Česko by mělo v roce 2027 hospodařit se schodkem 389 miliard korun. Vyšší deficit měla země historicky jen jednou, a to v roce 2021 během pandemie covidu-19. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) přesto tvrdí, že vyšší schodek je nutný, aby ekonomika dál rostla.
Opozice naopak vládu kritizuje za zadlužování země v době hospodářského růstu a nízké nezaměstnanosti.
Česko bude v roce 2027 lepším místem k životu 🇨🇿
— Alena Schillerová (@alenaschillerov) August 31, 2026
🏗️ +47,7 mld. na investice z národních zdrojů
🏥 +50 mld. do zdravotnictví
🪖 2 % HDP do kapitoly @ObranaTweetuje (191 mld.)
💰 +36 mld. na platy
👵 +19,2 mld. na důchody
🎓 rekordních 48,8 mld. pro vysoké školy
🔬 rekordních 45… pic.twitter.com/BBCfdc9qj6
Návrh rozpočtu na příští rok počítá s růstem příjmů o 3,3 procenta na 2,189 bilionu korun. Výdaje by měly vzrůst o 6,2 procenta na 2,578 bilionu, uvedlo ministerstvo financí.
Už jen drobné úpravy
Vláda ještě může při projednávání parametry rozpočtu měnit, konečný návrh musí odeslat Sněmovně do konce září. Ministryně očekává ještě drobné úpravy na základě vyjednávání s dalšími členy kabinetu nebo podle zpřesněného odhadu nákladů na obnovitelné zdroje energie.
"Budou nějaké dílčí změny, ale neočekávám, že bychom šli nad rámec maximálního deficitu," řekla ministryně.
Schillerová zároveň uvedla, že meziroční zvýšení rozpočtového schodku nemá alternativu. Podle ní by bez takového kroku hrozila Česku hospodářská stagnace a celkové náklady by v konečném důsledku byly vyšší.
Nezodpovědný schodek
Představitelé opozičních stran ale označují vládou plánovaný schodek za nezodpovědný či za politický zločin. Podle šéfa Pirátů Zdeňka Hřiba se rozpočtová politika Babišovy vlády řídí heslem "po nás potopa".
"Schodek 389 miliard v době hospodářského růstu nedává smysl. Povede ke zdražování, dramatickému nárůstu úroků ze státního dluhu a k poklesu životní úrovně lidí. Místo řešení problému vláda strká hlavu do písku," napsal.
První místopředseda lidovců Benjamin Činčila pokládá schodek za nezodpovědný. "Vymlouvání se na kohokoli je ubohost," uvedl. Šéf strany Jan Grolich upozornil, že není covid-19, energetická krize či válka. "A je tu navržená nějaká reforma, která nás z těch dluhů vyvede? Pokud tento rozpočet projde, je to velký problém nás všech," dodal.
Zločin ministryně
Politici TOP 09 o rozpočtu hovoří jako o politickém zločinu ministryně financí. "ANO řídí stát jako firmu... ale do insolvence," napsal šéf strany Matěj Ondřej Havel. „Nedělal jsem si žádné iluze, ale takhle strašné jsem to přece jen nečekal. Tohle je schodek, který by odpovídal hluboké hospodářské krizi, nebo Covidové epidemii. Jenže my máme růst a nízkou nezaměstnanost. Tunelujeme si vlastní budoucnost,“ napsal na síť X bývalý ministr financí Miroslav Kalousek.
Předseda ODS Martin Kupka zase sdílel video, na kterém premiér Andrej Babiš dříve sliboval, že bude schodek rozpočtu výrazně nižší než 400 miliard. „Hrobaři rozpočtu. Přesně to jsou Andrej Babiš a Alena Schillerová. Dáme všechno všem. Na úspory nehledíme. Rizik se nebojíme. Účet pošleme příštím generacím. A za všechno může předchozí vláda. To, že neumíte hospodařit, fakt nezakryjete nadáváním na předchozí vládu.“
Šéf Starostů Vít Rakušan upozornil, že rekordním zadlužováním se ještě ze žádné země lepší místo k životu nestalo. Stejně jako Kalousek si myslí, že v době ekonomického růstu, nízké inflace a nízké nezaměstnanosti je takový schodek nebezpečný.
„Co s tím? Je potřeba škrtnout předvolební dárečky, které nás stojí desítky miliard, a najít politickou odvahu k debatě o tom, jak nahradit výpadek 120 až 150 mld., který způsobilo zrušení superhrubé mzdy.“ napsal na X.
Pomoc růstu
Ministryně financí Schillerová nicméně předpokládá, že rozpočtová politika pomůže k hospodářskému růstu, který by měl v dalších letech přispět ke snižování deficitu veřejných financí. To předpokládá i schválený fiskálně-strukturální plán, podle něhož by měl příští rok být celkový deficit veřejných financí 2,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP), v roce 2028 by měl klesnout na dvě procenta HDP a v dalším roce na 1,6 procenta HDP.
Podle navrženého rozpočtu by investice v příštím roce měly vzrůst o 26,4 miliardy korun na 289,6 miliardy. Rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) by měl vzrůst o 10,6 miliardy korun na 180 miliard, peníze by měly jít zejména na stavbu dálniční a železniční infrastruktury.
Obranné výdaje by měly činit 195 miliard korun, z toho 191 miliard půjde z rozpočtu ministerstva obrany. Výdaje této kapitoly by měly činit dvě procenta HDP. Nadále bude stát namísto spotřebitelů hradit poplatek za obnovitelné zdroje energií, náklady na to dosáhnou 18 miliard korun.
Návrh rozpočtu počítá s růstem objemu platů o 36 miliard korun. Zahrnuje to zvýšení platů státních zaměstnanců o pět až devět procent a zároveň růst jejich počtu. Podle ministerstva by mělo přibýt 1 500 vojáků, 1 500 policistů či 285 školních psychologů.
