Mezinárodní bezpečnostní situace se nevyvíjí dobře. Podle květnového průzkumu britské agentury YouGov se více než polovina obyvatel Spojených států a západní Evropy obává, že by v následujících letech mohla vypuknout třetí světová válka.
Klíčovým faktorem v připravenosti na válku je kvalitní infrastruktura. Zatímco některé země disponují dostatečným počtem krytů pro všechny své obyvatele, jinde je situace víc než alarmující. A to i v Česku.
Odlehlost jako výhoda
S kvalitní ochranou před válečným konfliktem se pojí mimo jiné geografická poloha dané země a její globální postavení, vyspělost tamní infrastruktury či počet protiválečných krytů.
Kanadský magazín WatchMojo nedávno sestavil žebříček zemí, jejichž obyvatelé by v případě války, a to i té jaderné, byli nejvíc „v pohodě“. Na seznamu najdeme hned několik severských států, ale také jednoho překvapivého afrického zástupce.
Pod Alpami bezpečno
Podle žebříčku disponuje nejkvalitnější bezpečnostní infrastrukturou Švýcarsko, které je navíc mimořádně připraveno na případný jaderný konflikt. V alpské zemi najdeme nespočet bunkrů, do kterých by se v případě války vešli prakticky všichni obyvatelé.
Bunkry jsou navíc vybaveny potřebnými zásobami a jsou udržovány na základě přísných bezpečnostních standardů. Před případným jaderným spadem z ovzduší navíc Švýcary částečně chrání velmi hornatý terén.
Druhá příčka patří podle magazínu WatchMojo Turecku, jehož vláda v posledních desetiletích značně investovala do vybudování husté sítě civilních bunkrů a krytů. V zemi navíc podle expertů příliš nehrozí jaderný konflikt, neboť Turecko často hraje roli jakéhosi diplomatického „mostu“ mezi Evropou a Asií.
Australané v klidu
Třetí nejbezpečnější zemí světa je v tomto ohledu Austrálie, která však těží především ze své odlehlé geografické polohy. Země disponuje dostatečným množstvím krytů, má také velké zásoby potravin a léků.
Díky velkým zásobám energie se navíc Australané nemusí obávat nestability při případných poruchách a výpadcích energií. Australská vláda také pravidelně pořádá osvětové kampaně a krizová cvičení, díky čemuž udržuje obyvatele informované a připravené.
Podobně je na tom v mezinárodním srovnání i jihoamerické Chile, které taktéž těží ze své výhodné polohy. Před případnou jadernou válkou zemi z východní strany chrání velehory Andy.
Připravená Skandinávie
Velmi kvalitní infrastrukturou se mohou pochlubit severské státy, konkrétně Švédsko, Finsko a Island. Všechny tři země mají dostatečný počet krytů, které jsou navíc udržovány tak, aby byly vždy připraveny k okamžitému použití. Nízká hustota obyvatel a absence strategických armádních cílů navíc snižují pravděpodobnost vojenského útoku. Skandinávie je také obecně známá využíváním lokálních obnovitelných zdrojů energie, které udržují tamní města a obce částečně nezávislé na národní energetické síti.
Deváté místo v žebříčku obsadila Jižní Afrika, která má stejně jako Chile, Island nebo Austrálie velmi výhodnou geografickou polohu. Rozsáhlé investice do bezpečnostní infrastruktury, kvalitní služby a nízké zapojení země do mezinárodních konfliktů z ní dělají jednu z nejpřiprvenějších zemí světa na případný globální konflikt. Na štíru je však země s vnitřní bezpečností, která je v Jižní Africe jedna z nejhorších na světě.
Česko zaostává
V České republice v tomto ohledu panuje zásadně odlišná situace. Podle zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) z roku 2023 má Česko v systému civilní ochrany řadu zásadních nedostatků. Chybí hlavně prostředky individuální ochrany, jako jsou plynové masky a ochranné obleky. Ministerstvu vnitra se navíc nepodařilo zajistit dostatečný počet stálých úkrytů. Jejich kapacita se navíc za posledních 15 let snížila o 32 procent.
V celé zemi aktuálně najdeme podle ČT24 jen asi 1 600 použitelných krytů, které by v případě války zajistily úkryt přibližně 335 tisícům osob, tedy nějakým třem procentům populace. Podle České televize navíc obyvatelé nejsou o možnostech civilní ochrany vůbec informováni. To je s ohledem na aktuální bezpečnostní situaci ve světě, který v případě Ruska a Ukrajiny není Česku zase až tak vzdálen, víc než alarmující.