V Gruzii se už týdny protestuje. A to proti kontroverznímu zákonu, který tento postsovětský stát, jenž usiluje o členství v Evropské unii, naopak přibližuje Rusku. V čele protestů jsou hlavně mladí lidé, kteří se nechtějí nechat připravit o svobodnou budoucnost.

Přestože proevropská gruzínská prezidentka zákon vetovala, ještě stále není vyhráno. Přehlasovat ji může parlament.

Gruzínská Gen Z se toho nebojí

Prostranství před parlamentem v Tbilisi se stalo novým domovem gruzínské generace Z. Mladí lidé zde protestují i v silném dešti, skandují klidně i tři hodiny po půlnoci. Navzdory zásahům policie dávají najevo odpor k zákonu, který na demonstracích označují za „ruský“.

Gen Z se tak podle reportéra britského deníku The Guardian brání ruskému vlivu a naopak prosazuje demokratickou budoucnost.

V čem je zákon kontroverzní?

Gruzínci se naštvali. Hlavně ti mladí. Chtějí totiž do Evropské unie, ale vládní politici jim házejí klacky pod nohy. Činí tak například takzvaným ruským zákonem, který nedávno prošel parlamentem.

‘We are very strong’: Georgia’s gen Z drives protests against return to past https://t.co/QPXEGxEjcF
Excellent to see the younger generation putting their country before individual politics in the interest of achieving democracy for their country.

— SupFellas (@monkeyshines6) May 19, 2024

Ten vyžaduje, aby se organizace, jež získává více než pětinu svého rozpočtu ze zahraničí, zaregistrovala jako „organizace nesoucí zájmy cizí moci“. Podle kritiků jde o normu sepsanou po vzoru Ruska, kde podobná legislativa umožnila Kremlu potlačit opozici a umlčet neziskovky i nezávislá média.

Mladí Gruzínci vpřed

Právě generace Z nyní v Gruzii sehrává klíčovou roli. Mladí lidé organizují například dobrovolnické skupiny a šíří povědomí o protestech na sociálních sítích. Distribuují také vodu, potraviny, nouzové zásoby a první pomoc. Na sociálních sítích navíc vedou informační kampaně, jak zůstat v bezpečí během policejních zásahů, a pomáhají protestujícím, kteří dorazili do hlavního města, s cestováním a ubytováním.

Jednou ze skupin, která se protestu aktivně účastní, je i skupina “Stubborn”, v překladu tedy Tvrdohlaví. "Většině podobných skupin dominuje Gen Z," říká pro The Guardian Konstantine Chakhunashvili, 32letý pediatr, který se sám považuje za klasického liberála. "V mé skupině Tvrdohlavých je 130 lidí a jen čtyři nebo pět z nás nejsme z generace Z," dodává.

Pomůže veto?

Další vývoj politické situace je i nadále nejistý. Gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová kontroverzní normu o zahraničním vlivu vetovala. „Vetovala jsem zákon, který je ve své podstatě ruský a který je v rozporu s naší ústavou,“ řekla prezidentka podle agentury AFP.

Vládní strana Gruzínský sen má ale v parlamentu dost poslanců, aby veto hlavy státu přehlasovala. Jejího ministra spravedlnosti mimochodem hostil český protějšek Pavel Blažek na fóru v Praze právě v době, kdy proevropská prezidentka “ruský zákon” vetovala.

Vládu Gruzie by prý český ministr spravedlnosti nenazval proruskou. Ví o ní tedy očividně víc než mladí Gruzínci, kteří protestují v ulicích Tbilisi. O jejich budoucnosti naštěstí nebude rozhodovat on.