Pamatujete si, co se stalo přesně před pěti lety? V mezinárodní politice frčel především odchod Velké Británie z Evropské unie. Rozhodnuto o něm sice bylo už skoro čtyři roky, politici se ale do poslední chvíle dohadovali o jeho pravidlech a následcích.
Nadpoloviční většina Britů si od Brexitu slibovala lepší zítřky, tedy více svobody, ekonomickou prosperitu i zvládnutí migrace. Pět let po vystoupení z EU se ale euroskeptici svého vysněného scénáře spíš nedočkali.
Definitivní sbohem
V poslední lednový den mohou Britové slavit pět let od definitivního vystoupení z Evropské unie. Odchod si sice odhlasovali v referendu už v roce 2016, následující roky ale ještě probíhalo tvrdé a nepříjemné vyjednávání o samotných podmínkách odchodu.
Prakticky od vyhlášení výsledků referenda poražená část veřejnosti hlasitě projevovala velkou nespokojenost s vývojem země, dožadovala se také dalšího všelidového hlasování. A většina Britů asi nebude slavit ani dnes.
Trochu litujeme
Čísla to nakonec jasně dokládají. Většina Britů podle agentury YouGov rozhodnutí opustit EU lituje. Až 55 % Britů si myslí, že Velká Británie udělala špatně, když z EU odešla.
Five years on: Brexit regrets? Cancelled trips? https://t.co/AulFZ2AXyT pic.twitter.com/C9eCcvC8yr
— FRANCE 24 – Europe (@EuropeF24) January 30, 2025
Správné rozhodnutí to pak bylo podle 30 procent respondentů. Ze svých postojů více ustoupili podporovatelé odchodu z EU, 18 procent jich přiznává, že odchod nebyl dobrým řešením. A jen sedm procent příznivců setrvání nyní uznává, že odejít bylo správným krokem.
Mysleli na mladé?
Zajímavé je také podívat se na čísla u mladých Britů, kteří v roce 2016 ještě ani volit nemohli. Velká většina (75 procent) ve věkové kategorii 18 až 24 let si myslí, že rozhodnutí odejít bylo špatné.
Tento názor potvrzuje mimo jiné politická nestabilita, která od vyhlášení výsledků referenda Velkou Británii provází. Po odstoupení Davida Camerona zažila čtyři další konzervativní premiéry (Theresa Mayová, Boris Johnson, Liz Trussová a Rishi Sunak), po kterých minulý rok nastoupil labourista Keir Starmer.
Následuje sbližování
Starmer před devíti lety hlasoval pro setrvání Velké Británie v EU, i proto je jedním z jeho velkých cílů zlepšit vzájemné pošramocené vztahy. A Unie se mu evidentně snaží vyjít vstříc, od Brexitu je prvním britským premiérem pozvaným na neformální setkání lídrů členských států.
Pro sbližování s EU má navíc podporu občanů, až 64 procent je pro rozšiřování vztahů bez zpětného připojení. Velká Británie reset vztahů chce a evidentně také potřebuje.
Negativní dopady
Na jednoznačném hodnocení dopadů Brexitu nebude mezi odborníky shoda. V jejich finálním verdiktu bude v takto citlivé otázce vždy částečné zkreslení vlastním světonázorem. Nenaplnily se katastrofické scénáře, ale ani ty nejpozitivnější představy o konečně osvobozené prosperující Británii. Částečně to samozřejmě bude i tím, že do už tak problematické situace ještě přišla pandemie a válka na Ukrajině.
Nejvíce se mluví o negativních dopadech na ekonomiku. Velká Británie EU stále doplácí kompenzace za svůj odchod z EU, růst HDP navíc není tak silný, jak někteří očekávali.
Ekonom Julian Jessop v článku pro deník The Telegraph odhaduje, že je v současnosti britská ekonomika přibližně o jedno procento menší, než kdyby setrvala v EU. Britské problémy se stavem zdravotnictví a migrace navíc nadále pokračují i přes sliby o navracení kontroly na hranice a o masivních investicích do zdravotního systému.