Veřejnoprávní média napříč Evropou čelí rostoucímu tlaku populistických a krajně pravicových politiků, kteří se snaží ovlivnit jejich fungování, obsah i samotnou existenci. Přestože mají tato média důležitou roli v ochraně demokracie, stávají se terčem kritiky i zásahů ze strany populistů.

Nejedná se přitom o doménu Maďarska či Polska, podobné tlaky totiž podle deníku The Guardian najdeme třeba také v Itálii, Německu či Francii.

Prostě jim vadí

Nezávislost veřejnoprávních médií není tématem pouze v Česku. V podobné situaci je aktuálně hned několik veřejných vysílacích institucí napříč Evropou.

I ty čelí snahám politiků ovlivnit obsah, strukturu i samotnou existenci těchto médií. Informuje o tom britský deník The GuardianIn, který připomíná, že politické tlaky na média veřejné služby nejsou ojedinělé ani v zemích ležících na západ od českých hranic.

Chrání právní stát

Hlavním úkolem veřejnoprávních médií je obvykle poskytovat kvalitní, nestranný a fakty podložený obsah dostupný co nejširšímu publiku. Tato média také chrání právní stát tím, že poskytují spolehlivé, transparentní informace a kontrolují činnost politiků.

A právě to bývá podle Guardianu trnem v oku krajně pravicovým a populistickým politickým stranám, které se v evropských zemích čím dál víc dostávají k moci.

Pod taktovkou Meloniové

Jedním z takových příkladů je Itálie. V květnu 2023, pouhých šest měsíců po jmenování vlády krajně pravicové premiérky Giorgie Meloniové, rezignoval generální ředitel tamní veřejnoprávní televize Rai Carlo Fuortes. Jako důvod svého odchodu uvedl údajný „politický konflikt“, kterému musel ve své funkci čelit.

Nejvyšší pozice v instituci následně obsadili nominanti s vazbami na Meloniové stranu Bratři Itálie, jejíž ideologie vychází z neofašistického hnutí. Novým generálním ředitelem televize je od té doby Giampaolo Rossi, jenž v minulosti vyjadřoval podporu nejen Donaldu Trumpovi, ale i Viktoru Orbánovi nebo Vladimiru Putinovi.

Příště Francie?

Pokud se v sousední Francii dostane k moci krajně pravicová strana Národní sdružení dvojnásobné kandidátky na prezidentku Marine Le Penové, může tamní veřejnoprávní média čekat podobný osud.

Straničtí představitelé před parlamentními volbami v roce 2024 prohlašovali, že pokud se dostanou k moci, zajistí jejich privatizaci. Tehdejší místopředseda Národního sdružení Sebastien Chénu tehdy uvedl, že instituce potřebují „trochu svobody“ a kritizoval údajné levicové zaměření některých programů.

Oligarchové v Maďarsku

V Maďarsku, kde už téměř 16 let vládne autoritářský premiér Viktor Orbán, nelze podle Guardianu o nezávislostí médií veřejné služby ani mluvit, neboť tamní instituce dlouhodobě plní funkci hlásné trouby Orbánova kabinetu.

Přístup k objektivním informacím v zemi je navíc velmi složitý. Podle organizace Reportéři bez hranic se totiž 80 procent tamních soukromých médií nachází v rukou oligarchů spřízněných s vládnoucím režimem.

AfD čeká na vítězství

Veřejnoprávní média jsou trnem v oku také populistům v Německu, kde v posledních měsících značně roste popularita krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD). Ta je aktuálně nejsilnější opoziční stranou a podle sondáží by v letošních regionálních volbách mohla vůbec poprvé dosáhnout na křeslo premiéra některé ze spolkových zemí.

AfD slibuje, že v případě svého volebního úspěchu zajistí snížení měsíčních koncesionářských poplatků, které aktuálně činí 18 euro na osobu. V minulosti se tento krok pokoušela prosadit v Sasku-Anhaltsku, kde má velkou podporu, ale také v Durynsku. Pro své návrhy však nenalezla většinu v regionálních parlamentech.

„Chceme konečně vypnout tento woke, protiněmecký a manipulativní vliv,“ uvedl před časem spolupředseda parlamentního klubu strany v Sasku-Anhaltsku Ulrich Siegmund.

Změny v Polsku?

S krizí veřejnoprávních médií má své zkušenosti i Polsko. V roce 2023, po letech otevřeně provládní propagandy pod taktovkou roky vládnoucí strany Právo a spravedlnost, označila nová vláda premiéra Donalda Tuska veřejnoprávní média za svoji prioritu, převzala nad nimi kontrolu prostřednictvím nucené správy a změn v managementu a na konci roku 2023 spustila razantní zásahy ve veřejnoprávní  TVP včetně dočasného vypnutí zpravodajského kanálu TVP Info.

Navzdory těmto krokům však v Polsku média zůstávají silně zpolitizovaná a podle OBSE se nepodařilo plně zajistit jejich nestrannost, i když se kvalita zpravodajství částečně zlepšila.