Už v neděli 23. února čekají Německo předčasné parlamentní volby. V průzkumech se přitom už delší dobu drží na druhém místě krajně pravicová strana Alternativa pro Německo (AfD) a její popularita neustále roste. Podporu jí vyjadřují zejména mladí Němci.

Ti svůj příklon k radikální pravici obhajují zejména strachem o bezpečnost kvůli útokům ze strany žadatelů o azyl. Podpora krajní pravice v Německu vrcholí v době, kdy jsou extremistické strany na vzestupu po celé Evropě.

AfD na druhém místě

Krajně pravicová strana Alternativa pro Německo (AfD) se v průzkumech pár dní před parlamentními volbami drží na druhém místě.

Ačkoliv všechny ostatní strany odmítají s touto extremistickou stranou jakoukoliv povolební spolupráci, nelze ji upřít silnou popularitu mezi voliči. Zejména pak mezi mladými Němci.

Nechci se bát

Mladí mají ve svých preferencích jasno. Chtějí žít v bezpečném Německu. „Rodiče dřív žili v klidu a míru. Bez jakéhokoliv strachu ve své vlastní zemi. I já bych chtěl žít v zemi, kde se nemusím bát,“ říká pro britskou televizi BBC 19letý Nick.

Jako příčinu strachu pak uvádí řadu útoků, jejichž pachateli byli zejména žadatelé o německý azyl.

Říkají mi nacista

Nicka, jeho kamaráda Dominika i řadu dalších mladých Němců, s nimiž BBC hovořila, otevřená politika Německa vůči imigrantům silně znepokojuje. „S lidmi, kteří se integrují, studují, pracují, s těmi nemám problém. V dnešní době jsou však taková prohlášení považována za nepřátelská. Kvůli německé minulosti vás pak nazývají nacistou,“ svěřil se 30letý Dominic. Stejně jako Nick se chystá v parlamentních volbách volit právě AfD, která se vyznačuje silně protiimigračním programem.

Nyní, když Německo čeká, jak si AfD ve volbách povede, vyvstává otázka, co stojí za příklonem mladých Němců právě k extrémní pravici a jaké to nakonec může mít pro zemi zatíženou nacistickou minulostí důsledky.

Hlavně mladí muži

Výzkum agentury Pew Research odhalil, že AfD vnímá pozitivně 26 procent mužů oproti 11 procentům žen. Od roku 2022 jde právě u mužů o desetiprocentní nárůst. Ten se projevil i v loňských volbách do Evropského parlamentu, kdy 16 procent Němců do 24 let tuto krajně pravicovou stranu volilo.

Rüdiger Mass z německého Institutu pro generační výzkum pro BBC uvedl, že levicové strany se spíš zaměřují na feminismus, rovnost pohlaví nebo práva žen. A na to mladí muži neslyší. „Proto mají tendenci volit spíš pravici,“ řekl Mass.

Krajně pravicovým stranám se v posledních letech daří napříč Evropou. Za zmínku stojí například Francie, Rakousko, Nizozemsko, Polsko nebo Itálie. „Šedesát procent mladých mužů do 30 let by v zemích EU zvažovalo volit krajní pravici, a to je mnohem více než podíl mezi ženami,“ uvádí profesor Tarik Abou-Chadi z Oxfordské univerzity v analýze vypracované na základě studie European Election Study 2024.

Vliv sociálních sítí

Kromě rovnostních, migračních nebo ekonomických otázek hrají svou roli také sociální sítě. Na nich mohou krajně pravicové strany snadno konkurovat tradičním médiím, která vůči své politice považují za nepřátelská. A AfD na platformách, jako je TikTok, dokáže dominovat. Na této platformě stranu sleduje 539 tisíc lidí, zatímco vládní SPD jen 158 tisíc lidí.

Straně k úspěchu pomáhá také 24letá influencerka Celyna Brychcyová. Ta sice tvrdí, že jí strana za propagaci neplatí, ale souzní s jejími hodnotami a snaží se myšlenky strany propagovat dál. Stejně jako AfD je i Celyna pro znovuzavedení povinné vojenské služby, přísnější hraniční kontroly nebo proti tzv. genderové ideologii.

Na dotaz BBC, zda je tedy proti hodnotám multikulturalismu, odvětila, že ne, ale domnívá se, že by se lidé měli integrovat. „Jsou určití lidé, kteří se k nám Němcům prostě nehodí,“ dodala. Ale opakovaně zdůraznila, že není rasistka a nemá „nic proti cizincům“.

Normalizace extrémismu

Podle profesora Abou-Chadiho se extrémní pravice obecně normalizovala do takové míry, že už nepůsobí extrémně. AfD je přitom ve třech německých spolkových zemích považována za pravicovou extrémistickou stranu, a to včetně Saska kde má dlouhodobě nejvyšší preference. A není se čemu divit. Podle zprávy, kterou loni zveřejnila saská zpravodajská služba počet pravicově extremistických osob dosáhl nového maxima.

To se projevuje i ve školství. Učitelka dějepisu a společenských věd Diana Schwitallaová pro BBC uvedla, že se setkala s mnoha případy popírání holocaustu a dalších extremistických výroků od svých žáků.

„Slyšeli jsme, že druhá světová válka byla vlastně dobrá věc a že lidé tehdy umírali z nějakého důvodu. A že je to dobře. Hitler je popisován jako dobrý člověk. Mnoho studentů, velmi mladých studentů, říká, že je jedno, koho budou volit, protože si stejně budou ‚ti nahoře‘ dělat, co chtějí. Na otázku, kdo jsou 'ti nahoře', nedostávám odpověď,“ doplnila pro BBC Schwitallaová.