Bold news

Podle šéfa Bezpečnostní informační služby Michala Koudelky se Česko před podzimními volbami musí připravit na zvýšený počet dezinformací. Podobné ovlivnění voleb, které nedávno zažilo Moldavsko a Rumunsko, podle něj v Česku nehrozí. Je třeba se mít však na pozoru.

Co spojuje Donalda Trumpa, Keira Starmera a Giorgiu Meloniovou? Na rok 2024 budou vzpomínat jako na politicky velice úspěšný.

Novým prezidentem Gruzie se v sobotu 14. prosince stal Michail Kavelašvili, bývalý úspěšný fotbalista a nyní tedy i úspěšný kandidát proruské strany Gruzínský sen. Tento krok ale klidu v zemi rozhodně nepřidal.

Válka na Ukrajině pokračuje už třetím rokem, nic momentálně nenaznačuje její brzký konec. Dojít by nyní mohlo alespoň k částečnému klidu zbraní v období Vánoc.

Z první a druhé světové války se lidstvo evidentně dostatečně nepoučilo. Neustále se proto spekuluje, kdy vypukne třetí světová válka. Anebo vlastně o tom, jestli už v ní náhodou nežijeme.

Vláda slaví, opozice protestuje. Tak by se dala krátce po volbách popsat situace v Gruzii. Proruská strana Gruzínský sen, která je v zemi u moci, se prohlásila za vítěze. Pozorovatelé ale upozorňují na zastrašování voličů a kupování hlasů.

Ruskému pozvání na summit hospodářského uskupení BRICS zřejmě nešlo odolat. Na jednání do Kazaně tak vyrazili nejen představitelé zemí, které jsou členy této protizápadní iniciativy, ale i nejvyšší šéf OSN.

Na jaké straně ukrajinského konfliktu vlastně stojí slovenská vláda? Premiér Robert Fico jednal s ukrajinským premiérem, jeho straničtí i vládní kolegové ale navazují kontakty také s ruskou stranou. A to velmi aktivně.

Válka na Ukrajině pokračuje třetím rokem. Přesto, že se objevují stále nové a nové dezinformační teorie, meritum konfliktu je jasné. Rusko vedené Vladimirem Putinem napadlo v únoru 2022 Ukrajinu, nezávislý evropský stát.

Na luxus a izolaci jsou zvyklí odmalička. Ještě aby ne, jejich otcem je ruský prezident Vladimir Putin. Jeho synové Ivan a Vladimir podle zjištění centra Dossier opravdu nestrádají.

Místo večeře v dobré francouzské restauraci čekala na zakladatele sociální sítě Telegram Pavla Durova na letišti v Paříži policie. Francouzské úřady ho činí zodpovědným za nedostatečnou moderaci obsahu Telegramu, který je podle nich rájem pro kriminálníky a zločince.

Ukrajincům se podařilo v rámci vojenské ofenzívy obsadit část Kurské oblasti a vnést mezi Rusy zmatek, naštvání a strach. V kontextu celé války se jedná o relativně nedůležité územní zisky, které rozhodně nezmění směřování války. Z hlediska taktiky, budoucího vyjednávání a hlavně psychologické války to ale může být zajímavý počin.

Viktor Orbán si v rámci maďarského předsednictví Radě EU začal hrát na světového diplomata a mírotvůrce. Domluvit jakákoli jednání mezi Ukrajinou a Ruskem se mu ale nedaří. Už tak složitou výchozí situaci mu navíc zkomplikovaly dvě události.

Ve Washingtonu probíhá další summit Severoatlantické aliance. Odehrává se krátce po ruském útoku na ukrajinskou nemocnici, který NATO nekompromisně odsoudilo. Rusko tak dalo Alianci do rukou další argumenty, proč je potřeba nadále podporovat napadenou Ukrajinu.

Bezpečnostní složky nadále varují před Ruskou hybridní válkou proti České republice i zbytku Evropy. Největší ruskou motivací je oslabit jednotnost EU v otázce podpory Ukrajině.

Žhářské útoky na území Evropy včetně toho pražského napovídají, že Moskva už vůči Západu přešla od pouhé války informační do války, která nese punc "proxy teroristických činů". Cílem je samozřejmě Evropu rozeštvat, oslabit a posílit v ní proruské tendence.

Před evropskými volbami finišují nejen kampaně politiků, ale také ruských dezinformátorů. Sociální sítě zaplavují falešným a velice dobře zacíleným obsahem. Útočí na citlivé evropské otázky, ale také na nejznámější evropské politiky.

Inauguraci ruského prezidenta Vladimira Putina média sledovala především z hlediska případné účasti zahraničních hostů. Většina evropských zemí na ni svého zástupce neposlala, výjimkou bylo Slovensko či Francie.

Výbuchy v muničním skladu ve Vrběticích před deseti lety zabily dva lidi, způsobily obrovské škody. Podařilo se zjistit, že za nimi stála ruská tajná služba a její agenti. Česko v reakci vyhostilo pracovníky ruské ambasády a vztahy mezi Českem a Ruskem citelně ochladly.

Česká Bezpečnostní informační služba přichází pár měsíců před červnovými evropskými volbami se zásadním odhalením. V Česku fungovala ruská dezinformační síť, která přímo z Prahy šířila ruské narativy a platila evropské politiky.