Z Afriky přichází čím dál víc zpráv o mužích, kteří byli vylákáni do Ruska na práci a nakonec byli donuceni ke vstupu do armády a odvedeni do války na Ukrajině. Tam pak tito migranti většinou přežijí sotva pár měsíců.

Muže do Ruska většinou vyláká podezřelá pracovní agentura pod záminkou dobře placené práce a po příletu je pak donutí podepsat vstup do armády.

Situaci se znepokojením komentovali například zástupci Jihoafrické republiky, Keni či Ghany, jejíž ministr zahraničí už vyjednával s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským o propuštění ghanských válečných zajatců.

Válka místo práce

Keňa, Ghana nebo Jihoafrická republika. To jsou jen některé africké země, ve kterých se objevily zprávy, že jejich obyvatele zatáhlo Rusko do své armády na Ukrajině. Většinou jde o muže, kteří do Ruska přijeli pracovat, ale na místě jsou pak donuceni k podpisu povolávacích rozkazů. S informací přišel web Deutsche Welle.

V únoru se jihoafrický ministr zahraničí Ronald Lamola setkal s rodinami 11 Jihoafričanů, kteří byli nedávno repatriováni poté, co byli vylákáni do konfliktu. Ministerstvo uvedlo, že je hluboce znepokojeno "podezřelými okolnostmi" a "dravými náborovými praktikami". Lamola rovněž k dalším případům uvedl, že dva Jihoafričané během bojů za Rusko zahynuli.

Obchod s lidmi

V Keni pak soud podle agentury Reuters obvinil ředitele jedné z náborových společností, které zajišťují Keňanům zahraniční cesty za prací, z obchodování s lidmi do „Ruska za účelem vykořisťování prostřednictvím klamání“.

Třiatřicetiletý šéf firmy je obviněn, že byl klíčovou postavou sítě, která poslala víc než tisíc Keňanů bojovat za ruskou armádu. Státní zástupce ho obvinil z obchodování s lidmi.

Afričtí zajatci

Mezitím představitelé Ghany uvedli, že po setkání ministra zahraničí Samuela Okudzeta s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským vyjednali propuštění dvou ghanských válečných zajatců z Ukrajiny.

Po celé Africe byli muži verbováni na práci v Rusku, aby byli následně donuceni ke vstupu do armády. V listopadu 2025 ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha napsal na síti X: „Nejméně 1 436 občanů z 36 afrických zemí v současnosti bojuje v řadách ruské invazní armády na Ukrajině.“

Varoval africké vlády, že jejich občané jsou lákáni do Ruska a umírají na frontě. Dodal, že podpis smlouvy s ruskou armádou je „rovnocenný rozsudku smrti“ a že „většina žoldnéřů nepřežije déle než měsíc“.

Musíš podepsat

Podle Deutsche Welle je veřejným tajemstvím, že Rusko cílí na mladé muže v Africe, aby bojovali na Ukrajině. V květnu 2024 uvedla Bezpečnostní služba Ukrajiny (SBU), že Rusko vyplácí africkým žoldnéřům 2 200 dolarů měsíčně za boj na frontě.

Na videu, které zveřejnila ukrajinská armáda, zajatý Uganďan Richard Akantoranu vysvětluje, že odjel do Ruska v domnění, že bude pracovat v supermarketu. Po příjezdu do Moskvy mu však bylo řečeno: „Vstoupíš do ruské armády.“ Odmítnutí prý nepomohlo. „Se zbraní u hlavy nám řekli: Podepište ty papíry. Musíte je podepsat."

Podvodné agentury

Ugandská vláda nábor mužů do ruské armády vyšetřuje. V srpnu 2025 bylo na mezinárodním letišti Entebbe zastaveno devět mužů na cestě do Moskvy. Potvrdili, že byli najati jako strážci. O dva dny později byl v Kampale zatčen Rus, který uvedl, že pracuje pro náborovou společnost Magnit.

Vyšetřovatelé zjistili, že firma není v Ugandě registrována. Většina náborových firem nabízí práci ve Spojených arabských emirátech, Saúdské Arábii nebo Kataru. S těmito státy má ale Uganda uzavřené dohody. „Dohodu s Ruskem nemá,“ vysvětluje Joshua Kyalimpa, mluvčí ugandského ministerstva práce a sociálního rozvoje.

Stovky mrtvých

Během své první mise se Akantorana vzdal ukrajinským silám. „Svým africkým bratrům, ať jste kdekoli, vzkazuji: Nenechte se chytit do této pasti.“

Pro nejméně 316 Afričanů však toto varování přišlo příliš pozdě. Jména padlých mužů z Afriky, jejichž těla byla nalezena Ukrajinci podél frontové linie, jsou součástí patnáctistránkového seznamu ve zprávě zveřejněné výzkumným týmem INPACT.

Zpráva INPACT rovněž naznačuje, že většina Afričanů je využívána jako „potrava pro děla“, a uvádí, že vojenská služba afrických rekrutů „padlých v boji trvá v průměru pouze šest měsíců“.