Posledních pět let EU bojovala s pandemií, energetickou krizí, válkou na Ukrajině, ruským vměšováním a nakonec i se vzestupem extremismu. Do toho je třeba připočítat i unijní spory o budoucím směřování sedmadvacítky. Náročných by mělo být i dalších pět let.
Válka na Ukrajině se očividně neblíží ke konci, extremisté jsou na koni i v národních volbách a v USA hrozí návrat Donalda Trumpa. EU přitom narůstají výdaje a je stále těžší naplňovat všechny přijaté plány a vize.
Návrat do tvrdé reality
Ursula von der Leyenová si mohla alespoň na chvilku oddechnout. V červenci ji Evropský parlament v tajném hlasování potvrdil ve funkci předsedkyně Evropské komise na dalších pět let. Na úspěšné zvolení navázala krátkou dovolenou a ušetřené síly se jí budou v následujících letech opravdu hodit.
Evropská unie bude řešit konflikty v okolních zemích, extremismus v těch vlastních, rozšiřování o další státy i dělení unijních finančních prostředků.
Pandemie, válka i Trump
Řada výzev na Leyenovou čekala už během jejího prvního mandátu. Celý svět se potýkal s pandemií, na Evropu tvrdě dopadla energetická krize a válka na Ukrajině. EU ale řešila i vlastní ideologické problémy, které se nakonec projevily víc v kampani před evropskými volbami než v reálných výsledcích.
Ursula von der Leyen’s second term from hell.https://t.co/rHV4as3sk0
— POLITICOEurope (@POLITICOEurope) August 27, 2024
Finalizoval se také Brexit, EU navíc musela v úvodu minulého období řešit zhoršení vztahů s USA během prezidentování Donalda Trumpa.
Návrat Trumpa a pokračování války
Prestižní server Politico se ve své analýze pokusil predikovat, jaké hlavní problémy a výzvy před sebou EU bude mít příštích pět let. Na začátek je třeba říct, že se do Bílého domu může vrátit Donald Trump.
Jeho zvolení by znamenalo návrat do období horších vztahů USA a EU. Počítat navíc musíme i s dalším pokračováním války na Ukrajině, mírová jednání jsou v nedohlednu. EU je zatím v otázce Ukrajiny relativně jednotná, prodlužování války ale může jednotu postupně narušovat.
Jak to všechno zaplatíme?
Materiální a hlavně finanční podpora Ukrajiny ze strany EU komplikuje vlastní snahu o naplňování ambiciozních klimatických cílů, na které je třeba vyčlenit velké množství finančních prostředků.
EU tak čekají složitá vyjednávání o rozpočtu. Další sedmiletý rozpočet se bude připravovat na roky 2028 až 2034. Sestavování rozpočtu je vždy velice citlivé, o to víc, když potřebné výdaje i kvůli vnějším okolnostem, jako jsou pandemie, války či klimatická změna, narůstají.
Devět zemí tluče na dveře
Vydat velkou dávku energie a také peněz bude EU muset i na případné rozšíření. O členství se nadále hlásí devět kandidátských zemí v čele s Ukrajinou. Přistoupení nových členských států je vždy složitým procesem, v dnešní rozbouřené době to bude platit dvojnásob.
Přijetí Ukrajiny by navíc znamenalo rozvolnění nastavených pravidel, mohlo by také významně rozladit ostatní kandidátské země. Nemluvě o členských státech, mezi kterými na přijetí Ukrajiny také nepanuje stoprocentní shoda. A kde nepanuje shoda, tam opět roste extremismus. Takže se nejspíš v příštích pěti letech ocitneme jako Evropa v ideologickém bludném kruhu.
