Plnohodnotná ruská invaze na Ukrajinu sice začala až v roce 2022, už od roku 2014 ale probíhal konflikt na východě země. Obzvláště v Doněcké a Luhanské oblasti, kde žila velká ruská menšina, začali místní ozbrojenci za pomoci ruských paramilitárních skupin obsazovat úřady a snažili se připojit celou oblast takzvaného Donbasu k Rusku.

Už tehdy se vydali na západ první ukrajinští běženci. Někteří dorazili až do Česka. Po více než deseti letech, kdy je Donbas z větší části pod ruskou okupací, je jim jasné, že se domů vrátí už jen těžko. A i oni si přejí, aby válka a zabíjení skončilo, i kdyby měl jejich rodný Donbas padnout do rukou Rusům.

Jedenáct let ve válce

Svět od února 2022 sleduje válku na Ukrajině, která se zatím nechýlí ke konci. Pro obyvatele Donbasu, tedy Doněcké a Luhanské oblasti, ale válka začala už o osm let dřív. Ozbrojený konflikt tam vypukl konkrétně v dubnu roku 2014, vzápětí po ruské anexi Krymu.

Mnoho lidí tak už tehdy muselo opustit své domovy. Někteří si našli útočiště v Rusku, jiní odešli na západ Ukrajiny nebo do evropských zemí, a to včetně Česka. A s několika lidmi z Donbasu, kteří v Česku žijí, jsme mluvili i my.

Návrat? Nepředstavitelné

Každý z uprchlíků z Donbasu, se kterými jsme v Česku mluvili, má trochu jiný příběh. Ale tak trochu stejný cíl. Chtějí, aby válka co nejdříve skončila. A přesto, že se jejich pohledy na politické příčiny konfliktu mohou lišit, návrat do regionu si už nikdo z nich neumí představit.

A ani nechce. Obávají se totiž, že se Luhanská i Doněcká oblast stanou součástí Ruska nebo budou alespoň pod jeho "správou".

Domov, který zmizel

S Natalijí z Doněcku jsem se potkala, když jsem na jaře pomáhala při pořádání jazykových kurzů češtiny pro Ukrajince. “Můj dům kompletně zničili už v roce 2015. Chvíli jsem pobývala u příbuzných, ale pak jsem se vydala do Česka, kde už žil můj syn," řekla mi tehdy Natalija, která si svou dobrou češtinu neustále zdokonaluje.

"Nemyslím si, že to na Donbasu někdy bude jako dřív," dodala s tím, že si za každou cenu přeje, aby válka skončila. A to i na úkor toho, že Doněcká oblast, kde žila, připadne Rusku. "S tím už prostě asi všichni počítají, že Donbas bude ruský. Nebo aspoň pod ruskou nadvládou. Všichni, kteří chtěli, už dávno odešli, a ostatní chtějí havně to, aby válka skončila, aby už neumírali další lidé,” dodává Natalija.

Pod ruským vlivem

Od začátku konfliktu v roce 2014 zemřelo do vypuknutí plnohodnotné invaze v roce 2022 na Donbasu podle OSN více než 14 000 lidí. Válka vedla ke vzniku samozvaných „lidových republik“ v Doněcku a Luhansku, které byly vojensky a finančně podporovány Ruskem. V roce 2022 Moskva tyto republiky oficiálně uznala, i když nad nimi dodnes nemá a nikdy neměla plnou kontrolu.

Život civilistů na Donbasu je každopádně pro většinu normálních lidí neúnosný. Přerušované dodávky elektřiny, zničená infrastruktura a neustálé ostřelování.

"Myslím si, že kdybych se tam natrvalo vrátil, mám z toho akorát trauma. Kdybych tam navíc teď jel, musím přijmout ruský pas,” řekl pro Bold News třiatřicetiletý Vitalij, který navštěvoval kurzy českého jazyka s Natalijí a v Česku, kde je od roku 2018, pracuje jako automechanik.

Rozdělené rodiny

Válka podle Vitalije rozdělila mnoho rodin z celého území, které má celkem osm milionů obyvatel. Někteří jeho příbuzní prý zůstali na okupovaném území a doufají, že budou součástí pravého Ruska.

Podle údajů ministerstva vnitra požádaly od roku 2014 o azyl nebo doplňkovou ochranu stovky Ukrajinců z východní části země. Po roce 2022 se jejich počet rapidně zvýšil. Před válkou tvořili přibližně 60 % obyvatel Donbasu Ukrajinci, zbylí obyvatelé byli většinou etničtí Rusové. Ti, co zůstali, každopádně začali už po roce 2020 ve velkém přijímat ruské pasy ve zrychleném řízení.