Mladí lidé bývají v Česku v oblasti veřejné angažovanosti často podceňováni. Je to ale oprávněné? Čísla ukazují, že z hlediska občanské angažovanosti jsou mladí Češi srovnatelní s evropským průměrem. Evropský průzkum z roku 2024 ukázal, že nějakou aktivitu s cílem změnit společnost v předchozím roce vyvinula téměř polovina Čechů ve věku 15 - 30 let. 

Být slyšet na sítích 

Za nejefektivnější cestu k vyslyšení ze strany politiků mladí lidé považují vyjadřování názorů na sociálních sítích či samotnou účast ve volbách. Mnohem méně efektivní je podle nich samotné aktivní zapojení do fungování do některé z politických stran a hnutí. 

To potvrzují i data organizace Youth Speak Up!, podle kterých až 81 % mladých osob nemá v plánu se v budoucnosti v politice angažovat a vstoupit do politické strany, či hnutí. A pouze 3 procenta mladých se aktivně zapojují do politiky. 

Komunity místo politikaření

Z rozsáhlého výzkumu Národního institutu SYRI mezi mladými lidmi, který vyšel letos na jaře, vyplývá, že mladí namísto přímého vstupu do politiky preferují cestu budování komunit a dialogu. Snaží se zvedat témata, kterým podle nich starší generace nevěnují dostatek pozornosti a energie. Raději ale formou různých iniciativ a neformálních uskupení, přímá politická účast je pro ně spojena s příliš mnoha negativy. 

Svou sílu mladí lidé ukázali během největších protestů v české polistopadové historii. V roce 2019 se spolku Milion chvilek pro demokracii podařilo na protivládní protesty na pražskou Letnou dostat až 300 tisíc lidí. Významnou roli hráli od začátku v Milionu chvilek právě mladí aktivisté - Mikuláši Minářovi bylo v době největších protestů 26 let a Benjaminu Rollovi dokonce teprve 24. Oba tak ukázali, že i mladý člověk může v České republice významně ovlivnit směřování země.