Nejen západní civilizaci, ale už i asijské a rozvojové země trápí obezita. Celosvětově jí trpí více než dvě miliardy lidí. A do skupiny se řadí čím dál více mladých lidí.

Na vině jsou nejen genetické dispozice a nezdravý životní styl, ale také psychika. Psychický stav se kvůli stresu, který dnešní doba přináší, zásadně zhoršuje u mladé generace. A ruku v ruce s tím zažívají mladí i enormní nárůst obezity.

Obezita se stala se svými dvěma miliardami pacienty nejrozšířenějším civilizačním onemocněním současnosti a problémy s tloušťkou dosahují zejména v evropských zemích a v USA rozměrů epidemie. Míra nadváhy a obezity neustále narůstá, na evropské úrovni trpí problémy s nadbytečnými kily 59 % dospělých a téměř třetina dětí. V Česku splňují kritéria pro nadváhu nebo obezitu dvě třetiny populace, mezi nimi i více než čtvrtina dětí a dospívajících.

Stres jako příčina tloustnutí

Kromě známých genetických příčin nebo nezdravého životního stylu v podobě nedostatku pohybu a špatného stravování přispívá k enormnímu tloustnutí populace také psychika.

Všudypřítomný stres spojený se současným životním stylem se na vzniku obezity podílí zásadní měrou, a to jak formou změněné regulace příjmu potravy, tak metabolickými změnami.

Stres a hormony

Ve stresové situaci potřebuje tělo více energie. Vyplavuje proto stresový hormon kortizol, který způsobuje zvýšení hladiny glukózy v krvi. Kortizol je pro fungování v zátěžových situacích nezbytný, problém ale způsobuje při chronickém stresu. Navozuje chutě na sladké a tučné, vede ke zpomalování metabolismu, hromadění tukové tkáně, zvyšování hladiny krevních cukrů a zhoršení jejich trávení, protože tělo kortizol vyplavuje ve velkém množství.

V konečném důsledku tak stres nepřímo vede ke vzniku obezity. Stresové reakce podněcují i produkci hormonu glukagonu, který také brzdí trávení, a omezují tvorbu hormonů odpovědných za pocit sytosti.

Mladí a tlustí

Dnešní zrychlující se doba, která je silně zaměřená na výkon a výjimečnost, extrémně zvyšuje nároky na každého z nás. Sociální sítě vedou k většímu a snazšímu srovnávání se s ostatními a mnohem více zviditelňují úspěchy i neúspěchy. Děti a mladí dospělí, kteří patří mezi nejzranitelnější část populace, se často cítí nedostateční a nepřijímaní svým okolím takoví, jací jsou.

Nejsou stavěni na zátěž, neumí se vypořádat se stresem dnešní doby, což potvrzuje i průzkum agentury Behavio a řetězce lékáren Pilulka z loňského října. Podle něj stres a psychickou nepohodu zažívá až 85 % mladých dospělých ve věkovém rozmezí 18 až 24 let. Extrémně narůstá počet dětí a mladých s úzkostně-depresivními poruchami, které snižují kvalitu života. Třeba právě i tím, že přispívá k tloustnutí mladé generace.

Řekové to vzali systematicky

Potvrzuje to i systematický přehled průřezových studií realizovaný v roce 2023 řeckými lékaři a výzkumníky. Jeho cílem bylo zhodnotit důkazy týkající se vztahu obezity a psychiatrických poruch v dětství a dospívání, a to zkoumáním studií publikovaných v letech 2012 a 2021.

Porovnání výzkumů potvrdilo, že jedinci s přetrvávajícími chronickými duševními chorobami jsou mnohem náchylnější k přibírání na váze než ti, kteří jsou v psychické pohodě. Duševní poruchy jako úzkosti nebo deprese, které se mohou vlivem dlouhodobého vystavení stresu u dětí a mladistvých rozvinout, ovlivňují energii, motivaci, postoj k jídlu a potřebu spánku.

Pacienti jsou pak náchylní k nárůstu hmotnosti a k vyššímu riziku rozvoje obezity a nezdravého tělesného stavu. Projevy těchto poruch navíc mohou komplikovat, či dokonce bránit dodržování odborných doporučení pro regulaci hmotnosti. Mladému Člověku tak stres a deprese nedovolují, aby se nadměrných kil zbavil.