Ukrajina si v pondělí připomíná 35 let od vyhlášení nezávislosti na Sovětském svazu. Do Kyjeva dorazili představitelé více než třiceti zemí, aby demonstrovali podporu Ruskem napadené zemi. Mezi nimi je také nový britský premiér Andy Burnham, který si Ukrajinu vybral jako cíl své první zahraniční cesty.
V ukrajinské metropoli tak na Den nezávislosti jednají zástupci takzvané koalice ochotných, která vznikla z britsko-francouzské iniciativy. Původně měla spojovat státy připravené vyslat na Ukrajinu mírové síly po uzavření příměří. Postupně se z ní ale stalo širší fórum pro podporu Kyjeva, mimo jiné kvůli nejistotě kolem amerického angažmá.
Kdo ještě dorazil
Do ukrajinské metropole přicestovali také lucemburský premiér Luc Frieden, estonský prezident Alar Karis a moldavská hlava státu Maia Sanduová. Další představitelé, mezi nimi i český premiér Andrej Babiš, se schůzky zúčastní na dálku. Jednání v Kyjevě budou předsedat Burnham, francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Friedrich Merz.
„Rusko by nemělo pochybovat o našem odhodlání. Neustoupíme, dokud nebude nastolen spravedlivý a trvalý mír,“ uvedl Burnham před cestou. Zdůraznil přitom, že bezpečnost Ukrajiny je podle něj úzce spojena s bezpečností Británie.
Víme, kdo je přítel
Zahraniční představitele na nádraží v Kyjevě vítal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha, který na X napsal, že Ukrajina dnes jasně ví, kdo jsou její skuteční přátelé. "Jsme hluboce vděční všem našim partnerům, kteří stáli při Ukrajině, posílili naši schopnost se bránit a pomohli nám uchovat si svobodu, za jejíž znovuzískání jsme tak tvrdě bojovali."
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) August 24, 2026
V posledních týdnech ruská vojska vypustila na Kyjev množství balistických raket, které poničily domy a zabily desítky lidí. Po téměř každém z těchto útoků, které donutily desetitisíce lidí ukrýt se do metra, sklepů či jiných úkrytů, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzýval ukrajinské spojence k posílení protivzdušné obrany napadené země.
Mír ano, území ne
S prosbou na další podporu se na spojence během výročí obrátil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Ukrajina jednoznačně chce mír, ale není připravena se jednoduše vzdát," řekl v projevu zveřejněném na telegramovém kanálu.
Rusko, které před více než čtyřmi lety invazí rozpoutalo nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války, okupuje přibližně 19 procent rozlohy Ukrajiny, a to včetně Krymu a části průmyslového regionu Donbas na východě Ukrajiny, kterých se zmocnilo ještě před invazí. Jako podmínku pro mírová jednání si Moskva klade podstoupení i dalšího území na východě Ukrajiny, které dosud neovládá.
Vzkaz pro USA
Zelenskyj zároveň během projevu vyzval spojence, aby Ukrajině poskytli vše potřebné k její obraně. Zvláštní důraz kladl na Spojené státy. Doufá, že Washington podle něj „odstraní všechny rozpory a obavy“ ve svém přístupu k Rusku a postaví se jasně na stranu Ukrajiny.
Při příležitosti ukrajinského výročí promluvil před velvyslanci i český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Rusko podle něj invazí na Ukrajinu zásadně poškodilo evropskou bezpečnost a Česká republika má jasný zájem na tom, aby se vojenská agrese nestala úspěšným nástrojem mezinárodní politiky.
Dokud agrese pokračuje, Česko se spojenci podle něj bude nadále používat nástroje ekonomického tlaku na Rusko tam, kde jsou účinné.
