Také je vám často úzko? Jedním z důvodů psychických problémů může být klimatická změna. Ta se projevuje fenomény, jako jsou časté hurikány, požáry lesů a intenzivní vlny horka.
Tyto globálními problémy se odráží ve všech aspektech našeho života, a to včetně našeho duševního zdraví. Když teploty stoupají nahoru, tak například lidská agresivita stoupá.
Může i za naši špatnou náladu
Také už jste si všimli, jak vám dokáže ponurý den zkazit náladu? Nebo jak ve vás vlna horkých a dusných dní vzbuzuje netrpělivost, neklid nebo i agresi? To je jen malé okénko do toho, jak počasí a prostředí ovlivňuje naše pocity a chování.
A changing climate doesn’t just shape the environment in which we live. It influences everything from memory and executive function to language, the formation of identity, and even the structure of the brain. #ClimateActionNow https://t.co/bA0ZoF8f7V
— Greenpeace International (@Greenpeace) March 29, 2024
Teď si to všechno ale představme v daleko větší a šiřší škále. Vinou klimatické změny se totiž rapidně zhoršuje mentální zdraví celého lidstva.
Katastrofy na duši
Může souviset zhoršující se duševní zdraví s klimatickou změnou? Stále více se setkáváme s úzkostmi, depresemi, ADHD, posttraumatickou stresovou poruchou, Alzheimerovou chorobou či onemocněním motorických neuronů.
Mnohé studie pak spojují klimatické změny s přírodními katastrofami, které rizika psychických onemocnění zvyšují. Dopad klimatických změn na duševní zdraví se přitom netýká jen těch, kteří tyto katastrofy přímo zažili.
Víc než polovina lidí se bojí
Jak se země otepluje, vyvíjí se i naše vnímání jejích psychologických účinků. Termíny jako "environmentální smutek", "obavy z klimatických změn" a "klimatická úzkost" zachycují škálu negativních emocí spojených se změnou klimatu.
Podle studie z roku 2021 59 % lidí po celém světě vyjádřilo významné obavy z klimatických změn a ohromujících 83 % mělo pocit, že lidstvo selhalo v péči o Zemi. Je tedy zřejmé, že dopad klimatických změn na duševní zdraví je dalekosáhlý, ať už jsme přímo zažili klimatickou katastrofu nebo ne.
V horku máme blíž ke zločinu
Výsledky další studie rovněž ukazují, jak moc jsme na počasí psychicky závislí. Výzkumníci, kteří používali podrobná denní data o trestné činnosti z Los Angeles, objevili překvapivou souvislost mezi teplotou a agresivitou.
Když maximální denní teplota překročila hranici 75 stupňů Fahrenheita (23,9 °C), celková míra trestné činnosti vzrostla ve srovnání s chladnějšími dny o 1,72 %.
Jak zvládat úzkost ze změny klimatu?
Klimatická úzkost je často označována pocity nejistoty a ztráty kontroly. Silným protilékem k tomu může být angažování se v nějaké akci. Přizpůsobení svého životního stylu svým hodnotám může také pomoci.
To by mohlo znamenat snížení leteckých cest, úsporu energie, začlenění tématu do rozhovorů s okolím, aby se zvýšilo povědomí o klimatické změně atd. Ale hlavně - nezapomeňte pečovat o sebe. Dělejte si pravidelné přestávky od zpráv a soustřeďte se jen na to, co můžete reálně ovlivnit právě vy.
