Novým prezidentem Gruzie se v sobotu 14. prosince stal Michail Kavelašvili, bývalý úspěšný fotbalista a nyní tedy i úspěšný kandidát proruské strany Gruzínský sen. Tento krok ale klidu v zemi rozhodně nepřidal.

Volba prezidenta, kterou opozice bojkotovala, byla poprvé v historii nepřímá. A podle kritiků byla i tato volba demokratická asi tak stejně jako nedávné volby parlamentní. Mezi kritiky poměrů patří zejména mladí Gruzínci, jejichž země pomalu ztrácí naději na vstup do Evropské unie.

„Chceme svobodnou a demokratickou zemi, která má budoucnost v Evropské unii. Nechceme být loutkou Ruska,“ říká pro Bold News Raul, který momentálně žije v polském exilu. Zvítězí mladí v boji o budoucnost země?

Nelegitimní volby

Po rozsáhlých demonstracích, zfalšování parlamentních voleb a rozhořčení z ukončení vyjednávání s Evropskou unií přisla pro Gruzínce další rána. Prezidentem země byl zvolen Michail Kavelašvili.

Poprvé v historii země se však nejednalo o přímou volbu prezidenta. Hlavu státu volili poslanci a regionální zástupci, kteří stanuli do čela země v říjnových volbách. Ty řada místních lidí, příznivců opozice a současné proevropské prezidentky považují za nelegitimní. A proti vývoji ve své zemi nadále ve velkém protestují i příslušníci generace Z.

Nový prezident Gruzie

Gruzie má nového prezidenta, ale letošní volby se od předchozích zásadně lišily. Místo přímého hlasování rozhodovali 14. prosince o nové hlavě státu gruzínští poslanci. Jediným kandidátem byl Michail Kavalešvili, někdejší fotbalista Manchesteru City, kterého nominovala vládnoucí proruská strana Gruzínský sen.

#Tbilisi: Election observers are marching on Rustaveli avenue: “Observers against the regime. You can't fool us, we saw everything with our own eyes.”

“We demand new elections,” their banner says. pic.twitter.com/Of62RiYqEP

— Katie Shoshiashvili (@KShoshiashvili) December 15, 2024

Kavalešvili získal sto procent hlasů. Opoziční zákonodárci totiž jakékoli hlasování od říjnových parlamentních voleb, které označují za nedemokratické, bojkotují.

Mladí touží po demokracii

Osmadvacetiletý Raul Labadze Pochází z druhého největšího gruzínského města Kutaisi a momentálně žije v Polsku, kde se věnuje evropským interdisciplinárním studiím. “Je mi do breku, když popisuji situaci ve své zemi,“ říká pro Bold News.

„Tyhle prezidentské volby nebyly demokratické. Usilujeme o nové hlasování a nepřestaneme demonstrovat. Nechceme, aby naši zemi vedli oligarchové. Chceme žít v demokratickém státě a sami si zvolit prezidenta. Nechceme být loutkou Ruska,“ dodává Raul.

Do Evropy chtějí

V případě Gruzie se ani nedá argumentovat tím, že většina obyvatel chce návrat do sovětské éry, jak tomu může být v jiných bývalých satelitech Ruska.

Ještě v březnu roku 2023 bylo podle průzkumu International Republican Institute pro vstup do EU 89 procent Gruzínců. Podpora Evropské unii a vzhlížení k Západu bylo podle Raula ještě v první polovině roku 2024 poznat v Gruzii na každém kroku. Hned po příletu na mezinárodní letiště v Kutaisi si každý mohl všimnout vlajek Evropské Unie.

Konec nadějí

Řada tamních škol také podle gruzínského Forbesu kompletně změnila své učební metody a osnovy tak, aby se přiblížily standardům Unie. Parlamentní volby, které podle mezinárodních pozorovatelů provázely podvody, vydírání i fyzické útoky, však vyhrála proruská vládní strana Gruzínský sen.

“Lidé byli během voleb pod tlakem a zastrašování. Mrzí nás, že EU společně s OBSE (Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě) zatím neodsoudily volby jako nedemokratické a nepožadují volby nové. Řekl bych, že tím vzaly naději řady mladých lidí, kteří bojují za demokracii v Gruzii. I tak se ale nevzdáme. Myslím si, že protesty budou pokračovat ještě dlouho,” řekl pro Bold News Raul Labadze.

Nulový vztah k Rusku

A protesty zejména v Tbilisi skutečně pokračují. Podle strany Gruzínský sen jsou ale jen "pokusem o násilnou revoluci ze strany proevropských opozičních stran". Protestních shromáždění, která probíhají už od jara, se hojně účastní právě mladí Gruzínci. Podle agentury Reuters je to i proto, že na rozdíl od starších Gruzínců jen málo příslušníků dnešní gruzínské generace Z navštívilo Rusko nebo mluví jeho jazykem. Vyrůstali totiž v době, kdy Moskva zavedla pro Gruzínce přísný vízový režim, který byl zrušen teprve loni.

Generace Z, která se narodila a vyrostla v zemi, kde před vládními budovami vlají vlajky EU a Gruzie a která se těší bezvízovému styku se schengenskými zeměmi, se jasně přiklání k prozápadním názorům. Agentura Reuters cituje například dvacetiletou studentku politologie Nini, která přišla na nedávný protest se spolužáky z jedné z tbiliských soukromých univerzit. Většina z těchto univerzit mimochodem kvůli masovým protestům pozastavila studium.

„Jako studentka a jako Gruzínka cítím, že je mou povinností stát při svých lidech, při svých gruzínských spoluobčanech, když je v naší zemi tak kritická situace,“ říká Nini. Dodává, že ona i její vrstevníci, kteří vyrostli na internetu a často mluví plynně anglicky, čerpají své prozápadní názory z trpkých zkušeností svých rodičů a prarodičů, kterou mají s Ruskem, a to už od získání nezávislosti Gruzie. „Nechceme se vracet do minulosti. Nevracejme se zpátky,“ nabádá během jednoho z protestů Nini.