Jak snášíte vedra? Některá zvířata už se kvůli nim začínají měnit na noční tvory. Přes den víc odpočívají a lovit či hledat potravu začínají až po setmění, když klesne teplota. Podobný styl života by mohli postupně začít praktikovat i lidé.

Španělská siesta, kterou si lidé často dopřávají po obědě, kdy slunce praží nejvíc, by se časem mohla stát normou i pro středoevropské státy.

Život po setmění

S tím, jak teploty na jaře stoupají, se čím dál tím víc měníme v noční tvory. A nejen my. Vědci z celého světa pozorují daleko větší noční aktivitu i mezi mnoha zvířaty, u nichž nebyla tak obvyklá.

Například kozorožci horští v Alpách, gepardi v Africe či jihoameričtí pekari bělobradí, kteří jsou podobní našim divočákům, unikají extrémnímu horku spojenému se změnou klimatu tak, že začínají být aktivní až ve tmě.

Když jdou kozy na noční

Hledání potravy a lov vyžaduje v chladném nočním vzduchu daleko méně energie než v horkém letním dni. Vědci v Itálii například podle CNN zjistili, že rostoucí teploty nutí horské kozy na jihu Evropy či severu Afriky žít víc nočním způsobem života, i když jsou ve tmě daleko zranitelnější kvůli predátorům.

Noční aktivita se tak může pro teplokrevné živočichy v reakci na globální oteplování stát běžnou součástí života. A to včetně lidí.

I lidé se přizpůsobí

Jednou ze spoluautorek studie, která potvrzuje změnu aktivity horských koz z denní na noční, je i Francesca Briviová z italské Univerzity v Sassari. “To, co platí pro kozy, platí i pro člověka. Když je velké horko, přestaneme pracovat nebo jdeme dovnitř domů, abychom se vyhnuli slunci,“ řekla CNN.

Vědci pozorovali kozorožce v rezervacích, kde jsou v noci aktivní vlci. Přesto se severoafrické kozy v noci vydávaly pro potravu. „Domníváme se, že pro kozorožce je důležitější vyhnout se tepelnému stresu než riziku,“ říká Briviová. “Zvyky se zkrátka mohou měnit.”

O tom ostatně na začátku dubna, kdy Česko postihla první vlna letních teplot, mluvil v Radiožurnálu i klimatolog z Ústavu výzkumu globální změny AV Aleš Farda. “Do budoucna nás asi čekají diskuse o tom, nakolik má smysl třeba siesta i v podmínkách střední Evropy, tak jak ji známe nyní ze Středomoří,” říká Farda s tím, že rok 2024 bude, co se týče veder, nejspíš opět zlomovým.

Zavedeme siestu?

Siesta je krátký spánek nebo čas odpočinku, který si lidé často dopřávají po obědě, kdy slunce praží nejvíc. Jde o rozšířený zvyk v několika středomořských zemích, nejčastěji je však spojován se Španělskem. I pro středoevropské státy by to mohla být inspirace.

Odborníci na spánek tvrdí, že tisíciletí stará praxe jak snížit tělesnou teplotu a vrátit se v pozdějším odpoledni do zbytku dne svěží a odpočatí funguje dodnes.

Podle ředitelky australské organizace Sleep Foundation Moiry Jungeové je dobře zdokumentováno, že lidé dříve spali ve dvou nebo více fázích. Takže by jim ani dnes nemělo nic bránit, aby si mohli pravidelnou siestu dopřávat. “Vstávat brzy, produktivně pracovat, pak si dát šlofíka během oběda, to je přístup, který bychom měli během letních měsíců přijmout,“ doplňuje pro magazín Fotune šéfka “spánkové nadace”.