Podle šéfa Bezpečnostní informační služby Michala Koudelky se Česko před podzimními volbami musí připravit na zvýšený počet dezinformací. Podobné ovlivnění voleb, které nedávno zažilo Moldavsko a Rumunsko, podle něj v Česku nehrozí. Je třeba se mít však na pozoru.
O tom, jak vměšování do voleb ze zahraničí u nás zabránit, debatovali poslanci na semináři, kde byli kromě šéfa BIS hosty i bývalá eurokomisařka Věra Jourová nebo datový analytik a pedagog Josef Šlerka. Problémem se bude zabývat i sněmovní bezpečnostní výbor.
Ráj dezinformací
Podzimní volby do Sněmovny se stanou terčem dezinformační scény. To předpokládá šéf Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka.
Podle něj je počet konzumentů dezinformačního obsahu omezený. I tak mají ale nové technologie, dneska především díky umělé inteligenci, potenciál rozšířit dezinformace i do široké veřejnosti.
Zahraniční vliv
Šéf BIS své obavy přednesl 16. ledna na sněmovním semináři, který se věnoval zahraničnímu vměšování do volebního procesu.
A zaměřil se hlavně na zkušenosti z posledních voleb v Moldavsku a Rumunsku, u kterých existuje podezření, že je zejména přes sociální sítě ovlivnili ruští dezinformátoři. Cílem bylo definovat rizika a možnosti ochrany před zahraničním vlivem pro Česko.
V hlavní roli TikTok
Ačkoliv vedení sociální sítě TikTok tvrdí, že politický obsah nepodporuje, analytik Josef Šlerka pro Bold News uvedl, že vměšování do volebního procesu se v Moldavsku a podle tamních vyšetřovatelů i Rumunsku dělo zejména přes tuto sociální síť.
„Když si otevřete TikTok, tak vám tam nějaká politika padne, ale ne úplně často, pokud jste žádnou nelajkovali. A najednou si představte, že vám tam začne padat spousty politiky a jste vystaveni permanentnímu masírování,“ popsal s tím, že v případě moldavských voleb se dá o vměšování mluvit s jistotou. V případě rumunských voleb pak tajné služby mluví o určitých náznacích, pro svá tvrzení však nezveřejnily konkrétní důkazy.
Moldavsko dlouhodobě z vměšování viní Rusko. Rumunsko pak viníka přímo neoznačilo, po prvním kole prezidentských voleb, které překvapivě vyhrál krajně pravicový kandidát Calin Georgescu, ale tajné služby uvedly, že mají informace o tom, že kampaň ovlivňoval „cizí stát“. Tamní soudy pak nařídily opakování voleb.
Rusko cílí i na Česko
Michal Koudelka pak ve sněmovně řekl, že takové vměšování kterým čelilo Rumunsko s Moldavskem, se Česka týkat nemusí. Je ale podle něj na místě se zabývat tím, jak se Česko může na podobný scénář připravit.
„Protože je naprosto nepochybně stejně jako Rumunsko a Moldavsko také Česká republika zařazena mezi státy, na něž prioritně cílí subverzní, vlivové, informační a kybernetické operace vedené a koordinované orgány ruské státní mocí,“ vysvětklil šéf české kontrarozvědky.
Zkušenosti už tu je
České tajné služby už zkušenost se snahou zahraničního státu ovlivnit volby mají. Například v lednu 2023 se během prezidentské kampaně na sítích šířilo video vytvořené umělou inteligencí s prezidentem Petrem Pavlem, který v něm hovořil o zatažení Česka do války na Ukrajině. Podle BIS bylo toto video prokazatelně šířeno subjektem z Ruska.
Snaha cizích mocností ovlivňovat dění v Česku tu podle předsedkyně sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) je prakticky neustále. „Česká republika je dlouhodobě terčem útoků nejen Ruska, ale i Číny. Kybernetické útoky přibývají každým rokem,“ uvedla.
Také podle předsedy ústavně-právního výboru Radka Vondráčka (ANO) se o zahraničním vměšování mluví v poslední době téměř u každých voleb. „O třeba ruském vlivu mluvila už Hillary Clintonová při prezidentských volbách. To znamená, nebudeme se dívat, že to neexistuje, ale dívejme se, jak si na to dávat pozor a zároveň neohrozit férovost voleb,“ prohlásil podle webu ČT24.cz Vondráček.
Problematikou by se měli poslanci včetně těch opozičních i nadále zabývat, a to na nejbližším zasedání bezpečnostního výboru.