Návrat Donalda Trumpa do Bílého domu vyvolal změny po celém světě. Na Ukrajině se Spojené státy snaží dojednat příměří, v Gaze naopak podporují vyhrocení situace ze strany Izraele. Dánsku chtějí sebrat Grónsko a Hútíové v Jemenu se dočkali rovnou odvetného leteckého bombardování. O něm se ale ještě dřív dověděl nedopatřením novinář.

Trumpova administrativa je přitom stále na začátku. Po dvou měsících to ale vypadá, že svět už nebude tak čitelný jako dřív.

Co stihl od ledna

Americký prezident Donald Trump je zpátky ve funkci teprve dva měsíce. A co se týče změn v USA i ve světě, tak je to fičák. Trump se okamžitě pustil do radikální proměny americké domácí i zahraniční politiky.

Konfrontace se nebojí s přirozenými nepřáteli i tradičními americkými partnery. Za dva měsíce například stihl vyeskalovat vztahy s Evropou, Kanadou, Mexikem i Čínou. A nebojí se ani vycházet vstříc tradičním nepřátelům.

Izrael a Ukrajina

Nejostřeji sledovaný je Trumpův postup v konfliktech na Ukrajině a v Gaze. Ukrajinu s Ruskem se Trumpově administrativě pomalu daří přibližovat k opravdovým jednáním o míru, v Gaze naopak Trumpem podporovaný Izrael rozjel další vlnu výpadů proti Hamásu.

Zatímco v otázce války na Ukrajině Trump lavíruje mezi oběma stranami konfliktu, v izraelsko-palestinském konfliktu má jasno.

Grónsko na mušce

Přesvědčen je také evidentně o potřebě USA expandovat a rozšiřovat území. Trump nadále mluví o připojení Kanady k USA, nepřešla ho ani myšlenka na zisk Grónska. Naopak. Viceprezident J.D. Vance potvrzuje americkou touhu po odkoupení či anektování strategicky a surovinově důležitého Grónska, které historicky patří pod správu Dánska.

Vanceova manželka Usha na největší ostrov světa dokonce osobně dorazí v doprovodu poradce amerického prezidenta pro národní bezpečnost Mikea Waltze. Oficiální setkání viceprezidentovy manželky s dánskými a grónskými představiteli na programu nebude, americká strana byla s tímto požadavkem odmítnuta.

Síla v Jemenu

V jiných částech světa pak Američané ukazují, že také dokáží přejít od slov k činům. Vyprávět by o tom mohli Hútíové v Jemenu, které americká armáda zasáhla cílenými leteckými útoky.

Podle americké administrativy se jednalo o odplatu za jejich dlouhodobé útoky proti lodím v Rudém moři. Ty Hútíové ospravedlňují podporou Palestiny, po skončení dočasného klidu zbraní mezi Izraelem a Hamásem se ozbrojenci této menšiny z Jemenu, kterou podporuje Írán, znovu pustili do narušování lodní dopravy.

Veselou historkou z útoku je pak fakt, že administrativa Bílého domu přizvala do komunikace o útocích na cíle v jemenu omylem šéfredaktora časopisu The Antlantic. Prozradili tím, že měnit svět mohou i naprostí amatéři.

Agresor je mu bližší

Amerika je stále nejsilnější vojenskou i ekonomickou světovou silou, činy amerického prezidenta proto ovlivňují celý svět. Evropa si ale spolu s Trumpovými výkony uvědomila potřebu se osamostatnit.

Po ruském plynu se musí odpoutat i od bezpečnostní závislosti na USA. Čína se bude stále víc snažit využít trhlin, které ve vztazích mezi Američany a jejich spojenci kvůli Trumpovi vznikají. A Rusko cítí velkou šanci na ukončení konfliktu na Ukrajině za co nejlepších podmínek. Zatím to totiž vypadá, že Američané vycházejí vstříc víc podmínkám agresora než přáním napadené země.

Trump a české volby

Trumpova politika jistě sehraje svou roli také v českých volbách do Poslanecké sněmovny. Ovlivnit nás může především vyjednávání o ukončení války na Ukrajině nebo pokračování celní války mezi USA a EU.

Takové hnutí ANO se k Trumpovi ještě donedávna hlásilo, teď od něj opatrně dává ruce pryč. Vládní strany zase očividně budou sázet na investice do zbrojení a obrany. Do voleb je ale pořád času dost. U politiků se všechno může několikrát změnit. U amerického prezidenta se to ostatně děje každý den několikrát.