REKLAMA

Proč Rusko útočí i na zdravotníky? Je to součást strategie

Následky sobotního útoku na porodnici v Oděse, zdroj: Ukrinform / Sipa Press / Profimedia
REKLAMA
REKLAMA

V noci z pátku na sobotu zaútočilo Rusko na porodnici v ukrajinské Oděse. Zahynuli tři lidé. V říjnu 2025 trefili Rusové porodnici v Sumské oblasti. Pacienti i personál byli v obou případech v krytech. I přes Ženevské konvence jsou však častými cíli ruských náletů právě zdravotnické složky na Ukrajině. A to v civilních oblastech i na frontě.

REKLAMA
REKLAMA

Podle organizace Physicians for Human Rights (PHR) jen v prvních třech letech války provedlo Rusko celkem 1 762 útoků na zdravotnická zařízení a personál v terénu. Z nich se 94 útoků týkalo dětských nemocnic a terčem 74 útoků byly porodnice. Tato čísla za poslední rok ještě vzrostla a ukazují na problém, kterému čelí Ukrajinci od začátku války. Tedy na cílené útoky na zdravotnická zařízení.

"Rusko útočí na zdravotnická zařízení někdy nechtěně, ale většinou cíleně," říká koordinátorka složek nouzové pomoci PHR na Ukrajině Uljana Poltavetsová. "Zdravotníci jsou často unášeni a mučeni, dětské nemocnice se staly terčem bombardování a chirurgové často kvůli útokům na energetickou infrastrukturu operují jen za světla baterek," dodává.

REKLAMA

To potvrzuje i Ruslan Trad, politolog Digital Forensic Research Lab z organizace Atlantic Council se sídlem v Bulharsku. "Ruské útoky na nemocnice nejsou neúmyslné. Jsou součástí strategie, kterou Moskva zavedla už dříve," řekl už v roce 2024 pro Český rozhlas. A těchto ruských útoků pořád přibývá.

Čekání na zásah

Expertka na obranu a konzultantka NATO Kristina Soukupová pro Bold News popisuje, že Rusové často zaútočí na civilní oblast, počkají, až přijede zdravotnický personál, a zaútočí i na něj.

A na doktory útočí i přímo na frontě. Severoatlantická aliance i proto zkoumá, jak Rusko zdravotnická zařízení, zdravotníky, ale i polní nemocnice na frontě k cíleným útokům vyhledává. Prim v tom hrají drony drony.

„Nejčastěji jsou drony využívány pro vizuální průzkum, který je technologicky dostupný a efektivní. Pak existují pokročilejší metody detekce, například na základě elektromagnetického nebo tepelného spektra, které vyžadují specializované vybavení a výcvik, ale jejich význam bude s dalším technologickým rozvojem narůstat,“ popisuje pro Bold News plukovník Hynek Schvach z Univerzity obrany.

Teplota i odpadky

REKLAMA

Potenciálním terčem pro útočné drony jsou tak všechny přístroje, které mohou vydávat elektromagnetické záření. Při hledání polních nemocnic je ale efektivní i termovize.

Relativní novinkou je pak podle Kristiny Soukupové cílené hledání nemocnic podle odpadu v okolí. Aby se nepříteli ztížilo stopování podle elektromagnetického vlnění, vyhlašuje se tak například pravidelně radiové ticho, kdy mezi sebou složky na frontě nekomunikují přes vysílačky.

Ženevské úmluvy?

Útoky na zdravotnický personál samozřejmě zakazují Ženevské úmluvy, které ratifikovalo i Rusko, byť tehdy ještě jako Sovětský svaz.

„Rusové buď porušování mezinárodního práva zcela popírají, nebo to právo interpretují tak, aby si své činy obhájili. Tak tomu bylo i na začátku války, kdy se prezident Putin odvolával na článek 51 Charty OSN, který mluví o sebeobraně a povoluje použití síly, pokud se stát sám brání,“ vysvětluje dále Soukupová.

Poziční dilema

Způsoby, jakými nepřítel cílí konkrétně na zdravotnická zařízení, je podle Soukupové zásadní pro jejich umísťování. „Ovlivňuje to například, jak blízko k linii bojů lze zdravotnická zařízení umístit," konstatuje.

"Obecně platí, že u těžce zraněných by měla být do 60 minut poskytnuta odborná lékařská péče, která výrazně zvyšuje šanci na přežití. V podmínkách konfliktu na Ukrajině je to však často velmi obtížné,“ doplňuje Soukupová s tím, že se zdravotnická zařízení často přesouvají dále od fronty, aby byla v bezpečí před vyspělými drony.

A co AI?

Zatím není jasné, zda se ve válce na Ukrajině při hledání zdravotnických zařízení používají i prvky umělé inteligence. Često k tomu spíš slouží agenti v terénu.

„Rusové jsou ale v umělé inteligenci technologicky celkem vyspělí. Čelíme schopnému nepříteli, který se neštítí amorálních věcí, o kterých my tady vedeme sáhodlouhé etické debaty,“ konstatuje Soukupová. Války v budoucnosti budou i kvůli rozvoji technologií podle ní s největší pravděpodobností opět vypadat úplně jinak než ta současná na Ukrajině.

REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA