Německé zemské volby v Sasku a Durynsku byly ve znamení posílení krajní pravice i levice. Porazit krajně pravicovou AfD a krajně levicovou BSW se podařilo pouze CDU, vládní strany naopak propadly. Volbám dominovalo téma bezpečnosti a migrace, svou roli sehrála i válka na Ukrajině.
Německo příští rok čekají volby do Spolkového sněmu, na vítězství si myslí především lídr opoziční CDU/CSU.
Úspěch radikálů?
Nestává se často, aby zemské volby v Německu zajímaly prakticky celou Evropu. Volby v Sasku a Durynsku byly ale ostře sledované především kvůli tomu, jak v nich dopadnou radikální politické strany.
Podle očekávání neuspěly vládní strany, nacionalistická Alternativa pro Německo (AfD) si naopak připsala historický úspěch. V Durynsku vyhrála s pohodlným náskokem, v Sasku skončila druhá za CDU.
Firewall proti AfD
Úspěch u voličů ale ještě pro AfD neznamená automatický podíl na moci. Krajně pravicová euroskeptická strana má totiž omezený koaliční potenciál. Hlavní německé politické strany se ji dlouhodobě snaží nepouštět do rozhodujících pozic.
Něco podobného by se mohlo stát i tentokrát v Durynsku, rivalové AfD mluví o “obranné zdi demokracie”. Popřít ale nemohou, že je po radikálních stranách stále větší poptávka.
Příští rok se rozhodne
Výsledky v zemských volbách jsou důležité i kvůli tomu, že se v Německu příští rok odehrají volby do Bundestagu, tedy Spolkového sněmu, jenž je německým parlamentem. Letošní evropské volby v Německu vyhrála CDU/CSU, druhou AfD poškodila i kauza s napojením některých jejích významných členů na Rusko.
Posílení AfD v zemských volbách v Durynsku a Sasku není výrazným překvapením, v těchto východních částech Německa mají současné vládní strany výsledky tradičně slabší.
Krajní levice je třetí
Dobrý výsledek si ale nepřipsala pouze krajní pravice. Uspěla také nová krajně levicová strana BSW Sahry Wagenknechtové. Vsadila na protivládní rétoriku, která jí přinesla třetí místo v Sasku i Durynsku.
Porazit AfD se v Sasku podařilo pouze CDU, po vyhraných evropských volbách se tak jedná o další důležitou vzpruhu pro hlavního vyzyvatele vládnoucí koalice. Konzervativci se budou chtít příští rok vrátit do vlády, voliči jim jsou evidentně nakloněni.
Co to znamená pro Česko?
Nárůst krajních a alternativních stran není pouze německým fenoménem, pozorujeme ho v celé Evropě. Výjimkou není ani Česká republika. Co si proto můžeme z německých zemských voleb před našimi krajskými (a příští rok také sněmovními) volbami odnést?
Hlavními tématy byly u našich sousedů bezpečnost, migrace a válka na Ukrajině. Významně uspěly strany, které nabízejí alternativu k současnému evropskému diskurzu a radikální řešení.
Alternativa na koni
Porazit je se podařilo pouze tradiční politické straně, která se ale krajním stranám v kampani rétorikou značně přiblížila. Levicová vláda Olafa Scholze dostala podle očekávání nakládačku, potvrdila se tak její nepopularita.
Pro Fialův kabinet to tedy můžeme být varování. Jeho alternativní či, chcete-li, radikální vyzyvatelé naopak mohou být povzbuzeni.