 24 let, což je o 11 procentních bodů více než před pěti lety. Zároveň tak mladí lidé přispěli k druhému místu této extrémistické strany v Německu, celkem pro ni hlasovalo 16,9 procenta voličů. AfD je přitom stranou, jejíž členové opakují zakázaná nacistická a rasistická hesla a podněcují islamofobii.

Těsně před volbami, 20. května, hlavní kandidát strany Maximilian Krah prohlásil, že příslušníci nacistických polovojenských jednotek SS nebyli automaticky zločinci. Krah byl sice stažen z čela kandidátní listiny, ale strana i tak získala 16 europoslanců. Jediným trestem pro ně je, že je v Evropském parlamentu nechce žádná frakce včetně těch národoveckých.

Německé voliče AfD, z nichž 95 procent tvrdí, že jim pravicový extrémismus strany nevadí, neodradila ani kauza poslance Petra Bystroně, který podle českých tajných služeb přijímal úplatky od proruského serveru Voice of Europe.

Všechno vyřeší nulová migrace

Obrat mladých Němců však podle zpravodaje CNN nepřichází zčistajasna. Německé průzkumy ukazují všeobecnou nespokojenost s hospodářstvím a politikou Berlína po pandemii. „Zdá se, jako by pandemie koronaviru zanechala v mladých lidech podráždění ohledně naší schopnosti vyrovnat se s budoucností, což se odráží v hluboké nejistotě,“ uzavírají autoři studie Jugend in Deutschland 2024.

Podle této studie mladé Němece trápí hlavně otázky spojené s osobními financemi, profesními příležitostmi, zdravotnictvím, bydlením a společenským uznáním. A AfD jako všelék na všechny tyto problémy nabízí ukončení migrace a menší kontrolu Německa ze strany EU.

Není to jen Německo

Tento trend se neomezuje pouze na Německo. Také v nedávných místních volbách v Portugalsku, Itálii, Švédsku, Nizozemsku a Francii nejmladší voliči podle Paula Hockenose ve větším počtu vrhli svou podporu směrem ke krajně nacionalistickým a euroskeptickým stranám.

"Podle odborníků v tom jistě hrají klíčovou roli pandemie a sociální média, především TikTok, médium, které krajní pravice využívá ve svůj prospěch," připomíná zpravodaj americké CNN.

Za lepší budoucnost?

Čechům možná po německém příkladu vytane na mysl překvapivý volební úspěch Filipa Turka, na kterého se před volbami provalilo, že si s nacistickými symboly minimálně rád zahrává. Opět ale nemáme přesná data, kdo ho volil. Také Paul Hockenos připomíná, že je příliš brzy na to, abychom mohli vyvozovat závěry, že se obraz radikálně pravicového voliče - typicky bílého, mužského, nedostudovaného a především starého - dlouhodobě změnil.

"Tato pravicová vzpoura je záchvatem vzteku, který brání demokracii v řešení jejích vlastních nedostatků," uzavírá článek na webu CNN její berlínský zpravodaj. "Vhození protestního hlasu nebezpečné straně může mít ale hluboké důsledky. Mimo jiné budoucnost, jež může být ještě méně příznivá než ta, které se tito mladí lidé zřejmě tolik obávají."