Poslanecká sněmovna tento týden ani napodruhé neprojednala vládní novelu, jejímž cílem je v Česku zavést systém zálohování PET lahví a plechovek. Podle kritiků může mít její neschválení na českou ekonomiku závažné dopady.

O potřebě recyklace „PETek“ se mluví již řadu let, plechovky v tomto ohledu zůstávaly trochu ve stínu. V Česku jich přitom dokážeme vytřídit a recyklovat asi jen čtvrtinu. Recyklace plechovek je přitom efektivnější než u PET lahví a v případě dodržení správného postupu se jich do oběhu vrací naprostá většina.

O plechu se nemluví

Čeští poslanci v úterý opět neprojednali vládní novelu, která má v Česku zavést systém povinného zálohování PET lahví a plechovek. Podle kritiků však její odkládání může tuzemské ekonomice přinést vážné problémy.

Cílem novely je přitom dosáhnout vyšší míry recyklace těchto nápojových obalů a omezit množství odpadu v přírodě. Zatímco u PET lahví se o nutnosti recyklace mluví řadu let, v případě plechovek je to poměrně novinka.

Efektivní recyklace

Podle nedávného průzkumu americké společnosti RRS je přitom právě recyklace plechovek tou nejefektivnější.

Zatímco skleněné lahve jsou obvykle recyklovány z 30 až 60 procent a plastové z 34 procent, v případě plechovek dochází k recyklaci až 97 procent materiálu.

Tajemstvím je hliník

Tajemství se skrývá ve složení jednotlivých materiálů. Plechovky jsou totiž vyráběny z více než 70 procent z recyklovatelného materiálu. U skleněných lahví tento podíl činí asi 23 procent, v případě plastových lahví je to dokonce jen něco mezi třemi až deseti procenty.

Recyklace hliníku, z něhož jsou plechovky složeny, má přitom velmi pozitivní dopad na životní prostředí. Tento proces totiž ušetří až 96 procent emisí, které by jinak byly vypuštěny při výrobě nových obalů.

Za méně než dva měsíce

Samotný cirkulační proces u plechovek přitom netrvá dlouho. „Hliníkové nápojové plechovky jsou příkladem robustního domácího cirkulárního hospodářství fungujícího ve velkém měřítku. Pokud jsou správně recyklovány, stane se z nich nová plechovka v průměru za méně než dva měsíce,“ vysvětluje pro americký odborný magazín Recycling Product News prezident americké recyklační společnosti CMI Robert Budway s tím, že svět má nyní obrovskou příležitost se pustit do recyjklace hliníku v době, kdy po něm roste poptávka.

Jen Američané přitom každý rok vyhodí v průměru asi 15 dvanáctikusových balení nápojových plechovek na osobu ročně, což pro tamní ekonomiku znamená ztrátu téměř 1,2 miliardy dolarů. V Česku se vytřídí a trecykluje jen čtvrtina ze všech použitých plechovek. Ročně se jich přitom podle Iniciativy pro zálohování dostane na trh 820 milionů. 

Podle plánů ministerstva životního prostředí by mělo být zálohování PET lahví a plechovek zahájeno nejpozději v roce 2027. Systém má fungovat především v prodejnách a u benzinových pump. Celkově má být možné nápojové obaly vrátit až na jedenácti tisících místech po celém Česku. Cenu zálohy chce resort stanovit plošně na čtyři koruny.

Systém v ohrožení?

Poslanecká sněmovna však projednávání zákona už několik měsíců odkládá a v současné době není vůbec jasné, jestli ke schválení novinky vůbec dojde. „Poslanecká sněmovna opětovným neprojednáním novely zákona o obalech, včetně návrhu zálohového systému, zablokovala klíčový krok k řešení katastrofálního stavu nakládání s nápojovými obaly v Česku,“ komentuje současnou situaci v tiskové zprávě platforma Zálohujme.cz.

Podle jejích zástupců Česku kvůli novele hrozí vážné problémy. Patří mezi ně hrozba znečištění krajiny, pokračujícího plýtvání surovinami či ohrožení surovinové soběstačnosti. Česká republika se přitom Evropské unii zavázala, že do roku 2029 zrecykluje 90 procent PET lahví a do roku 2030 alespoň 60 procent plechovek. To Česko nemůže bez zálohového systému zvládnout.