Válka na Ukrajině pokračuje třetím rokem. Přesto, že se objevují stále nové a nové dezinformační teorie, meritum konfliktu je jasné. Rusko vedené Vladimirem Putinem napadlo v únoru 2022 Ukrajinu, nezávislý evropský stát.

Jasné také je, že Rusku nezáleží na životech civilistů a dopouští se na Ukrajině válečných zločinů. Přesto se v Evropě najdou státy, které s ním sympatizují.

Kdo kope za Rusko?

Evropská unie se okamžitě po začátku války na Ukrajině postavila na stranu Ruskem napadené Ukrajiny. To ale neznamená, že v Unii panuje stoprocentní shoda na zahraniční politice a především ve vztahu k Rusku.

Na jedné straně stojí Polsko a Česká republika, pro které je z hlediska vrcholné politické reprezentace válka černobílá. Jasným viníkem je Rusko. Takové Maďarsko, Slovensko či o členství v EU žádající Srbsko to ale vidí trochu jinak.

Srbsko tak nějak mlčí

Znovu se to ukázalo během návštěvy českého ministra zahraničí Jana Lipavského v Srbsku. To sice v roce 2009 požádalo o členství v EU (od roku 2012 má statut kandidátské země), kvůli svým proruským postojům to ale bude mít velice složité.

“Evropská jednota”
Kdo má jiny názor, je sankcionován.
pic.twitter.com/xf4OptG4Bc

— Lukáš Pollert (@pollert11) October 10, 2024

Dotazy českých novinářů na postoj srbské vlády k chování Ruska a případnému zatčení ruského prezidenta Vladimira Putina tak prostor na tiskové konferenci nedostaly. Proč asi?

Orbán je nejblíž

Za trojského koně Ruska v EU je už delší dobu označováno Maďarsko v čele s premiérem Viktorem Orbánem. Ten si kvůli své náklonnosti k Rusku opět vyslechl kritiku během plenárního zasedání Evropského parlamentu, na kterém prezentoval priority maďarského předsednictví.

Tématu války na Ukrajině se snažil co nejvíce vyhnout, je (nejen) kvůli němu v izolaci. Opět mu ale bylo připomínáno, že svým chováním a činy vybočuje z oficiálního postoje zbytku Unie.

Nevyzpytatelný Fico

A pak je tady samozřejmě Slovensko, které se s návratem Roberta Fico do pozice předsedy vlády vydalo Orbánovou cestou. Už v předvolební kampani Fico sliboval, že Slovensko nebude Ukrajině posílat vojenskou pomoc a bude se snažit korigovat relativně jednotné unijní proukrajinské stanovisko.

Fico ale odmítá, že by byl proruský. Nedávno například podpořil budoucí členství Ukrajiny v EU, možný vstup do NATO ale stále odmítá.

Hrozí to i Česku?

Vždy je důležité, jakou historickou zkušenost mají s Ruskem jednotlivé evropské země. Srbsko má na Rusko dlouhodobé vazby, jiné evropské země s ním naopak pojí negativní zkušenosti. Pak je vždy otázkou, jaká vláda se zrovna dostane k moci.

V České republice je momentálně Fialova vláda tvořena jasně proevropskými a prozápadními stranami, stojí jednoznačně na straně Ukrajiny. Po příštích sněmovních volbách se to ale může změnit.

Odmítané strany?

O slovo se hlásí nejen protiimigrační a k Západu kritická SPD, ale také komunisté, kteří se ukryli za značku Stačilo!. Pokud by se tyto dvě strany podílely na příští české vládě, tak reálně hrozí, že se Česká republika může zařadit po bok Maďarska a Slovenska.

To je ostatně hrozba, se kterou budou v kampani hrát současné vládní strany. Spolupráci s SPD a KSČM budou na rozdíl od hnutí ANO kategoricky odmítat.